Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jeden Karta, jeden Kočka a nepředvídatelná Rony. To vše se snaží splétat výborný Jaroslav Marvan. V ponuré a temné atmosféře. Splétá zdánlivě nespletitelné, což může diváka, který má s detektivkami určitý problém, tedy mě, lehce nudit. Prvotní krimi efekt skvělý, herecky výborné, nicméně na celkovém hodnocení se u mě projevuje zmíněný přístup k žánru. Film lze vstřebat i způsobem, který popsal Bigrambo. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film natočený podle románu E. Fikera, v němž se u nás v nebývalé míře objevují specifické prvky filmového stylu film-noir. Osamělého vyšetřovatele, inspektora 13. revíru Čadka představuje J. Marvan a má za úkol objasnit události, jež se odehrály mezi propuštěným vězněm Kočkou a udavačem Kartou, jež jsou oba nezvěstní. Značně nepřehlednou situaci komplikuje též Františka Brabcová, řečená Froni, dáma nevalné pověsti, pro níž má však Čadek slabost, v podání mladé a překvapivě velmi půvabné D. Medřické. Na snímku zaujme klidné Marvanovo vyšetřování, zejména vyslýchání svědků a jeho časté návštěvy putyky matky Krajzlerky (E. Nollová), jejíž lokál navštěvovaly známé osoby z tamějšího podsvětí a toto místo společně s Marvanovým chladným a vážným vystupováním a celkově neveselou atmosférou s tragickým závěrem také nejvíce vyjadřovalo důvod zařazení do skupiny film-noir. Ve vedlejší roli policejního ředitele se objevil M. Nedbal. Bohužel známý a velmi respektovaný režisér Frič se příliš nechal strhnout netradiční filmovou stylizací a zapomněl na dějovou stránku, která se mi jeví jako překombinovaná, zbytečně zamotaná, stěží uskutečnitelná a plná nejasností s nedůvěryhodnou pointou. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Tento Fričův pokus o kriminální film z prostředí pražského podsvětí troskotá na papírovosti příběhu, a co hůř: na papírovosti rodokapsové (nebo lépe řečeno cliftonovské bez Cliftona, neboť detektivu Čadkovi uniká vše, co mu jen uniknout může). Tedy vše detektivní a napínavé bere za své průhledností děje, sentimentalismem, zauzlováním postav do nejrozličnějších a nejméně pravděpodobných svazků a v neposlední řadě přítomností „nejzprofanovanější rekvizity šestákových detektivek“ (vzpomeňme na Ronalda Arbuthnotta Knoxe). Přesto času stráveného v tom neklidném světě pražské periferie nelituji: její atmosféra a sled sympatických tváří (žel nejednou nadmíru patetických) sice mé očekávání nenaplnily, ale alespoň zahnaly to zklamání z vyprávění, nahonem sázaného otlučenými typy na kyselém papíře. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

První a asi také poslední český film-noir, a zřejmě stále nejlepší český detektivní film. Jsou zde sice drobné i velké nedostatky: v knižní předloze je periferie mnohem depresivnější, nedozvíme se motivaci postav, některé scény (většina těch, kde se objeví dr. Chrudimský) jako by vypadly z červené knihovny, apod. Většina filmu je ale pozitivní: Marvanův revírní Čadek, spíše otrávený (a otravný), než nějak zapálený pro věc, Fróny Dany Medřické, která propadne fatalismu, ale jejíž postoj k autoritám je zajímavě individualistický, kamera, která využívá z toho mála, co jí dekorace mohly nabídnout, úplně všechno. Je smutné, nepodařilo-li se za dalších 60 let natočit lepší detektivku, ale tento žánr zřejmě nemá v Čechách nejlepší postavení. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak neviem, akosi to nevyšlo, čakal som podstatne viac a nie takúto rádoby suchopárnu detektívku, kde hlavnú úlohu hrajú p. Kočka a p. Karta a ich nezáživné stopovanie. Ani atmosféra film-noir sa moc nevydarila. V niektorých scénach síce bola slušná, pravda, no celkovo mala od zlatého Hollywoodu toho obdobia ďaleko, to sa nedá zrovnávať. Skrátka nezáživná, šedivá kriminálka s večne potulujúcim sa a otázky kladúcim Jaroslavom Marvanom. Nič viac. Keby aspoň zápletka stála za to. Podpriemer. 40/100 ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe v časti Podbaba a Dejvice. (dyfur)
  • O působení Lídy Baarové řekl filmový odborník z NFA Wolf, že Baarové byl role odejmutá ve chvíli, kdy přišel z Německa pro Baarovou zákaz filmování. Roli přebrala Dana Medřická, přesto některé záběry, zvláště ty z dálky nebo zády ke kameře, zůstaly ve filmu zachovány. (sator)
  • Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)

Reklama

Reklama