Prohnilí

Dělají všechno, jen ne svoji práci. Kdo? Prohnilí. Policejní odznak se dá přece využívat i ku vlastnímu prospěchu, nejen pro zajišťování bezpečnosti občanů, jak by si mohl začátečník v řadách policie myslet. Výborná krimi komedie se sympatickou ústřední dvojicí a několika vynikajícími situacemi. Claude Zidi připravil divákům skvělou podívanou pro oddech a zábavu. Pro mě příjemné překvapení a těším se na Prohnilé proti prohnilým. (26.02.2011)

Tenhle film je pro mě láska na celej život. Rene je stará zkušená liška, která se jen tak neztratí. A Francois? Ten k těm všem zkušenostem teprve musí dojít. Zamiloval jsem si je oba. S nima i Montmartre s častým pohledem na Sacre Coeur. Ale ten film jde u mě dál. Stačí si jen na různý scény vzpomenout a vyvolavaj ve mě vůně toho místa - těch ulic, po kterých René s Francoisem chodili a dělali ty nejúžasnější policejní praktiky:-) Tenhle film bych si s sebou vzal i na opuštěnej ostrov... 100% (27.10.2009)

Spoilery! Snímek, který nádherně mapuje poslání policistů, které nezní "Pomáhat a chránit!", nýbrž "Utlačovat, okrádat bezbranné, uzavírat s maloobchodníky osobně výhodné smlouvy, pouštět drobné zločince a především shromažďovat všemi možnými nečestnými způsoby peníze, abyste si po určité době mohli od kuplíře odkoupit vlastní kurvu a vzít si ji za ženu." Claude Zidi už mi párkrát předvedl, že mu smysl pro humor nechybí a potvrdil to v další ze svých bláznivých komedií. Na jedno sobotní nebo nedělní odpoledne ideální materiál. (18.02.2018)

„Ty ma už nemiluješ?“ – „Počkaj s tým do zajtra.“ Philippe Noiret mal povesť človeka, ktorý má rád kone, kávu, víno, cigary, život a svoju dedinskú chalupu. Mnohé z toho PREHNITÍ obsahujú. Od prvých záberov na nočné mesto, rozsvietené do chladnej tmy, z filmu dýcha autentická, silná atmosféra, ktorá vás dostane - a už nepustí. Potešia vtipné postavy, zábavné dialógy („Nešiel som k polícii, aby som sa bavil.“ – „To som pochopil.“) a svižný scenár, ktorý nadchne tým, že sa v ňom nič nedeje (až na konci prídu čosi ako akčné scény s kriminálnym príbehom). Režisér sa vďaka tomu mohol sústrediť na silné morálne poučky („Len jediná vec na svete nepočká. Dobré jedlo.“), svojrázne životné filozofie („Keby sa malo všetko zjednodušiť, chodilo by sa umierať do hrobu.“), chémiu medzi postavami a poetickú vôňu štvrte, kde sú doma. Prekvapivo ma ale miestami takmer až pobúrila „zvrhlosť postáv“. Od KLUBU BITKÁROV amorálne svine čakám, ale tu ma skutočne zaskočil policajný šéf frčiaci na kokaíne alebo romantický vzťah medzi skorumpovaným policajtom a prostitútkou. Asi starnem. (11.03.2010)

Prohnilí až do morku kosti, korupce, jánabrachismus, drobná zlodějina, zneužití pravomovci veřejného činitele, a tak dále - pro morálku naší policie je to velmi nebezpečný film... Začátek geniální, konec trochu uhozenější, takže celkově za pět hvězdiček :) Perlička na závěr: Všiml si někdo, že si Claude Zidi pro scény při stravování vybral stejnou pařížskou restauraci jako ve filmu Zvíře s J.P.Belmondem? (04.01.2005)