Svatyně

Nadšení se u mne nekoná, La Chiesa mi přišla spíše (mírně nad)/průměrná. Oceňuju několik atmosférických scén (bohužel jsou dost nahodilé, v žádném případě se strašidelná atmosféra netáhne celým filmem) a vcelku nápadité smrti, stejně tak potom i hudbu, jež na několika místech udělala své. Nejméně se mi narozdíl od ostatních líbila první středověká část děje - historický horor obecně moc nemusim, ještěže zde to bylo po 10 minutách pryč. Nemůžu říct, že bych se při sledování vyloženě nudil, ale plně se Svatyni mou pozornost upoutat nepodařilo... 60% (01.05.2008)

Po slušnom rozjazde prichádza pád do nudy, a do konca filmu mňa nuda úplne neopustila.. Niektoré scény sú rozhodne vydarené, ale vyzerajú ako keby boli násilne vložené do celkovo dosť malátneho, priemerného hororu. Slabinou je asi aj scenár, ktorý nám najprv predstaví dvojicu hlavných hrdinov, aby ich neskôr nenápadne odstavil zo scény a venoval sa iným hlavným postavám. Dej tak stráca kompaktnosť, napätie a záverečná, inak celkom podarená časť už v zatvorenej katedrále to už nezachraňuje. Dokonca aj tá je zbytočne pokazená trápnymi gumennými maskami diablov. Za tri, ale iba s milosti k úcte k tvorcom.. Inak... (09.03.2010)

Vysvětlit, proč je tohle jeden z mých nejoblíbenějších hororů, bude těžké. Soavi rozjede nějaký základní příběh a pak už jen kreslí za dokonalého soundtracku temnou atmosféru šířícího se zla, které pohlcuje a přetváří všechno živé a racionální kolem do morbidního šílenství. Už legendární titulní sekvence nelítostného středověkého masakru naznačí, že je Svatyně něco extra, ale rozhodně nás nepřipraví na to, co přijde. Takhle si nějak představuju zlo. Jestliže mě v předchozím počinu Soaviho zaujala magorská sekvence vrahovy inscenace na pódiu jeviště, tak tenhle film má spousta takových originálních scén. Nemá cenu to nějak popisovat, prostě jsem se v 25 letech po premiéře téhle pecky bál jít v noci ve svém prázdném bytě na záchod. (01.08.2007)

Jedna velká atmosférická jízda! Potenciál děsu vyvolávající gotické katedrály byl maximálně využit. Soavi v některých scénách pouze naznačuje a nechává na divákovy aby si domyslel co se v určitých chvílích děje. Při sledování se ve mně probudily nevšední pocity. Čekal jsem mnoho ale takovou Italskou nálož rozhodně ne! (07.01.2010)

Pri Soavim je to zložité. Respektíve sám si to robím zložitým kvôli kontextu, v ktorom ho vnímam. Filmy Cemetery Man a Deliria (podľa mňa jeho najlpšie) ho stavajú do pozície atypického hororového revizionistu. Filmy ako Svätyňa (alebo neskoršia Sekta) ho naopak ukazujú ako režiséra, ktorý vie skrátka poctivo napĺňať žáner a divácke očakávania. Svätyňa reprezentuje to lepšie z talianskeho horroru konca 80-tych rokov, je vťahujúca a veľmi atmosférická, Soaviho v prvom rade stále neopúšťa schopnosť budovať veľmi zapamätateľné obrazy a podmazávať snímku výborne padnúcim soundtrackom, ale naďalej budem stáť za jeho viac pravidlám sa vymykajúcimi filmami. Overall, vo Svätyni sa oplatí počkať na jedno z naj kinematografických vyobrazení satana. (31.10.2022)