Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti...

Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu Zinková cesta dostala původně název Znamení kočky, snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na Třináctý revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavních rolích se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (111)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tahle detektivka patří k mým nejoblíbenějším černobílým filmům vůbec. Typické prvky jako tajné skrýše, záměna osob nebo Číňan (ano, páter Knox by nebyl rád) a přesné herecké výkony dotvářejí trochu ponurou atmosféru zamotaného příběhu. Navíc vztahy mezi postavami jsou docela dobře vymyšleny a mezi Marvanem (toho si asi v podobných rolích nelze neoblíbit) a Medřickou to skvěle funguje. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Mládenče, plivati na podlahu je v každém slušném lokále přísně zakázáno…nebo to snad není slušný lokál?“ Není, „dědečku“. V podniku, který spadá do 13. revíru, se scházejí ti největší vyvrhelové z okolí, ostatně personál je na tom s bezúhonností podobně. Jenže pak do něj vkročí navrátivší se „nepolapitelný“ zločinec a začnou se dít věci…anebo je všechno trochu jinak? 13. revír je kvalitní krimi. Případ se sice zdá na první pohled jasný, ale chyba lávky! Kriminalisté zde nejsou tak osvícení jako jinde, dokonce (lidsky) chybují, včetně hlavního (omylného!) hrdiny, jehož vyšetřovací metody jsou poněkud svérázné (včetně neustálých vpádů bez soudního příkazu k prohlídce, hrabání se ve věcech…inu, jiná doba). Marvan je každopádně typově naprosto přesný, a přestože odvádí svůj standard, hlavní postavou (i svým herectvím) je Medřická (hádám, že to byl první film, kde dostala tolik prostoru, který také náležitě využila). Konec se k viděnému pak vyloženě hodí. Celkově solidní 4*. „Tady máte svého psa…(K)kočku vám dát nemohu.“ ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Jediný český noir. V americké podobě mám tento žánr velmi rád a nemůžu říci, že tento český unikát by byl tak špatný. Slušné prostředí, dobré herecké výkony (zejména Marvan i Medřická, ale Baarovou bych tam viděl raději), spousta záměn, ale co je škoda, že jen v rámci dialogů. Vše se děje jaksi jen někde a jinde se o tom mluví, žádná akce. A i přestože jinak nemám filmu moc co vytknout, půjdu nerad s hodnocením dolů. Moc se mě to nedotklo. 65% ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Marvan mi vždycky seděl nejvíce v rolích policistů, respektive policejních úředníků (např. rada Vacátko), a v tomto velmi dobrém filmu to jen potvrzuje. Děj je pochopitelně přizpůsoben době, v níž film vznikal, takže mnohým z dnešní generace může připadat poněkud jednoduchý, ale o to profesionálnější jsou herecké výkony. A milý je i pohled na mladou Danu Medřickou, která (ať si kdo chce co chce říká) byla v mládí opravdu hezká. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jedno ze zakladatelských děl české filmové detektivky odkazuje v jednom směru na filmy typu NOČNÍHO MOTÝLA, v druhém na vybranou klasiku šedesátých let HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO; vyslovíme-li však jméno Emila Vachka, dostáváme se domů ještě více - např. k slavné Langrově PERIFÉRII. Vedle výtečné režie film charakterizují skvělé herecké výkony, zejména Marvanův a Medřické; bylo by zajímavé, kdyby byla bývala možnost srovnání s původně obsazenou Baarovou. Typické je i prolínání hereckých generací (např. stále mladý, ale už ne chlapecký nebo jinošský Josef Kemr). Srdceryvnost děje je tu současně věrohodnou tragédií hlavní postavy. Co je staré, bývá často hezké, chtělo by se říci. Dá se to vyjádřit i jinak: skutečně dobré filmy jsou jako víno: čím starší, tím lepší. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Natočení tohoto filmu začal připravovat původně režisér J. A. Holman již v roce 1944, tehdy však gestapo odhalilo ilegální skupinu, jíž byl členem. Holmanovi se podařilo uprchnout na Slovensko a film po něm převzal Martin Frič. Aby mohl být film natočen, musel režisér naoko angažovat Lídu Baarovou do role Frony, kterou měla ve skutečnosti hrát Dana Medřická. Film byl dokončen až po válce a do kin byl uveden počátkem roku 1946. (Karlos80)
  • Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe v časti Podbaba. (dyfur)

Reklama

Reklama