Kapitál

Neuvěřitelná pecka aneb Wall Street pro dospělého diváka. Domnívám se, že jen málokdo chce uvažovat nad tím, zda by tohle všechno mohla být pravda. Resp. je ta představa děsivá. Já se té představy nebojím, neboť jsem přesvědčena, že "tohle všechno" v různých podobách pravda je. A pravděpodobně je ještě horší. Jen asi není takhle nahuštěná do jednoho příběhu, osudu. Proto se také celý svět nachází už dlouho v páchnoucích močálech a ještě hodně dlouho se v nich nacházet bude. Bez ohledu na to, co do nás hustí média (a ratingové agentury) horem dolem, věřím tomu, že pravda o celé "krizi" je zobrazena právě zde. V tomto Costa-Gavrasově filmu, kterému uděluji s úctou plné hodnocení. Výkony herců ani nic dalšího komentovat nemůžu, protože jsem filmem naprosto fascinována. (03.01.2014)

,,PENÍZE JSOU JAKO PES, O KTERÉHO JE TŘEBA SE NEUSTÁLE STARAT. CHCE, ABY JSTE MU TEN MÍČEK HÁZELI STÁLE ZNOVA A ZNOVA. ABY MOHL DĚLAT TO, CO SE OD NĚHO OČEKÁVÁ.…“ /// Pohádka o lidech, kteří touží bejt obklopení bohatstvím proto, aby si jich ostatní víc vážili. Zákulisí vedení banky a svět, ve kterým bych nemohl žít. Můj mozek totiž není obětí peněžních transakcí ani akcionářů a dokáže myslet i na jiný věci, než je rychlej sex na hajzlu a prachy. Pro ty, jenž nemusej filmy o politice, tohle bude jen další nudnej sled keců a událostí. Ti ostatní, který cejtěj nějaký napětí při sledování klesající křivky grafu, spekulacích o bankách v drápech akcionářů, diktátu trhu, o rattingových agenturách, které narušují ekonomiku kvůli politice a ohrožují celou společnost, zaplesaj. I když za sebe přiznávám, že Margin Call bylo napínavější. Tady vítězí téma nad zpracováním. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 2004 Stéphane Osmont, jsem nečetl. 2.) Výstavy, jako třeba ,,LUXUS JE TVÉ PRÁVO“ se pořádaj kvůli mně. 3.) Děvka za 30 tisíc? Nuda! Já mrdám jen ty za milion. Euro (samozřejmě!). 4.) Thx za titule ,,sizok“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (26.11.2013)

Někomu to možná může připadat stereotypní, nicméně Costa-Gavras zjevně nechtěl natočit subjektivní lidské drama, ale objektivní pohled na svět velkobank a nebál bych se říct, že (zvlášť díky katalyzačnímu účinku ekonomické krize po r. 2007) film má v tomto smyslu mít i funkci didaktickou. S tím souvisí i typizovanost postav, ale co se dá dělat, když v díle jehož název snímek nese (myslím Marxův "Das Kapital", ne knihu "Le Capital" Stéphana Osmonta, beletristickou předlohu tohoto filmu), čteme např. na str. 251: "Jako kapitalista je jen zosobněným kapitálem. Jeho duše je duše kapitálu. Kapitál má však jediný životní pud - pud zhodnocovat se, vytvářet nadhodnotu...." Nepřekvapí pak, že levicový Costa-Gavras nemohl natočit film jinak. Přesto rozhodně není jen šablonovitý a předvídatelný, rozhodně ne. Motivace hlavní postavy není jednoznačná ani zpočátku k uhodnutí a o konkrétním průběhu děje se to dá říct dvojnásob. Konvenční filmové postupy, které vás ani za necelé dvě hodiny nezačnou nudit. (19.10.2013)

Výtky předkomentátorů o tezovitosti filmu mají své oprávnění za předpokladu, že v nich přetrvávají iluze o aktuálním stavu vzdělanosti naší doby na této planetě. Být predátorským spekulativním podnikatelem-bankéřem znamená plné, v podstatě workoholické pracovní nasazení doprovázené současnou vědomou rezignací na pozitivní hodnoty a ideály. Ve filmu tuto okolnost naznačuje ženský trojúhelník manželka-manekýna-tvořivá podřízená. Základní mechanismus kasínového kapitalismu je tu zachycen s brutální věcností a oproštěností jdoucí až na kost syžetu i scénáře. Lidé se v tomto soukolí zbytnělé vůle a vlastnického kýče mění v schemata a jen jako schémata v tomto drsném prostředí burzovní džungle mohou přežívat. Není náhodou, že film končí křečí v křeči: hlavní hrdina svůj pomyslný triumf v jedné z virtuálních štvanic vykupuje ztrátou rodiny, vynikající manželky, ale i jednoho z mála podřízených, před nímž (jíž) nemusí předstírat muže bez nervů a který má vzácnou schopnost vidět stejně dobře jako on - popřípadě i lépe - , ovšem z odlišných zorných úhlů mravu i ideálu. Gavrasova tvůrčí metoda, spočívající v propojení úsečně tvarované ideovosti a poetiky akčního filmu, tu slaví jeden ze svých vrcholných úspěchů. (21.10.2013)

Mark sa nečakane dostáva na post najvyššie postaveného banky Phenix. Jediné čo ho zaujíma, sú peniaze pre neho, a jeho rodinu. Je totiž v domnení, že jedine väčším majetkom si nadobudne toľko žiadaný rešpekt u svojich "protivníkov". V domnení, že bude žať len "ovocie", nastáva nečakaný obrat. Na obzore je svetová kríza, podriadení nestoja na jeho strane, akcionári ho tlačia do rozhodnutí, s ktorými sa názorovo nezhoduje. Ako sa zachovať, aby ostal na čele, no zároveň splnil všetky očakávané požiadavky? Pomerne slušné drama (bez dramat), s výborným hereckým obsadením, kamerou, venované intrigám na najvyšších finančných miestach. Bohužiaľ, neprinieslo nič nové, čo by sme už nevedeli. (11.06.2014)