Yuma

Poláci opět ve varu reality. Skutečnost z konce komunismu (asi), která je jako vystřižená z reportáží porevolučního Polska. Něco v celku asi i dost spojitého s Českem a jeho historií, ale ve scénáři našich bratranců. Plus k tomu, že hudba mi přišla charakterní už od prvního tónu a nakonec jsem se dozvěděl, že ji dělal i samotný Muchow. Já docela dost rád říkám, že je těžký tyto filmy nějak porovnávat se západní produkcí, protože je to prostě jiné. A to platí i zde. Je to film, který rozhodně není nějak úchvatný, ba ani nadprůměrný, ale na poměry středoevropské produkce to je dílo jako každé jiné v rámci kvality. Mně už v tomto spíše vadí věci jako moc uspěchaný střih, který někdy dost pokazil atmosféru a v celku nudné odvyprávění, které se tahá od hranic k hranicím, kde v tom občas figuruje nějaký těžko identifikovatelný antagonista. Na konci sice docela zajímavý twist pro mě, který pozorný divák, ale věděl už dejme tomu od začátku. To už hold záleží na situaci. Hezké obohacení ze života Poláků na přelomu desetiletích i století. V rámci kvality „na nás“ (západní Slovany), velmi dobré. Na základy filmu samotného, těžký průměr. (20.09.2019)

Německo, země zaslíbená. Celkem uvěřitelný film o tom, jak se skupině čtyř mladých lidí podařilo udělat si příjemné zpestření a nakonec i hodně nebezpečný byznys z toho, že se ze svého polského pohraničí vydávají do sousedního Německa, kde si nakradou nějaké ty věci, aby si zpříjemnili život. Asi je jasné, že je to celkem nebezpečné a že to nedopadne nejlépe. S jídlem totiž roste chuť. Velmi dobře zahrané postavy, které jsou více než snesitelné, realistické, ale nikoli přehnané, čemuž pomáhá i pozvolné tempo se skvěle vybíranou hudbou. Ač jsem tomu filmu nevěřil, opravdu mě potěšil. (24.11.2013)

Polsko, 90. léta, pro místní mládež nuda, šeď, žádná perspektiva do budoucnosti. Stačí jedna návštěva západního Německa – nakouknutí do pohádkového světa obchoďáků, drogerií, regálů plných adidasek a nestřeženého zboží, které jen čeká, až si ho někdo schová pod bundu – a není cesty zpět. Okrádat Němce přece není žádný zločin, ale hrdinství hodné Robina Hooda. Yuma je jako divoká jízda na horské dráze, euforii střídá nebezpečí a strach o vlastní zadek – zvlášť když se Robin Hood zapomene ve vozíku připoutat. (02.07.2012)

Tahle bomba, s neznámými ale kvalitními herci, s perfektním vykreslením doby, s propracovaným vývojem postav, se suprově vybranou hudbou, s nečekaně velkou dávkou napětí, s důležitou porcí legrace, s našlápnutým tempem, s přidaným vlastní hodnotou, bez patosu, bez kýče, bez vnucování názoru (ale s prostorem pro zamyšlení se), bez přílišných ambicí a zahledění se do sebe, s faktem, že do sebe všechno parádně zapadá, mě dostala! (90%) (04.07.2012)

,,Ty jsi nikdy nic neukradl, ty to bereš Němcům! ´´ . Docela zajímavý počin. Nejsem schopen posoudit na kolik film reflektoval skutečnost, lze předpokládat že dosti... Prudký pád do svobody řešil každý po svém a často velmi svérázně. Leckde se tím přelomem a začátkem ,,podnikání'' začala psát čára života dnešních stále vlivných kmotrů a politiků. Na filmu jsem velmi oceňoval to zpracování devadesátých let. Člověk by nepoznal, že se to točilo před 4 lety. Stále s větší hrůzou si uvědomuji v čem jsme žili. Dnes filmaři těžko shání ulice s otřískanými baráky, tehdy to byl běžný standard. Šeď, hnus, stejně jako život v totalitě. V údivu jsem zíral, jak si hoši kradli nejen pro sebe, ale i pro ostatní a jak tím posléze pozvedli ,,region''. Na tom kradení není nic neuvěřitelného, vzpomínám na ty ostudné v čeština psané cedulky na vstupních dveřích od německých obchodů v pohraničí, že ,,Češi přistiženi při krádeži budou vydáni policii´´. Asi to nebyl jen sport Poláků. Věřím, že si i tehdy šly po krku různé mafie, které si vzájemně lezly do zelí. Ten konec filmu byl ale pro mne až moc neuvěřitelný. Je to škoda, jinak bych šel o hvězdu výš. Chválím hudbu Honzy Muchowa! Dávám tři áftršejvy Ouldšpajz! * * * (06.01.2016)