Dvanáct měsíčků

Pohádka o Dvanácti měsíčcích v psané podobě nepatří k mým oblíbeným. Svého času mě příjemně překvapila ruská hraná verze, modernizovaná česká příjemně překvapila též. Maruška je sympatická, lokace natáčení krásné, dvanáct měsíčků je skvělá banda, miluju leden, pro jeho upřímnou lásku k bílému králíkovi (ano, byl kouzelný, když takhle zaboříte nos do jeho srsti...), miluju prosinec, který by ve mně s nevrlostí našel svého mistra a miluju apríl pro jeho vlídně škodolibé vtipy. Vykrádačka zejména Tří oříšků, jistě. Nelogičnosti? Brutální! Proč se z hloupé, sobecké a poťouchle skrytě agresivní Květy stala hysterická psychopatka, když ani před tím se nekrotila v projevech? Proč byli v té vsi vyšinutí všichni? Proč ty paruky a zmalování holek jak v Mrazíkovi? Na druhou stranu, dobrá hudba, výborné scény u měsíčků a pak taky kouzelný králík. V porovnání s mnohou z nových pohádek jen lituju, že těch měsíců není mnohem víc. (22.12.2013)

Tak, dokoukat se to dalo, což je samo o sobě velký úspěch. Smutné je, že je to jen za cenu totálního vykradení Mrazíka, Tří oříšků pro Popelku a Pyšné princezny (dokonce i některé repliky byly opsané takřka doslovně). Pozitivně se lze zmínit asi jen o představitelce hlavní úlohy (Marie Majkusová působí coby sympatická pěkná holka) a jejích dvanácti měsíčcích, k nimž Maruška získá pozitivní vztah. Zato Vojtek je už na roli švarného junáka docela starej, to se na mě nezlobte. Dlouho jsem byl rozhodnut, že ty milosrdné tři prosincové jahody dám, ale závěrečná píseň to srazila na dvě. Přesto, jak jsem byl pravil v úvodu, dokoukal jsem a nepřepnul, což je za posledních takových 5 let asi poprvé. (24.12.2012)

Jedna z mých nejmilejších pohádek a oni ji totálně zabili. Proč hrál hlavní roli zrovna Roman Vojtek, to fakt nechápu. Co na tom chlapovi kdo má? Je k uzoufání pořád stejnej a na podobný role starej. A s nevzhlednou parukou dvojnásob (podobnou mívala naše fyzikářka, kterou jsem v den posledního zvonění, viděla vybírat popelnice). Proč měsíčci seděli ve Stonehenge? A proč jsem se nemohla zbavit podobnosti s Mrazíkem? To má být česká pohádka. ČESKÁ! Jdu... velebnosti, vyvíteco... (03.01.2014)

Nechápu co se zdějším uživatelům nelíbí. Na české poměry velice hezká pohádka, velice dobře zrežírováno, příběh dobrý, herecké výkony velice dobré a velice se mi líbila hudba ve filmu a i ta hlavní píseň, která zazněla 2x ve filmu (cca v polovině a pak na konci). A s triky si pánové poradili také velice dobře. (23.01.2015)

Přeci jen pohádka, která vybočuje ze štědrovečerního televizního standardu. Žádný křečovitý pokus o humor, žádná Bohdalka, ani zápletky o zakletých či unesených princeznách vzaté přes kopírák. Dvanáct měsíčků si bere průzračně jednoduchý příběh nejklasičtějšího rodu a zachovává k němu střídmý postoj. Snaží se v první řadě o vlastní poetiku a atmosféru, i když se dá určitě namítat, že mix dvou největších vánočních klasik zavání plagiátem nejhrubšího zrna. Na druhou stranu nejde o znásilnění příběhu cizorodými prvky, jelikož situování děje do zimního Valašska, nejvýchodnější výspy naší země s tradiční architekturou, kroji, lidovými zvyky byl ze strany tvůrců prozíravý nápad. Nakonec funguje i humor a ani nadsázka v hereckých výkonech typově vyhovující Žilkové a Ivany Korolové většinou nepřesáhne míru únosnosti. Ostatní postavy v čele s Marií Majkusovou působí velmi příjemným dojmem a díky tomu nás jejich problémy dokáží hlouběji zaujmout, nejde o pouhé scenáristické kličky a konstrukce. Navíc prožitek povznáší i rozhodnutí nenabalovat na zápletku žádné zbytečné vedlejší motivy a postavy a nechat místo toho prostor pro tiché záběry zasněžené krajiny (za doprovodu emotivní hudby Ondřeje Brzobohatého), v nichž plně rezonuje převládající tklivý ráz souznějící s údělem hlavní postavy. Dvanáct měsíčků je tedy poctivě odvyprávěnou pohádkou odehrávající se v osobitém prostředí, která by mohla fungovat i při opakovaných zhlédnutích především díky živým postavám a osobité melancholii, která během svátků vždy spolehlivě zapůsobí. (25.12.2013)