• SOLOM.
    ****

    Kousků s označením „Film-Noir“ jsem dosud moc neviděl, ale byl jsem opravdu zvědavý na tohoto starého československého zástupce (údajně jediného). Má to docela zajímavou zápletku, lehce ponurou atmosféru a poněkud odlišné tempo, než na které bývám zvyklý. V některých pasážích až moc pomalé…Dokážu však pochopit, že doba kdy se natáčelo, nebyla vůbec lehká. Herecké výkony byly obstojné – Marvan to je záruka kvality a mladá Dana Medřická si vedla rovněž velmi dobře. Líbilo se mi to jejich dialogové „kočkování“. Nechybí zde několik zvratů a zajímavé finální rozzuzlení. Je to takový lepší průměr a s hodnocením okolo 70% souhlasím.(24.3.2018)

  • Master19
    ****

    Velmi zajímavý počin. Už jen výběrem detektivky, která je celkem komplikovaná. Ještě tu probublává taková ta atmosféra galérky, která měla za první republiky punc výjimečnosti. Jaroslav Marvan tu předvádí výkon řekněme Columbovský, ale atmosféra je díky konstrastní kameře a noir prvkům docela solidní. Herci samozřejmě perfektní, hlavně Dana Medřická mě velmi prudila, takže to hrála asi dobře... :-)(19.5.2016)

  • lamps
    ***

    Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše.(14.6.2017)

  • Marthos
    *****

    Konec války zastihl jedenatřicetiletou Lídu Baarovou v pražských barrandovských ateliérech, kam se vrátila po svém útěku z italského azylu. Pomocnou ruku jí, tak jako už mnohokrát předtím, podali čeští tvůrci v čele s režisérem Holmanem, který společně se spisovatelem Eduardem Fikerem připravoval scénář svého nového filmu z prostředí kasařské periférie. Nemilosrdný ortel, který byl Baarové přisouzen vzápětí po květnovém osvobození, ukončil veškeré další plány a společně s odcházejícím Holmanem zmizela i naděje na realizaci. Nabízený materiál nebyl ovšem zcela lhostejný Macu Fričovi, který ani na vteřinu nazaváhal a v mžiku připravil nové podmínky pro natáčení. Ve středu detektivního příběhu se pojednou ocitla šestadvacetiletá Dana Medřická, vycházející herecká hvězda nevšedního výrazu, odbývající si zde po Marvanově boku vlastně svůj filmový křest, získávajíc tím velkou tragickou roli Frony, dívky s tajemnou minulostí. Namnoze pozoruhodnými se jeví i výkony dalších protagonistů v čele s Jaroslavem Marvanem v roli lišáckého policejního inspektora, otevírajícího dlouhou škálu obdobných postav, zakončených legendárním radou Vacátkem, Nollovou, Strunou, Nedbalem a dalšími veterány českého filmu. Danajský dar, kterým zpočátku tento všemi opuštěný a zrazený snímek skutečně byl, se prostřednictvím Fričova režijního vedení stal velkým příběhem lidského neštěstí, kriminálním případem bez šťastného konce. Osud Frony až příliš úzce souvisel s osudem Lídy Baarové, sesazené superstar evropského filmu.(4.10.2008)

  • Radyo
    ****

    Jaroslav Marvan mi vždycky seděl nejvíce v rolích policistů, respektive policejních úředníků (např. rada Vacátko), a v tomto velmi dobrém filmu to jen potvrzuje. Děj je pochopitelně přizpůsoben době, v níž film vznikal, takže mnohým z dnešní generace může připadat poněkud jednoduchý, ale o to profesionálnější jsou herecké výkony. A milý je i pohled na mladou Danu Medřickou, která (ať si kdo chce co chce říká) byla v mládí opravdu hezká.(17.7.2002)

  • - Román Eduarda Fikera Zinková cesta poprvé vyšel v roce 1942. (NinadeL)

  • - Natočení tohoto filmu začal připravovat původně režisér J. A. Holman již v roce 1944, tehdy však gestapo odhalilo ilegální skupinu, jíž byl členem. Holmanovi se podařilo uprchnout na Slovensko a film po něm převzal Martin Frič. Aby mohl být film natočen, musel režisér naoko angažovat Lídu Baarovou do role Frony, kterou měla ve skutečnosti hrát Dana Medřická. Film byl dokončen až po válce a do kin byl uveden počátkem roku 1946. (Karlos80)

  • - Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)