Všiváci

Co se týče stylu filmu, bylo v něm možná až trochu „přefiltrováno“ a „přezpomalováno“, nicméně byl jsem docela spokojený. Škoda, že tohle rozhodně nemůžu říct o příběhu. Po komediální stránce film fungoval naprosto minimálně (nebyla zde snad jediná zapamatovatelná hláška či vtipný moment, snad s výjimkou pozvracení zloděje), po té dramatické byl většinu projekce hodně nevýrazný, plný nelogičností (co to jako mělo být s tím těhotenstvím?) nebo naopak s těmi všemi úmrtími a tragédiemi až extrémní, přehnaný (kupříkladu taková scéna v bance působila dost směšně). Z hereckých výkonů bych víc vyzdvihl jen ten Mádlův, našel bych sice momenty, kdy se najednou choval možná poněkud racionálněji (alespoň vzhledem k jeho stavu), přesto mě po většinu času dokázal zaujmout velmi přesvědčivým herectvím. A konec měl asi vykouzlit na divákově tváři hořký úsměch, snad i dojetí, na mě však působil jak pěst na oko. Celkově dávám 2*. (26.01.2015)

Takové herecké obsazení a navíc perfektně odvedené výkony (vynikající Mádl, klasicky výborní Langmajer a Vetchý, všichni doplněny dalšími prima výkony), to vše by si zasloužilo lepší scénář. Z námětu se dalo určitě vymačkat víc a prolínání časem mohlo přinést také víc, než jen nudné návraty do Afganistánu. Složitá mozaika nakonec do sebe zapadla, ale upřímně, čekal jsem takovou lépe stravitelnou formu. Tereza Voříšková "odnesla" roli hodné, milé dcery a sestry, která se nepochopitelně zjeví jako sexuální blbka co vleze do postele prvnímu maníkovi a nechá se u toho sledovat i dementem. Trochu to nesedělo k roli dívky, která to měla v hlavě srovnané. Konečná scéna v bance je pak neštěstí celého filmu. Sled neuvěřitelně blbých nápadů spojený s neuvěřitelnými náhodami. Čekal jsem po zdlouhavém ději a skládání mozaiky zajímavý a gradující závěr. Byl však nahrazen podivuhodnou slátaninou. Alespoň za casting a výkony, musím dát 2 hvězdy. (20.11.2014)

...škoda slov... srovnatelné s totální vypatlaninou Na vlastní nebezpečí... vlastně, když tak o tom přemýšlím, Langamajer začal s Proč? a stále nám naše stálice neodpověděla... proč se teď ptám já, je vlastně záhada... protože tady je možné jen zalézt do kouta a tiše skučet... proč já hlupák jsem radši nedělala něco užitečného... protože tohle není jen zmařený čas, z tohohle ti pitomci žijí... doufám, že je takovéto propracované postavy chodí strašit... (14.11.2015)

Dramaturgicky katastrofální mačo melodrama (s prvky komedie, thrilleru, soft porna, válečného filmu, caper filmu a psychologického dramatu). Nejde o to, že by syžet konstrukci koherentní fabule ztěžoval. On ji výběrem a řazením informací vůbec neumožňuje. Divácky prožitek by přitom dle množství „nečekaných“ odhalení v posledním aktu měl stát právě na radosti z toho, jak do sebe všechno zapadne, nikoli na množství nejasností (znaky artfilmu Všiváci vážně nevykazují). Jenomže zkratkovité, mnohdy vyloženě retardované jednání hrdinů (nejlidštěji se nakonec chová Mádlův idiot) a vysoká koncentrace nepravděpodobných náhod žádnou nově odtajněnou informací zpětně smysl nezískává. Stejně tak se v závěru nedozvíme to nejpodstatnější, co se zpravidla hodí vědět od začátku filmu, aby nešlo jenom o epizodické plácání do větru – oč postavám celou dobu šlo, jaké byly jejich cíle a motivace. Mělo jít o příběh pomsty (proč je ale vykonávána tak opožděně - a na králíkovi?), o příběh znázorňující psychickou labilitu navrátivších se vojáků (k čemu měla jinak sloužit afghánská linie?), o obrázek života mládeže v dnešní Praze (k čemu jinému slouží dění vázané výhradně na Voříškovou, Mádla a Hádka)? Ve filmu se sice díky psychopatii většiny postav neustále něco děje, ale jednotlivé události jsou jen naházeny za sebe, neskládají se do logicky soudržného celku. Ledaže by se veškeré dění odehrávalo v alternativním vesmíru, kde - SPOILERY - je normální pokusit se svého parťáka pro plánovanou loupež nejdříve upálit, kde žena pár hodin po souloži nabyde podezření, že je těhotná (a pokud mezi pohlavním stykem a telefonátem s Langmajerem uplynulo více času, film nedává důvod si to myslet), kde se vlastního bratra pokusíte umlátit poté, co se vyspí s osobou, o které nevěděl, že je vaší přítelkyní (a je tedy na vině spíše ona jakožto nevěrnice), kde déšť smyje všechno zlé a dva soky přiměje zapomenout na veškeré dřívější křivdy. Zpřeházená struktura a neopodstatněná stylistická namachrovanost (kterou lze chápat jako zdravou nadsázku pouze během "michaelbayovské" honičky po Náměstí Republiky) jen odvádí pozornost od banality příběhového jádra, strašlivě přehrávajících herců a neskutečné ideové zvrhlosti. Na maskulinní prezentaci mužů jako strojů na zabíjení a sexuálních mašin je nejpatrnější naprostá absence soudnosti tvůrců. Mladší ženy jsou věčně nadržené objekty pro pohled, které bez otálení nabízejí svá těla prakticky kdykoli komukoli, jediná starší žena mluví pouze o tom, jak se chystá umřít. Možná málo sleduji české filmy, ale něco takhle odpudivě falocentrického už jsem dlouho neviděl. Zatím největší filmová urážka letošního roku. 5% (19.06.2014)

Jméno, které stojí za seznámení. Režisér Roman Kašparovský, jehož prvotina Všiváci vstoupí po dnešní pražské premiéře do kin, má ctižádost i úctu k řemeslu, něco si myslí a myslí to vážně, jen si to neumí vytřídit. Závěrečný sled úmrtí a vykoupení v jeho filmu proto nepůsobí osudově, nýbrž přepjatě, uměle, bezmála sebeparodicky, čímž původní dojem dost pošramotí.Také chce sdělit světu všechno naráz, což je tradiční nemoc debutů - ale nepěstuje laciné podvody, což je v dnešní záplavě rychlokvašených mistránků skoro zázrak. Profesně jsou Všiváci bezchybní, však si také nováček přizval legendy v čele s Vladimírem Smutným, jehož kamera doslova čaruje. A nejen ilustruje, obrazové vyprávění má navrch od úvodního skoku z dětství k dospělosti dvou bratrů, kdy Jiřího Langmajera coby zpitého chirurga budí k operaci a Ondřeje Vetchého hlídá na vojenské misi v Afghánistánu - velmi věrně, válka tu má parametry skoro americké, nikoli české akční ostudy. (23.06.2020)