Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (159)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Začátek mě moc nevzal, ani nebavil, poletovali jsme po světě, rychle a zmateně a já netušila, která bije.. Když pak chlapci skončili ve stejné řiti, svitlo mi.. Od chvíle, kdy se přihlásili jako řidiči velmi nebezpečného nákladu, mě to vtáhlo a jakmile se vydali na riskantní cestu, měli mě na lopatě.. Roy Scheider a Bruno Cremer byli mýma očima tahouny snímku a o tom, že úžasnými, snad ani není třeba psát.. ()

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Chapu to zklamani, kdyz clovek co predtim natocil cca nejlepsi horor vsech dob Exorcistu natoci neco s nazvem Sorcerer, hraje mu k tomu navic fantasticky elektronicky soundtrack Tangerine Dream, tak to skutecne navnadi a ono je to ve finale zdlouhave cosi, kde 3 ztroskotanci jezdi s nakladakem nekde v Jizni Americe... ma to navic dost pomaly rozjezd, kdy to zajimave se zacne dit az nekde ve druhe pulce, na druhou stranu je to velmi unikatni kousek, ktery urcite stoji za videni, jsem zvedavy na konfrontaci s originalem. 7/10 ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90% ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Vynikajúca sedemdesiatková jazda bez jediného zbytočného momentu, naopak, strohá až na dreň. Mohli si to takto, pri Friedkinovej chirurgicky presnej réžii a dokonalom obsadení, dovoliť. Deprimujúci koniec to potom, čo do finálneho dojmu, dvíha ešte o pár priečok vyššie... pretože je to vďaka tomu, akokoľvek kruté, ešte pravdivejšie. Nemám jedinú najmenšiu námietku. Kúzelná jazda! ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Dlouhá léta jsem znal nazpaměť tuto americkou verzi. Poté jsem se seznámil s francouzským originálem (a přečetl si předlohu). Od té doby jsem na Friedkinův remake ne přímo zanevřel, ale tak nějak jsem ho sesadil "z piedestalu". I tak bych ho však bez váhání zařadil k těm vůbec nejlepším předělávkám. Dokonce bych řekl, že to je jeden z mála remaků, který má smysl a obstojí i sám o sobě. V lecčem se totiž originálu vyrovná (Montaud versus Schneider), v něčem ho i o míle překonává (hudební složka, všechna čest Tangarine Dream) a rozhodně je i neméně napínavý. Problém vyvstává u intenzivnosti a vyhrocenosti. Ty tu nejsou ani v jedné scéně, zatímco u Francouzů jsou přítomny po celou druhou polovinu. Částečně viním i haluzní atmosféru (viz sestavování náklaďáků apod.), do které to Friedkin zabalil. Umí sice pohltit, ale naprostý a totální realimus originálu je u podobného typu filmu tak nějak akurátnější. Přesto je škoda, že jde o poslední z dobrých "velkých" filmů Williama Friedkina, ten chlap měl setsakra talent. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)
  • Kamiony navrhl John Box a dal jim jména "Sorcerer" a "Lazaro". (Terva)
  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)

Reklama

Reklama