Konzultant

Papierom šuštiace, ale k zamysleniu nútiace McCarthyho filozofovanie o morálke, skazenosti sveta a veľkom Zle (zosobnenom ženou, prirodzene) v príjemne vzadu sa držiaceho Scotta, ktorý sa celkom vykašľal na svoje režijné trademarky a nechal to na slová pána Cormaca a bez výnimky výborných hercov. A, tak ako v Biblii, aj toto (nie prvoplánové) moralizovanie je podporené poriadne krvavou apokalypsou. Jeden z najzaujímavejších filmov roka, vrstevnaté dielo idúce veľmi tvrdo proti diváckym očakávaniam. (08.01.2014)

Pět velkých hereckých jmen, za kamerou ostřílený Dariusz Wolski a legendární Ridley Scott a ve finále nakonec nic, kvůli čemu bych si pro tuhle zvláštní látku měl rezervovat místo ve své stále se scvrkávající paměti. Scénář je nabubřelý, pseudointelektuální, přitom moc nefunguje. A není to jenom tím, že je obalený rádoby vychytralými kecy. Tvůrci moc neví, co udělat s prázdnými, nezajímavými postavami. Brad Pitt tak nebude milovat ostrou strunu, Cameron Diaz si naopak ráda polonahá zajezdí po čelním skle auta. Být možná soustředěnější a chtít číst mezi řádky, ocenil bych jako celek víc, ale mně z toho prostě vypadlo exhibování, které je bez pointy ukončené a někdo se nám zoufale snaží dokázat, jak nezařaditelné to celé vlastně je. Takže kdo to nakonec odskáče? Obávám se, že hlavně divák. (13.05.2014)

Ach jo, na tohle jsem se fakt hodně těšil. Bohužel výsledek je maximálně rozpačitý. KONZULTANT rozhodně není prohrou Ridleyho Scotta, který má řemeslo stále pevně v rukou (těch pár krátkých akčních scén, které film obsahuje, je natočeno skvěle), a stydět se za sebe nemusí ani herci (Fassbender se snaží, Penélope Cruz je stále krásná a roztomilá, Pitt je cool a Cameron Diaz si svoji nadrženou sexy mrchu velmi užívá). Problém je ve scénáři. Nevím, jestli už je McCarthy senilní, ale děj tohohle filmu působí opravdu divně. O čem má (v podstatě dost řídký) příběh být je sice celkem snadno pochopitelné, ale zápletka a zásadní zvraty jsou podané hodně neobratně a v podstatě i nelogicky. Netvrdím, že každý žánrový film musí diváka vodit za ručičku a vše mu polopaticky vysvětlovat, ale scénář KONZULTANTA zkrátka působí jako kdyby ho napsal nabubřelý pseudofilozof, který má Alzheimera. Ovšem víc než to, že film není příliš srozumitelně vyprávěný, mi vadí, že není ani moc zábavný a opojný (což u Scottových filmů obvykle očekávám). Naprostou většinu stopáže zabírají dialogy, které sice nejsou vyloženě špatné (některé jsou takřka vynikající), ale málokterý z nich je nějak nadprůměrně vypointovaný (kam se v tomto ohledu hrabou na Tarantina) a děj posouvají kupředu poněkud nešťastným způsobem (nejednou rozhovor trvá tak 2x - 3x déle, než by bylo třeba). Navíc mám trochu dojem, že tu plytkost děje se McCarthy snažil částečně zakrýt poměrně značnou a celkem zbytečnou oplzlostí (často se mluví o něčí nadrženosti, pohlavních orgánech apod.). Lepší 2* dávám hlavně kvůli zmiňovaných sugestivním akčním scénám a dvěma úžasným (v dobrém slova smyslu "wtf") momentům - oba dva asi jen tak z hlavy nedostanu a na jeden z nich (jeho hlavní hvězdou je Cameron Diaz) se pravděpodobně ještě někdy rád podívám znovu. ;) 50 % (30.11.2013)

Advokát se nějakým neznámým způsobem zapojí do obchodu s drogami a vy netušíte proč. Všechny vedlejší postavy jsou do onoho obchodu nějak namočené a vy nemáte ponětí jak. Ne, teď nepopisuju prvních patnáct minut filmu, ale moje schopnosti analyzovat příběh po návratu z kina. Cormac McCarthy napsal scénář, ve kterém každá z postav mluví v metaforách, a ať už je to vlivem toho, že můj mozek vzdal po dvaceti minutách snahu dešifrovat je, nebo ať už je to tím, že jsou prostě bez vysvětlujícího komentáře autora rozluštit nejdou, pravda je taková, že ze synopse jsem se toho o o Konzultantovi dozvěděla víc než za dvě hodiny strávené jeho sledováním. (23.11.2013)

Aneb kterak si nejlepší žijící zámořský spisovatel a nejlepší žijící britský režisér umělecky dvakrát moc nepotykali. Každý si jede to své, bez ohledu na toho druhého. A tak Cormac valí veškeré scenáristické poučky ignorující ryze symbolickou metaforickou existencionální rovinu plnou nejednoznačných postav, nastavování zrcadel, nevyřčených motivací a deklamací zdánlivě o ničem, ale ve skutečnosti o vykoupení, zatracení (ne)možnosti volby či předurčenosti a thrilleroidní linie je pro něj pouze nutnou (přesto chytřejší a reálnější než by se zdálo) spojující obezličkou. Ten druhý se naopak soustředí na to, co je zajímavé z žánrového filmového hlediska a tak postavy, přesah a natož nějakou symboliku neřeší. Výsledek je natolik specifický, svébytný a trefně obsazený (až na tu jednu výjimku potvrzující pravidlo... Ano, koukám na tebe Cameron), že má jednou nohou našlápnuto v určitých kruzích ke zkultovění a v těch zbylých k nepochopení, zatracení a hrsti Zlatých malin. (27.11.2013)