Jméno

Taková nezajímavá rodinka. La Prénom je neskutečně povrchní, rádoby sofistikovaná (ve skutečnosti působí inteligentně pouze samoúčelnými nájezdy kamery na přeplněné knihovny a žvaněním o umění) a vyprázdněná konverzačka, která zcela předvídatelně a nahodile vytahuje kostlivce ze skříní nesympatických postav a tím vyvolává umělé konflikty, které jsou povětšinou k smíchu. Kdo by to byl řekl, že banda nesympatických pseudointelektuálů bude potřebovat k definici slova "egoista" naučný slovník. Od vzdělaných lidí bych rozhodně očekával mrazivější konfrontace s bolestivějšími a důsledněji mířenými ranami, než trapná tahanice o "Adolph(f)a" (ano, byl to velmi nevydařený žertík), narážky na homosexuály na úrovni týpků ze čtvrté cenové a to celé vypointované ultratrapným a velmi laciným románkem. Aby se to celé zakončilo mizerným, ale k takto mizernému snímku, padnoucím happyendem. Je mi z toho filmu zle, nejen ze špatně napsaných postav v jejichž společnosti bych nevydržel ani pět minut, ale i z nevýrazných hereckých výkonů. Film o ničem, ani komedie ani drama. Až se uklidním, možná půjdu s hodnocením ještě níže. A skutečně jsem šel... (10.07.2013)

Tak csfd, opět ahoj! Tohle byla dobrá konzervačka. Na začátek humor, potom postupné odkrývání pravd a charakterů, čímž se film přehoupl do výborného dramatu se skvělou atmostfétou, které já vždycky zbljaznu i s navijákem. To už jsem  nepochyboval o čtyřech hvězdách a na závěr trochu trapný happy end, jak  halyvůůůdského romántického patosovitého slaďáku, ze kterého by člověk mohl dostat snad i cukrovku. Zkazilo mi to dojem natolik, že nakonec musím dát jenom 3. Ale uvědomil jsem si, že jsem docela rád za jméno Jindra. (11.12.2017)

Na milimetry dokonale vybroušená dialogovka. Inteligentní a neskutečná vtipná konverzačka se v poslední části proměňuje v celkem slušný dusno a nechává vyniknout exceletním hereckým výkonům všech zůčastněných. Pokud bude Francie i dál pokračovat v takovýhle kvalitě, tak na trůn evropský kinematgorafie může opět usednout galský kohoutek a spokojeně kokrhat na všechny strany. (26.11.2012)

Mám tyhle filmy "u jednoho stolu" ráda, ale taky jsem jich za poslední rok dost viděla, takže jsem k nim už trochu kritičtější. Jméno ale rozhodně patří k těm z podařenějších. Vývoj děje mi přišel celkem uvěřitelný a dialogy byly po francouzsku vtipné, ostré a po většinu času inteligentní. Jedno vedlo přirozeně k druhému, a na konci to "pěkně" vyvrcholilo. Jedna z hereček mi sice lezla svojí ječící povahou polovinu filmu na nervy, ale to je u podobných filmů možná i žádoucí. 4* (20.12.2020)

Komedie? No, řekněme, že s pořádně hořkou příchutí. Když se jednoho nedělního večera sejde skupinka přátel a strhne se malicherná hádka kvůli jednomu jménu, je to teprve začátek. Postupně se začínají nabalovat staré rány, skrytá tajemství a na povrch vyplouvají některé nepěkné charakterové vlastnosti zúčastněných, něco jako když na dobře udržované zahradě otočíte kámen a pod ním najdete něco ne moc líbivého na pohled. Nevím, jestli je to tím vysokým očekáváním co jsem měla, ale Le prénom je pro mně tak trochu zklamáním. Jistě, je to celkem kvalitní konverzačka, jenže kromě výborných herců nepřináší nic nového a chybí jí ona pověstná jiskra, která by mě uvedla do vytržení. Jen jsem si u ní uvědomila, jak moc je pro lidi jméno spjaté s osobností člověka. Alespoň mě se už párkrát stalo, že jsem si kvůli sympatiím k nějaké reálné osobě či literární postavě, bud' oblíbila nebo naopak znelíbila její jméno. Vím, je to iracionální a k samotnému jménu nespravedlivé, ale jeden si holt nemůže pomoci. (25.05.2013)