Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Při promítání v zaplněném kině se přetrhl film. Komentátor uklidní obecenstvo a vyzve filmaře, aby se věnovali satiře a nalezli aktuální témata. Tvůrci uposlechnou a zaměří se nejprve na kariéru úředníka Přehršleho. Tento skromný a nenápadný muž tiše pracuje, neodmlouvá doma ani v úřadě. Jednoho dne Přehršle telefonuje vrchnímu účetnímu. Do hovoru se vmísí neznámý hlas, který vyhrožuje, že by mohl vedení podniku kompromitovat v novinách. Vrchní účetní se domnívá, že vyděračem je Přehršle a informuje ředitele. Ten se rozhodne Přehršleho raději povýšit. Úředníkova kariéra skončí, když se po čase přizná, že nic neví. Druhým terčem filmařů je kritik Pošahal, který neví, zda má sbírku mladého básníka pochválit nebo odsoudit. Od přítele se dozví o zvláštním pohybu rukou, který učinil nad sbírkou ministr. Po mnoha peripetiích zjistí, že šlo pouze o snahu uvést do chodu zastavené hodinky. Pro jistotu sbírku tedy pochválí i zkritizuje. Třetím tématem pro filmový štáb je situace, kdy má nový ředitel stavby možnost anonymně si prohlédnout nové pracoviště a zjistit nedostatky dříve, než jsou zamaskovány. Může proto přijmout různá opatření ihned poté, co se vedoucím pracovníkům představí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Politická atmosféra koncem padesátých let minulého století dodalo filmovém tvůrcům odvahu se pomaloučku vrátit k filmové satiře ohledně společenských a hlavně pracovních poměrů. A tak vznikl tento povídkový film, který se snaží prezentovat projevem sebekritičnosti. Že se to vůbec nepovedlo, muselo být jasné už tehdy. Takže co se týče samotných povídek, jedná se jen o obyčejné úsměvné příběhy s výdobytky dodnes známé, což je snaha dosáhnout své kariéry, pokrytectví a hlavně pracovní ulejvání. To, co je prezentací, s jinak výborným, Ladislavem Peškem, ve snaze povídky spojit, se spíše honosí až neskutečnou trapností. Režisér Martin Frič, který má ve své filmografii plejádu dodnes výborných snímků, se tedy sice, jako vždy, snažil s námětem poprat, ale houby víme, jaký byl nad tím vším stranický dohled. A tak to dopadlo, jak to dopadlo. Nevalně. Nejvíce ale asi potěší účast již nemocného Vlasty Buriana, pro kterého se tímto jednalo o poslední filmovou roli. Pro něj typické energie se vlivem zdravotního stavu sice již nedočkáme, ale svým typickým projevem přesto nezklame. I když už to na druhou stranu také není úplně ono. Na snímku se tedy stále podepsala doba, ale snaha se zase cení. Proto se zřejmě snímek nestal pozapomenutým. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý komediální povídkový film s neobvyklými filmovými postupy, v němž je prostřednictvím L. Peška přímo komunikováno s divákem. Snímek má dosti podivný úvod, v němž je vysvětlen jeho neobvyklý název. Film se skládá ze tří příběhů se satirickou tematikou, v některých ohledech na svou dobu odvážných. V prvním příběhu můžeme sledovat kariérní vzestup nenápadného účetního v podání J. Kemra, neboť jeho představení M. Nedbal a L. Lipský se domnívali, že zná na ně nějaké kompromitující informace. Jakmile vyjde najevo, že žádné nepříjemnosti od jeho osoby nehrozí, ihned následuje Kemrův návrat na původní pracovní pozici. V druhé povídce dostane literární kritik J. Pivec úkol napsat kritiku na sbírku básní. Vynikající pan Pivec v této povídce v obavě, aby ve své kritice prezentoval to správné stranické stanovisko, několikrát mění text své kritiky podle toho, jak se ke sbírce vyjadřují různé osoby v čele s ministrem. V poslední povídce přijíždí na kontrolu stavby ředitel G. Heverle a spolu s ním i brigádník V. Brodský. Účetní V. Burian ve své poslední filmové roli omylem pokládá za ředitele Brodského a Heverle tak může inkognito provést obhlídku staveniště. Následuje vtipná přehlídka toho, s jakým zápalem pracovali dělníci na budování socialismu. Ve filmu M. Friče se vyskytuje mnoho známých herců a je zajímavé sledovat jednak prolínání slavných hereckých generací a jednak budoucí herecké legendy jako začínající herce, kteří se teprve začínali prosazovat (J. Sovák, Z. Řehoř, J. Bohdalová, S. Zázvorková, L. Lipský). Jako herecky nejzajímavějšího ze všech zde však jednoznačně pokládám pana Pivce. Musím říct, že tento snímek mě z celkového pohledu mile překvapil, a to zábavností a dle mého i odvážným popisem socialistických nešvarů zabalených do humorného hávu. Odmyslím-li si neobratný a zbytečný nápad s divákem jako vnějším pozorovatelem natáčení, kdy je ve filmu v některých okamžicích zobrazen kameraman R. Vrchota a režisér L. Boháč, domnívám se, že průměrné hodnocení je v tomto případě nedostačující. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Film, který má řadu opravdu povedených scén (Josef Kemr s Lubomírem Lipským, Jan Pivec s Jiří Sovákem, Vlasta Burian s Vlastimilem Brodským) a režijních nápadů, ale také poněkud otravného průvodce v podobě Ladislava Peška a hlavně jeden velký paradox - druhá povídka totiž pojednává o opatrném literárním kritikovi, který není schopný zaujmout jasné stanovisko a bojí se, aby přílišnou chválou nebo kritikou nenarazil. No a přesně ten samý pocit mám i ze scénáře Zaostřit, prosím! ()

Master19 

všechny recenze uživatele

První příběh vzestupu a pádu učetního Přehršleho (Josef Kemr) je vynikající a hodně se mi líbil. Má spád a vtip. Druhý z nich o kritikovi (Jan Pivec) je takéž dobrý a to hlavně díky skvělému hereckému výkonu. U něj jsem se skvěle bavil. Zklamáním pak byl třetí příběh, který byl neslaný, nemastný a dost účelový. Kazí bohužel celý film, který je však i tak nadprůměrnou komedií. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pro mě je velmi nesnadné tento film hodnotit, protože k němu zde nejsou žádné informace. A to jsem je hledal i na internetu, ale nedopátral jsem se. Tudíž není jasné, zda tento film byl myšlen přesně tak, jak byl natočen. Tvůrci tvrdě kritizují celou řadu socialistických aspektů v době, kdy komunismus v Československu zažíval nejhorší časy. Natočit něco takového v padesátých letech nejspíš chtělo odvahu. Anebo přesně naopak právě kvůli oněm časům? Že by si film objednali soudruzi naschvál? On totiž od počátku tvrdě a nekompromisně kritizuje v první řadě úřednickou práci. Filmaři se zaměřují na to, že pouze někdo, kdo něco ví, může být povýšen. Nejde tedy o schopnosti. Je nám odhaleno, že se i vedoucí bojí těch, kdo mohou něco vědět. Ale to není zdaleka vše. Legraci si pak dělají i ze schůzí a různým formám školení a referátů, příkazů, zákazů a nařízení. Stejné je to i s kritikou a poukazováním na to, že jen ti nahoře ví, co zrovna zkritizovat a co ne. O práci na stavbě ani nemluvě. Samotnou kapitolou je obsazení. Vedle prvorepublikových hvězd účinkovali mladí a nastupující herci: Kemr, Brodský nebo Bohdalová. Podobných unikátních filmů už v archivu asi moc nebude. A právě to mě lákalo. Že vedle těchto herců uvidím jména jako Baldová, Vnouček či Burian. Právě posledně jmenovaný mě zajímal nejvíc. Na něm už ale byl vidět věk a jeho sešrotování režimem se také podepsalo. Bohužel ani nedostal velký prostor na to, aby ukázal co umí, ale všechna čest, i z mála se snažil vytěžit maximum. Ovšem bylo už vidět, že to nejde dle jeho představ. Škoda, sám si svůj poslední film asi představoval jinak. Ať už režimem objednaný nebo zatracovaný film, ať tak či tak, je zde plno hvězd pohromadě a film kritizuje humornou formou systém. A takových filmů v padesátých letech asi mnoho nenajdeme, pokud vůbec nějaký. Bohužel doslova šokující je, když si uvědomíte, že více než polovina ze satirických situací a zápletek platí i dnes! ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Praze a v Solenicích. (M.B)

Reklama

Reklama