Revizor

Filmová adaptace populární Gogolovy divadelní frašky se právem zařadila mezi nejvýraznější režijní úspěchy Martina Friče. Ten si zároveň přes všechna varování a upozornění do hlavní role falešného petrohradského revizora prosadil Vlastu Buriana, který se pod Fričovým vedením vybičoval k ucelené výjimečné herecké kreaci, později jen zřídka zopakované. Určitý přesah pozorujeme také u Jaroslava Marvana v adekvátní partnerské roli úplatného hejtmana, postavy, která je vedle Chlestakova stěžejním hybatelem dějových zvratů. Jako výrazný akord pak působí obsazení Zdenky Baldové do role koketní hejtmanovy manželky, v jejímž ztvárnění se spojuje směšně působící koketerie s typickým rejstříkem mateřských starostí o osud jediné dcery. Celkově lze filmu vytknout pouze nevhodné dětinské stavby městečka, které působí statickým dojmem. I s touto výhradou se však jedná o nejzdařilejší přepis Gogolovy hry a troufám si tvrdit, že lepšího Chlestakova už český film nespatří. (28.12.2008)

Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám. (30.07.2008)

Před faktem, že byl film natočen v roce 1933 nezbývá než hluboce smeknout. Nicméně technika se posunula o mnoho dál a vzhledem k dnešním poměrům to celé působí, tak nějak směšně. Herecky naprosto bravůrně zvládnuté, ale to je z pozitivního spektra asi tak všechno. Navzdory všem negativním věcem musím uznat, že film se celkem obstojně drží Gogolovy předlohy. S přihlédnutím na stáří filmu a jeho délku, která se dala strávit * * *. (21.03.2011)

Velmi dobré! Zajímavý příběh, dobře zahráno. Ty ateliérové jakoby exteriéry tomu na jednu stranu trochu ubíraly, na druhou dávaly divadelní šmrnc. Trochu jako záznam divadelní hry, ale v tom nejlepším slova smyslu. A byť komedie, z Burianova revizora tady vyčuhuje něco víc, než jeho tradiční klaunství a naprostá nevážnost všeho, co řekne. Jemu by vážnější charakterní role určitě šly! (09.05.2020)

Revizor je klasické dílo světové literatury a my jsme ho povinně louskali i k maturitě. Rozhodně toho nelituji, protože ono gogolovské "Nehubuj na zrcadlo, máš-li hubu křivou!" platí stále. Úředník, který vyzraje na městskou správu a dokonale ji zesměšní, když mu dovolí vydávat se za revizora z hlavního města, to je postava, v níž Burian mohl prokázat něco poněkud jiného, než v lehčích komediích, kde uplatňoval svůj smysl pro improvizaci. Zde ho trochu ta klasika svazovala a já to přece jen cítil. I exteriéry (ulice) byly natáčeny ve studiu, a to mi taky trochu vadilo. Rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi, nakonec z toho vyšly lepší tři hvězdičky - hlavně za některé filmařské finty, jimiž byl zdůrazňovány charakterové vlastnosti postav. A miluji Josefa Rovenského a Trudu Grosslichtovou! (15.04.2015)