Režie:
Thomas VinterbergKamera:
Charlotte Bruus ChristensenHudba:
Nikolaj EgelundHrají:
Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen, Annika Wedderkopp, Lasse Fogelstrøm, Susse Wold, Anne Louise Hassing, Lars Ranthe, Alexandra Rapaport (více)Obsahy(1)
Stačí jedna malá lež a nic už nebude jako dřív... Čtyřicátník Lucas má za sebou rozvod a pracovní přeložení z postu učitele na vychovatele ve školce. Ale postupně se začíná upínat k optimistickým vyhlídkám, navíc má své dlouholeté přátele a v komunitě rodného maloměsta je oblíbený. Stačí ale jedna malá lež a vše začne brát za své. Kamarádství náhle nahlodává nejistota a zneklidnění, ale nikdo jakoby ani nechtěl slyšet Lucasovu verzi. Prohlubující se nedůvěra eskaluje do otevřené agresivity, ale Lucas se nehodlá vzdát a jde hlavou proti zdi. Intenzivně gradující drama naplňuje diváky svíravým napětím, zatímco bez příliš okatých schémat vykresluje nemilosrdnou štvanici na nevinného člověka, ale i jeho urputný boj za svou důstojnost. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (1 765)
Ať si každý říká, kdo chce, co chce, ale Mads Mikkelsen je nejzajímavější a nejlepší herec Evropy současnosti. Každá jeho postava na plátně absolutně žije. Co žije, ona skrz to plátno dýchá. Hon je pro mě další jeho zářez na pažbě, kterým si musí získat všechny. Chápu, že využil situace aktuální dánské kinematografie, která je aktuálně plna těch nejlepších scénáristů a režiséru, ale prostě mu bylo dáno, aby se do této doby narodil a on to svojí osobností maximálně využil. Hon samotný je hodně těžce stravitelný film. Je vlastně o tématu, o kterém se těžce mluví a stejně tak těžce se musel i filmovat. Je to takové tabu, které v tomto filmu rozkrylo karty. Úžasné na tom všem je, že scénárista zřejmě za život přečetl povahu lidskou a přesně ukázal, co jsme, jakožto lidská bytost, schopná udělat a co naopak schopní udělat nejsme. Mads se tu proměňuje každou sekundou po absurdním zjištění a divák se topí v depresi, která nikomu nemůže dát spát. Přesně o tom jsou filmy. O emocích a o pocitech, nad kterými by se každý z nás měl pravidelně zamýšlet. Hon něco takového dokázal a musím říct, že je jeden z mála, co se nebál rozkrýt pravdu ukrytou někde v koutě každého z nás. ()
Je desivé, čo ľudia vedia urobiť, ak ich je viac, sú proti jednému a padnú posledné zábrany. Mne osobne sa z takých filmov robí mdlo a strašne nerád ich pozerám (bez ohľadu na to, či sú kvalitné). Hon je mrazivá dráma, miestami skôr triler, ktorý sa bez problémov mohol skončiť ako Straw Dogs, ale nakoniec sa režisér vybral trochu inou cestou. Mads Mikkelsen je skvelý a jeho umiernený a zraniteľný výkon oceňujem o to viac, že poznám jeho brutálne a drastické výkony z Hannibala a Vzkriesenia Valhaly. Oceňujem, že sa tvorcovia nebáli nakrútiť film o takej háklivej téme, ako je (potenciálna) pedofília. ()
…aneb Vinterbergovo předchozí drama nebyla náhoda, on prostě umí. Jagten je mrazivý film o tom, jak lehce a nevinně lze vše (práci, přátele, čest) ztratit během jednoho okamžiku, jak vše má dvě strany a my, jakožto diváci, bychom měli opravdu přemýšlet, než vrhneme na někoho ten pomyslný kámen (a nejen ve filmu). V tomto případě nejde ani tak o vinnu, jako spíše o fakt, jak se zbavit něčeho, co neexistuje? Jak dokázat něco, co nelze dokázat? A budete spíše věřit někomu, koho znáte celý život, či své vlastní krvi? Tento film pokládá mnoho znepokojujících a nepříjemných otázek a pár jich taky zodpoví. Speciálně závěr tohoto filmu vám dá odpověď na jednu z těchto otázek, jen nevím, jestli se vám bude líbit… Hodně silné drama s dokonalým Mikkelsenem. Plný počet bez sebemenšího zaváhání s tím, že už vím, kterému cizojazyčnému filmu budu fandit na Oscarech pro rok 2014… 100 %. ()
Aneb jak se prosté drama může v rukou zkušeného tvůrce proměnit v silnou látku, která chytne od prvních minut, a my už nemůžeme a ani nechceme odvrátit zrak. V pospolitém malém městečku se všichni znají, mámy od plotny, družní tatíkovští nimrodi i dítka tu a tam musejíc si vyslechnout ostřejší hádku svých rodičů. Mezi takové patří i Klara, holčička s andělským pohledem a jednou pomstou, které ani nerozumí. Obětí se stává čtyřicetiletá pomocná síla v mateřské škole Lucas, který si prošel rozvodem a který na vlastní kůži pocítí trest za neopětovanou „náklonnost“ v podobě rychle se šířící sousedské nákazy. Štvanice je to účinná, protože děti přece nelžou (jasně, že lžou) a navíc ty traumatizované se pokouší nepříjemné zážitky vytěsnit (tak si rodiče obhajují, když dívenka všechno uvádí na pravou míru). Nikdo už neřeší, že šlo o oblíbeného souseda, se škodnou se prostě musí pořádně zatočit. Díky bohu, že hlavní úlohu svěřil dánský provokatér Thomas Vinterberg charismatickému Madsi Mikkelsenovi (vyhledávám ho od dob působivého dramatu Po svatbě). V narušených rodinných vztazích Vinterberg znovu odkrývá skutečný stav společnosti, což dokonale ukázal v syrové Rodinné oslavě, kterou se hrdě hlásil k manifestu Dogma. Od té doby ušel kus cesty, a ač mi jeho další výlety moc nesedly, popasoval se i díky nim s vypravěčstvím hollywoodského typu. A ať se to někomu líbí nebo ne, přetahuje si tím diváky na svoji stranu. Mikkelsen, jeden z nejzajímavějších evropských herců posledních let, pod tlakem chybuje, provokuje, ničí svůj milostný život, přesto bojuje (v kostele, v marketu – skvělé scény). Žánrově nesmírně čisté.. ()
Někteří komentující vyčítají filmu nereálnost, že by něco takového přece nemohli té malé holce uvěřit. Ale mohli, a to dost snadno. Jde o to, že lidé bohužel věří tomu, čemu chtějí. A pak jde zdravý rozum stranou; jak by si přece mohla naše nevinná holčička, která jistě nepřišla s ničím nevhodným do styku (vždyť se jí přece plně věnujeme, že?), takhle vymýšlet, lhát? Vždyť je to naše dokonalé sluníčko…takže pojďme uspořádat na toho pedofilního učitele hon! To by vám řekla většina dnešních rodičů, kteří nemají ohledně svého milovaného potomka takřka žádnou soudnost. A pak stačí jen jedna (ne)důvěřivá ředitelka školky (která má na muže beztak alergii; navíc, je přirozené, aby nějaký chlap mohl mít tak dobrý vztah k dětem a oni k němu?) a je oheň na střeše. Ale dost obhajování uvěřitelnosti zápletky, zpátky k filmu jako takovému. Jeho velkou zbraní je přirozenost. Divákovi nepřipadá, že by si to tvůrci vymysleli. Vyjma scény v kostele, kdy bych čekal, že si Lucase ostatní chlapi před kostelem podají, jsem nenašel další, které by mi nezapadala do přirozeného vývoje. Navíc od 15. minuty se postupně začne sesouvat lavina, hlavního hrdinu zasypávat a divák mu okamžitě začne fandit, soucítit s ním, a to samozřejmě až do úplného konce (nejsilnější je v tomhle ohledu zřejmě scéna v obchoďáku, kdy tam člověk touží naběhnout a ty zmetky skopat na hromadu). A ukončení filmu mě překvapilo. Jednoznačně jsem čekal něco tvrdšího, ale tenhle závěr má, čím víc o něm přemýšlím, něco do sebe, možná je skutečně (nej)lepším řešením. Zkrátka ztracená důvěra se těžko obnovuje a pošpiněný jedinec jím pro okolí zůstává dál, tohle „ponaučení“ si z filmu odnáším já. Takže ve výsledku, přes sem tam nějakou drobnost, kterou bych snímku vytkl, to bude plný počet. ()
Galerie (34)
Photo © Cinemart
![Hon - Z filmu - Anne Louise Hassing, Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen, Daniel Engstrup, Sebastian Bull Sarning](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/014/419/14419509_50777f.jpg)
Zajímavosti (15)
- Prvotní nápad pro film nevznikl kupodivu v hlavě Thomase Vinterberga, ale psychiatra, který bydlel ve stejné ulici jako režisér. Ten mu jednoho dne nabídl článek, jenž měl být antitezí k filmu Rodinná oslava (1998). Vinterberg si ho však přečetl až po 7 letech, kdy procházel rozvodem a služby psychiatra potřeboval. Na základě článku pak napsal scénář, který má být tou nejhorší možnou verzí všech podobných kauz. (Brousitch)
- V roce 2019 se film dočkal adaptace v londýnském divadle Almeida. Hlavní roli Lucase (Mads Mikkelsen) v ní ztvárnil Tobias Menzies. V dalších rolích se objevili Justin Salinger a Poppy Miller. (Trajektt)
- Thomas Bo Larsen mal v čase natáčania skutočne veľké problémy s alkoholom. (Arsenal83)
Reklama