Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (159)

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

Zajímají mě filmy, které všichni opěvují, komentáře jsou u nich jeden lepší než druhý a nemají téměř jiné než pětihvězdové hodnocení. Z toho důvodu jsem absolvovala i Mzdu strachu. Cesta džunglí a akce náklaďák kontra most je fakt za 5*. Bez debat. To ostatní kolem už pro mě ale taková hitparáda nebyla. Napětí i akce tu dozajista je, něco do sebe tenhle film bezesporu má, ale že by mi to trhalo žíly, tak to tedy ne, už třeba z důvodu nudnějšího začátku a celkem předvídatelného konce. 60% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Pch, nedajte sa vysmiat, ze pribeh o soferoch nakladakov v akejsi dzungli nenecha divaka vydychnut a stale sa nieco deje! No tak deje sa tam toho uplne minimum, len odznie kopa prazdnych kecov onicom, a exteriery to tiez nedokazali zachranit. Plus v strede nastupila priserna nuda a vatovo plane plky. Jo a prepadak ostane stale prepadakom, na tom nic nezmeni ani tych X rokov, co uplynulo od natocenia - a pre mna ostava stale najlepsim prepadakom Obcan kane. Precenovane dielo, asi ako Cymynova Nebeska Brana : 20 % ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Dlouhá léta jsem znal nazpaměť tuto americkou verzi. Poté jsem se seznámil s francouzským originálem (a přečetl si předlohu). Od té doby jsem na Friedkinův remake ne přímo zanevřel, ale tak nějak jsem ho sesadil "z piedestalu". I tak bych ho však bez váhání zařadil k těm vůbec nejlepším předělávkám. Dokonce bych řekl, že to je jeden z mála remaků, který má smysl a obstojí i sám o sobě. V lecčem se totiž originálu vyrovná (Montaud versus Schneider), v něčem ho i o míle překonává (hudební složka, všechna čest Tangarine Dream) a rozhodně je i neméně napínavý. Problém vyvstává u intenzivnosti a vyhrocenosti. Ty tu nejsou ani v jedné scéně, zatímco u Francouzů jsou přítomny po celou druhou polovinu. Částečně viním i haluzní atmosféru (viz sestavování náklaďáků apod.), do které to Friedkin zabalil. Umí sice pohltit, ale naprostý a totální realimus originálu je u podobného typu filmu tak nějak akurátnější. Přesto je škoda, že jde o poslední z dobrých "velkých" filmů Williama Friedkina, ten chlap měl setsakra talent. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Je pravda, že remaky  nemusím, ale občas se mezi nimi najde nějaký, který je stejně dobrý nebo lepší než originální film. Režisér William Friedkin se sice oháněl tím, že o žádný remake nejde, že se nechal inspirovat pouze knižní předlohou, ale tak o tom si může každý myslet své…Nicméně se toho zhostil poměrně dobře, to mu zazlívat nemůžu. Pojal to jinak, odlišně – než film z roku 1953 – kostra příběhu zůstala stejná, začátek je zcela odlišný a najde se i spousta odlišností i ve zbytku filmu – každopádně zůstala kvalitní atmosféra, několik vcelku napínavých pasáží, nelítostná smrt a především velmi solidní herecké výkony. Tahle pestrá čtveřice dobrovolníků měla vážně zajímavou minulost a nakonec je jejich osud dohnal i v takové prdeli. Zvolená lokalita byla pěkná (zvláště pak záběry džungle), pasáž na mostě a bouře – nejlepší z celého filmu. Rozhodně nelituji, že jsem to viděl – ale obě verze se mi líbily v konečném hodnocení asi stejně. Každá má své pro a proti. 70% ()

BoPo 

všechny recenze uživatele

Tarantino radí Mzdu strachu medzi svoje najobľúbenejšie filmy. Roy Scheider bol na vrchole kariéry, mal na konte Čelisti, a týmto si chcel upevniť svoju pozíciu. William Friedkin (Francouzská spojka, Vymítač ďábla) sa zaradil medzi najzvučnejšie režisérske mená svojej doby a tu aj hneď dozvučil, pretože film bol prepadák. Ja oceňujem skvelo pôsobiacu vizuálnu stránku, krásu a náročnosť krajiny, tú hmatateľnosť, špinavosť, a uveriteľnosť všetkého. Scény s výbuchmi by boli ozdobou každého vojnového filmu. No a prejazdy cez labilný most boli povestnou čerešničkou. Natočenie tohto filmu by totálne nedávalo zmysel v dnešnej CGI dobe...Netflix má však iný názor, pretože aktuálne servíruje modernú verziu. Ja si niekedy určite dám francúzsky originál z roku 1953. Uvažoval som nad 4*, ale predsa len chýbalo väčšia dráma + vypätejšie konfrontácie medzi postavami. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)
  • Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)

Reklama

Reklama