Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef VošalíkAlois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace populární Gogolovy divadelní frašky se právem zařadila mezi nejvýraznější režijní úspěchy Martina Friče. Ten si zároveň přes všechna varování a upozornění do hlavní role falešného petrohradského revizora prosadil Vlastu Buriana, který se pod Fričovým vedením vybičoval k ucelené výjimečné herecké kreaci, později jen zřídka zopakované. Určitý přesah pozorujeme také u Jaroslava Marvana v adekvátní partnerské roli úplatného hejtmana, postavy, která je vedle Chlestakova stěžejním hybatelem dějových zvratů. Jako výrazný akord pak působí obsazení Zdenky Baldové do role koketní hejtmanovy manželky, v jejímž ztvárnění se spojuje směšně působící koketerie s typickým rejstříkem mateřských starostí o osud jediné dcery. Celkově lze filmu vytknout pouze nevhodné dětinské stavby městečka, které působí statickým dojmem. I s touto výhradou se však jedná o nejzdařilejší přepis Gogolovy hry a troufám si tvrdit, že lepšího Chlestakova už český film nespatří. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Před faktem, že byl film natočen v roce 1933 nezbývá než hluboce smeknout. Nicméně technika se posunula o mnoho dál a vzhledem k dnešním poměrům to celé působí, tak nějak směšně. Herecky naprosto bravůrně zvládnuté, ale to je z pozitivního spektra asi tak všechno. Navzdory všem negativním věcem musím uznat, že film se celkem obstojně drží Gogolovy předlohy. S přihlédnutím na stáří filmu a jeho délku, která se dala strávit * * *. ()

Luxocculta 

všechny recenze uživatele

Velmi dobré! Zajímavý příběh, dobře zahráno. Ty ateliérové jakoby exteriéry tomu na jednu stranu trochu ubíraly, na druhou dávaly divadelní šmrnc. Trochu jako záznam divadelní hry, ale v tom nejlepším slova smyslu. A byť komedie, z Burianova revizora tady vyčuhuje něco víc, než jeho tradiční klaunství a naprostá nevážnost všeho, co řekne. Jemu by vážnější charakterní role určitě šly! ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Revizor je klasické dílo světové literatury a my jsme ho povinně louskali i k maturitě. Rozhodně toho nelituji, protože ono gogolovské "Nehubuj na zrcadlo, máš-li hubu křivou!" platí stále. Úředník, který vyzraje na městskou správu a dokonale ji zesměšní, když mu dovolí vydávat se za revizora z hlavního města, to je postava, v níž Burian mohl prokázat něco poněkud jiného, než v lehčích komediích, kde uplatňoval svůj smysl pro improvizaci. Zde ho trochu ta klasika svazovala a já to přece jen cítil. I exteriéry (ulice) byly natáčeny ve studiu, a to mi taky trochu vadilo. Rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi, nakonec z toho vyšly lepší tři hvězdičky - hlavně za některé filmařské finty, jimiž byl zdůrazňovány charakterové vlastnosti postav. A miluji Josefa Rovenského a Trudu Grosslichtovou! ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)
  • Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)
  • Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)

Reklama

Reklama