Transformers: Zánik

Blboučký příběh je znovu zástěrkou pro posouvání hranic trikové technologie. Bay zachycuje ty nejúžasnější kouty naší planety a používá je jako pozadí impozantních bitevních scén. Pořád nechápu jak od toho někdo může očekávat víc než vizuální žranici a tříhodinový vypínák mozku. Mrzí mě jen ženský přívěsek (připomíná tu holku z youtube co si vycpává podprdu ponožkama), ta je nejslabší z celé série. (20.09.2014)

Docela by mě zajímalo, co by Michael Bay dělal, kdyby mu třeba měsíc nesvítilo slunce. To, co předvádí, nemá obdoby. Triky jsou vymazlené, destrukce je vyhnaná do extrému. Poslední desítky minut jsou dechberoucí. Před nimi ovšem tvůrci jaksi ztratili soudnost, Bay posunul spojení nesoudná megalomanie zase do jiných výšin. První dvě hodiny (ano, první dvě, protože výsledek má nějakých 165 minut) jsou sice akční, ale zároveň zoufale bezkrevné. A navíc se snaží působit sofistikovaně. Přehledné robotí hrátky naštěstí ve velkorysém finále přinesou nečekaný náboj. Tak a několika výtečnými akčními scénami se může příště Bay pochlubit v nějakém „standardnějším“ vyprávění á la Armageddon nebo Skála. Pokud ne, jsme docela v prdeli. PS: Předpokládám, že Transformers 9 se budou odehrávat na Saturnu. A budou stát 400 milionů dolarů. Já u toho ale už nebudu. (08.10.2014)

Michael Bay: Unleashed... Tvůrci překračují hranici, za kterou se neměli dostat. Bohužel se z nečeho tak přepáleného a megalomanského (stopáž, postavy, dialogy, příběh a akce celkově a jejich logika) může do pěti let stát standard, protože miliarda v kapse. Bay si měl po třetím díle sebereflexivně zabilancovat a říct třikrát a dost, leč neudělal to a pustil se do další, mnohem šílenější trilogie. Možná je to podvratné, je si toho vědomé a samo ze sebe si utahuje, což mě ale vskutku nezajímá. Po velmi dobré trojce těžké, ani ne zklamání jako spíš nas*ání. Takže jedna hvězda za parádní ball hit a ústřední song od Imagine Dragons, kterým Bayovi vysírám vzkaz: NOBODY CAN SAVE YOU NOW! (20.09.2014)

V kolonce „americký blockbuster“ pravděpodobně nejvýživnější sbírka toho nejhoršího, co lze v současném Hollywoodu najít. Koukat na nové Transformery je jako otevřít všechny muniční sklady US Army a dát je do ruky těm, kteří by si rádi do filmařské Mekky kopnuli. Je to téměř nadpozemsky paradoxní, že je tak činěno rukama člověka, kterého jsem v téhle disciplíně bezmezně obdivoval, a až doposud platil za vrcholnou metu v umění proměny filmového políčka v dolar. Nemyslím si, že Bay ztratil soudnost. Předchozí fitnes pumpování jasně křičelo, jak moc dobře to za kamerou umí. Jenom ztratil veškerou pokoru a bezhlavě tři hodiny dojí krávu, která to má dávno za sebou, jen ji stihli nabalzamovat. První hodinu, kdy se jakože představují postavy stylem, který by šel dát za deset minut, jsem si říkal, že moje míra trpělivosti ještě má svoje rezervy. Že je to impotentní dějově, herecky úplně mimo (OK, Stanley Tucci si to kopírování Johna Turturra docela užívá) a hudebně absolutně hluché, ještě beru. Ale pak dojde na akci, která pro nové vydání výkladového slovníku redefinuje pojem „digitální bordel“, a mě praskla osobní pojistka. Po všech destrukčních hodech, které jsem si za poslední roky v kině tolik užíval, jsem si začal přát, aby tahle éra šla bez milosti do... (24.09.2014)

Potřeboval bych jointa, pastelky a umělecké vedení dvouletého autisty, abych vyjádřil svoje pocity z Transformerů. A kdo ví, možná bych pak po takovéhle dílně dostal chuť zavolat na Pláž a říct mu "hele, Míšo, pojďme natočit pětku!" Pozorovat tři hodiny roboty, roboty, další roboty a Wahlberga by mohlo být povznášející, kdyby se všechno točilo z podhledu skrz nekonečně dlouhé nohy Nikolky. Že ale takový podhled byl jen jeden, zůstává tenhle novodobý Ohňostroj marnosti spíš zarážející. (Dunedin, NZ) (19.07.2014)