Mortdecai: Grandiózní případ

Zaraďujem si ho do zoznamu vysokorozpočtových blábolov, ktoré sú tak zlé, až sú dobré. Johnny Depp je tu starým známym Jackom Sparrowom, ale v homosexuálnejšej a strachopudnejšej verzii, pričom ťahá snímok ako sa len dá. Zvyšní herci a ich postavy sú drahé ( a slušne hrajúce ) doplnky, ktoré dávajú najavo, že táto produkcia je predsa len ligotavejšia, ako nejaké bulharsko-rumunské bééééčka. Spočítané podtrhnuté, ide o zábavu, kde sa u divákov vytvoria dve skupiny. Tá, ktorá to vezme a tá, ktorá to zožerie. (12.07.2015)

Je mi líto, ale Mortdecai je velmi smutným způsobem nepovedená komedie. V kině se mi několikrát vybavil nemastný neslaný první Johnny English, s nímž má film hodně společného. Tedy především hodně toho zlého. Co je v Englishovi špatně, je špatně i v Mortdecaiovi. A naopak - co je v Englishovi dobře, v Mortdecaiovi není vůbec. Bohužel. Scénář bez vtipů Johnny Depp (ačkoliv se snaží, kritici!) na rozdíl od Rowana Atkinsona nezachránil, ani ostatní herci a herečky nepředvedli nic úžasného, s výjimkou závěrečného šermu a pádu dřevěné bedny se nepovedla snad žádná akční vsuvka, která by odvedla divákovu pozornost od pokusů o humor jinam, bídně na tom byl i zvláštně slátaný příběh... Takhle nějak by asi dopadl Grandhotel Budapešť, kdyby ho napsal a natočil někdo, kdo ho psát a točit neměl. (04.02.2015)

Mordechuj: Gaydiózní případ je učebnicový příklad toho, co moderní filmově-teoretická věda naprosto pregnantně kategorizuje sofistikovaným pojmem „Buzerantská trapárna“, kterýžto může být nedostatečně erudované veřejnosti také znám pod laickým termínem „Homomédie“. Ať už však toto „veledílo“ determinujeme odborně či neodborně, pořád zůstane něčím, u čeho nutně musí každý hormonálně vyvážený divák s přirozenou sexuální orientací jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, jak takové zrůdné zvěrstvo, vyvolávající až akutní záchvaty studu, může někdo vůbec financovat, natočit a vyjma Emana Mek Řehoře i osadit jindy dobrými a populárními herci. Obzvláště nechápu, čím vydírali Deppkoidního Jeníka, aby místo důstojného čekání na další miliardu od mentálně nezaopatřených nezletilců za následující Kokoty z Karibiku ze sebe udělal ještě většího pičuse a naprosto se ztrapnil postavou, která nepříjemně evokuje akorát tak Ližkulese Poarota, mladšího a teplejšího bratra slavného belgického detektiva Kristovy Agáty, co přijel pomoci řešit komplikovaný případ absolutní homodemence četnictvu ze Séntropé. Jediné, co se mi při téhle zrůdnosti honilo hlavou, byla představa plného kina hihňajících se transek při londýnské premiéře v Soho, smíchy slzících a rozmazávajících si oční stíny nad všemi těmi ukrutně třeskutými tumory. Při tom přelinkovávání a přepudrovávání nosů tam pak muselo být po skončení představení na chlapských hajzlech fuckt narváno. (24.05.2015)

Nevím, co by mohlo lépe vystihovat tento film než již trošku ohrané tvrzení - Johnny Depp se pitvoří přesně tak, jak to milují jeho fanoušci a nenávidí kritici a odpůci. Je to tak, od dob Jacka Sparowa Johnny přehrává stále to samé dokola, ovšem přiznám se..jsem fanda a stále mě to vesměs baví. A jelikož takových ztřeštěných komedií není mnoho, nakonec jsem, hlavně kvůli super obsazení odhodlal těsně až ke čtyřech hvězdičkám. PS : Open your balls! (ať už to znamená cokoliv) PPS : Ačkoliv Paula Bettanyho nemám rád nijak extra, zde to byl můj nejoblíbenější charakter a jeho neochvějně odhodlaný komorník Jocke mě bavil až do konce a díky němu tedy nakonec uděluji 70% (12.06.2015)

Mortdecai je úplně stejný jako jeho knižní předloha: neuraz, nenadchne. A stejně vnímám i herecké obsazení, prostředí (trapné přelétávání z jednoho místa do druhého s podivnými záběry hlavních měst) a zápletku samotnou. Mortdecai mě nebavil tolik, jako mě bavil Mortdecaiův sluha Jock a všechny ty jeho nadržené sexy kočičky, které se kolem něj motaly. Johnyho (ach, pardon, Mortdecaiovy) vtípky mi připadaly stejné jako v jiných Johnyho filmech. On už je zkrátka parodie sebe samého. (12.05.2015)