Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Eman FialaHrají:
Zdeněk Dítě, Jana Dítětová, Svatopluk Beneš, Eman Fiala, Irena Bernátová, Marie Grossová, Oldřich Dědek, Josef Laufer, Otakar Procházka, Štefan Mašlonka (více)Obsahy(1)
Praha 1947 - Mistrovství světa v ledním hokeji. Vítězství Rakouska nad Švédskem dopomohlo Československu k získání titulu mistrů světa. V oslavujícím davu na stadionu dostane zubař Jan Vaněček polibek od rozjásané neznámé dívky. Atmosféru zachycuje kamera, která připravuje filmový žurnál do kin. Tento žurnál shlédne Vaněčkova snoubenka Lída, která nechce Jana už ani vidět. Ten žádá o pomoc v usmíření s Lídou svého přítele Oldřicha. Po dlouhém pátrání Jan najde dívku ze stadionu a žádá ji, aby mu před Lídou dosvědčila jeho nevinu. Dívka souhlasí. Celá aféra skončí šťastně, neboť Lída se sblíží s Oldřichem a Jan se zamiluje do Věry - dívky ze stadionu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Průměrná komedie s předem zřejmým závěrem. Reagovala na nadšení našich hokejových fanoušků nad titulem místrů světa v roce 1947, které bylo umělecky ztvárněno právě filmem Martina Friče. V hlavních rolích se tu setkali opět jmenovci Zdeněk Dítě a Jana Dítětová, jež si mnozí diváci mylně přiřazovali jako životní partnery nebo sourozence. Velmi cenné je zachycení našich rozhlasových reportérů Josefa Laufera (ten ovšem točil ve sportovních filmech před válkou) a legendárního Štefama Mašlonky. Některé momenty diváka rozesmály, ačkoliv byly dosti naivní, především to lítání mezi obchodním domem a zubní ordinací, kdy se mladí míjeli díky výtahu. Přesto ten film mile pobavil. ()
Docela milá taškařice ještě v noblesním hávu. Žertovná jsou ona míjení a nedorozumění... Ještě, že vše dobře dopadlo. ()
Vcelku slušne zahrané reálnou manželskou dvojicou, ktorá vo filme nie je manželská, no po polibku ze stadionu k tomu spletencom náhod rýchlo speje. Náhoda je najhlavnejší prvok a dookola sa opakujúci, škoda, že nič viac tvorcovia nedokázali vykúzliť. ()
"Když se s někým líbám, tak si dám aspoň pozor, jestli mě nefilmují!" Průměrná předúnorová romantická komedie. ()
Samá náhoda. Jediná hospoda v Praze, jediný kino v Praze, jediný zubař v Praze, jediné noviny, výtahové náhody, jediný byt v Praze. Jedna náhoda s pravděpodobností jedna ku tisíci za druhou. Chudáci pacienti s takovým zubařem. Vteřinové náhody – strčí někam kebuli, přesně v okamžiku, kdy se líbají. S tím bytem na konci už to fakt přehnali. Řekli si: když nesmysl, tak nesmysl na entou! Jediné co není náhoda je, že vedoucí obchodu Kubiš je věrný obdivovatel Napoleona. ()
Crazy čili bláznivá komedie těžící z amerického vzoru, i hrdina připomíná Harolda Lloyda. Ty honičky, běhy po schodišti a míjení s výtahy, dokonce i výtah do uhelného sklepa v Bílé labuti tu hraje....Konečně jsem se dočkal záběrů z legendárního střetnutí, kde Rakousko proti všem předpokladům porazilo tým USA r. 1947 a zajistilo nám tak titul nejvyšší. Ostatně za toto vítězství poslala vláda do rozděleného, zbídačelého a mrznoucího Rakouska vlak uhlí! Taky jsou tu legendární sportovní reportéři Laufer s spol. - a navíc krásné prostředí Bílé labutě, kam se naše umělohmotné hypermarkety hrabou! Kvůli tomu všemu navyšuji hodnocení, byť film není dokonalý. (70%) ()
Jsem velmi spokojený a troufám si říci, že tento film je dost nedoceněný, když v televizi běží asi tak jednou za deset let a navíc vůbec není na ulož.to. Komedie je to bláznivá dle amerického vzoru, a přitom tu nechybí kinožurnál, kde se plní dvouletky. Film tak krásně navazuje na odkaz kinematografie let třicátých a nenápadně nás připravuje na léta padesátá. Věřte nebo ne, ale než si hlavní "milenecká dvojice" může konečně promluvit, uplyne hodina času. Tak dlouho trvá jejich vzájemné míjení se a je to docela zábava. Velice oceňuji dobové záběry z hokejového zápasu, že se nám ten hokej za tu dobu ale hodně změnil... ()
Nevýrazná komedie s dokola se opakujícími scénkami. ()
Nechápu proč tento film někde zapadá prachem. Ano, já uznávám, že není na bůhví jaké intelektuální úrovni, že má naprosto banální zápletku a že je to v podstatě jen o jednom. Ale mi to nevadí, já jsem konzument a jako takový musím napsat, že jsem se královsky bavil. 201402177742/7752 ()
Polibek ze stadionu má sice svou prvorepublikovou zápletku, přestože mě samého překvapilo, že se jedná o film těsně před únorovým převratem, ale bohužel končí právě na ní. Hledání slečny Věry se protáhne na větší polovinu filmu. Zpočátku jsou chvíle, kdy mu dívka těsně zmizí zábavné. Dále už ale začíná film nudit. A právě v tu chvíli se překlopí do druhé poloviny a opět se stejným průběhem. Jan s Věrou chtějí vše vysvětlit, ale pokaždé se jim to nepovede. Tady víc než jinde platí, že opakovaný vtip není vtipem. Některé situace humorné jsou, dokonce i dvakrát se dají zápletky snést, ale po třetí? To už ne. ()
Tohle ale vůbec nebylo špatné Zdeněk Dítě má humor v krvi!! ()
Příliš mnoho zvratů a náhod, ale v celku příjemná komedie. Ani jsem nečekal, že Zdeněk Dítě hraje tak výborně, ()
Poněkud zvláštní námět milostného příběhu, který je zakomponován do veselohry ze sportovního prostředí. Film čerpá námět z rozruchu při mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1947. Jednoduchá nenáročná zápletka a celkové zpracování filmu ocení "především" fanoušci hokeje. I kyž jsem se nenudil, tato průměrná groteska mě nijak zvlášt´ neohromila. ()
Černobílá mýdlovka z dob, kdy chlapi byli chlapi a ženy ženami :) ()