Brooklyn

Zcela odlišný případ než Carol. V jádru to sice stále není nic objevného, ale s danými proprietami to po celou dobu pracuje sebevědomě a bez zaváhání. Snad jen projev Emoryho Cohena mi chvílemi přišel občas mírně zpomalený a tlačící příliš na italskou pilu, zbytek osazenstva hraje bez jakýchkoliv problémů, ovšem všichni jsou naprosto zatlačeni do zapomnění Eilis v podání Saoirse Ronan. Ta si krade každou scénu, kde se vyskytuje, přímo neuvěřitelně a to zcela jemným, milým, nenásilným způsobem, s hezkým irským přízvukem, který by dokázal ukrást srdce snad každému mladíkovi, nejen tomu nepříliš temperamentnímu Italovi. Překvapilo mě docela velké množství humoru, hlavně scény v dívčím domově se téměř neobešly bez vtipného pošťuchování, film dokáže přeřadit ale i do uvěřitelného dramatu. Vždyť hlavní zápletka se točí kolem vyrovnávání se s opuštěním hnízda a letu do dalekých krajů. Nakonec se děj překlopí hlavně do té romantické zápletky, ale tento podtón tam vydrží až do konce. A občas jde poznat z dialogů, že se muselo oproti předloze dost škrtat a v knize to celé bylo podáno ještě vyrovnaněji. To už tak ale při převádění do časem omezeného média bývá. Technická stránka filmu, dobová atmosféra, Brooklyn samotný - s ničím jsem neměl problém, i když bylo občas poznat, že rozpočet nebyl až tak štědrý. V první části filmu mi snad mírně překáželo jen nadužívání zpomalených záběrů, ve snaze navodit výraznější emoce nebo zdůraznit scény, myslím, že to šlo udělat i méně násilně. Příběh je to ovšem celkově zcela romantizovaný, tak to až tak nevadí. Saoirse by si každopádně toho oscara zasloužila, ale má na to ještě čas a věřím, že se objeví brzy i v nějakém víc akademikům líbivém filmu, i přes to, že tento film byl nominovaný až na nejvyšší ocenění. K tomu bych řekl jen to, že vždycky budou při takovém počtu nominací nominovány i filmy zcela do počtu, podobně získala nominaci jistě i Carol (ta ovšem byla navíc i naprosto průměrný, nudný, nefunkční konstrukt) . Ale asi dlouho nebude mladá irská rodačka hrát tak sympatickou, nevinnou (i když se postupně ukáže, že ne až tak, jak se zprvu zdá - tady má film ale taky problémy kvůli nedostatku prostoru oproti knize) a citlivou hrdinku jako tady. S tak hezkými kostýmy a účesy. 7,7/10 (01.03.2016)

Příjemná romantická oddechovka s celkem uvěřitelnou hrdinkou. Eilis je mladá, hezká rozumná irská holka, která se za prací vydá do New Yorku. Nejlepší část filmu je právě to, jak dost nesmělá mladá žena prožívá odtržení od rodiny, nezvyk jednat s lidmi, které nikdy předtím neviděla, a stesk po domově. Pak přijde na řadu setkání s mužem, navštěva matky zpět v Irsku a setkání s druhým mužem. Tahle část už je (s podivem u romantického filmu) slabší. Cukrování Eilis s jejím nápadníkem je bez šťávy a konec dává připomenout, že se stále jedná jenom o červenou knihovnu v jiném balení. (08.08.2016)

Brooklyn je krásným případem toho, čemu se dá říkat romantické drama. Dívka je vržena do úplně odlišného světa a musí se v těchto vodách naučit plavat. Po smutné události se vrací domů, kde jí začne nadbíhat jakýsi Hux :D. Film je plný srdcervoucích scén i úsměvných momentů. V hlavní roli exceluje Saoirse Ronan, jíž zdatně sekunduje Domhnall Gleeson v roli irského zbohatlického synka. Píši to již poněkolikáté, ale tohoto Ira čeká zářná kariéra. Celkově je film výborný, jen mu trochu ubližuje italská rodina, se kterou má hlavní postava jisté pletky. 4* (28.02.2016)

Irský film o irských přistěhovalcích uprostřed Brooklynu. Evidentně tedy film, ve kterém se plno irských rodin určitě najde. Mně osobně se mi nejvíc líbila Saoirse Ronan a musím říct, že ten mladej Ital měl pravdu, když tvrdil, že irský holky jsou hezčí, jak italský. I v tomhle filmu mají něco do sebe a právě Saoirse tu krásu vysloveně odpaluje. Příběh pak nic extra velkého není. Už podle obsahu se dá tušit, čeho se divák dočká. Žádné objevné drama, ale na druhou stranu poctivě natočené. A i to se počítá. (29.02.2016)

Romantické drama, v němž se de facto nic zásadního nepřihodí. Jen život sám... Někomu se to může zdát málo, ale mně to přišlo dostačující. To, co vynechal scénář Nicka Hornbyho, vyplnila Saoirse svýma neskutečnýma očima. Taktéž padesátá léta mi sedla velmi dobře. Celkem nemám výhrady, usadil mě závěrečný monolog, který tak pěkně popisuje to nejběžnější a zároveň nejvzácnější na světě. "A pak jednou vyjde slunce. Možná si ho ze začátku nevšimneš..." (27.01.2016)