Le Vieux Fusil
Abschied in der Nacht
Stará puška
The Old Gun
Režie:
Robert EnricoKamera:
Étienne BeckerHudba:
François de RoubaixHrají:
Philippe Noiret, Romy Schneider, Jean Bouise, Joachim Hansen, Karl Michael Vogler, Madeleine Ozeray, Antoine Saint-John, Marie-Blanche Vergnes (více)Obsahy(1)
Blíží se konec války a Němci chvatně opouštějí okupovaná území jižní Francie. Městečko Montauban brzy volně vydechne, ale zatím se po ulicích ještě ozývá střelba a z poražených je cítit vztek a strach. Doktor Julien Dandieu se rozhodne poslat svou milovanou ženu a třináctiletou dceru Claru na venkov, na jejich starý zámeček, stranou od hlavního tahu německých vojsk. Když si ráno přijede pro svou rodinu, čeká ho nevyslovitelná hrůza. A Julien se rozhodne své blízké pomstít. (Levné knihy)
(více)Recenze (231)
"Jsem chirurg. A co děláte vy? – Já? Nic. – Vůbec nic? – Vůbec nic. Ale není to snadné." ____ Myslím, že Clara Dandieu (Romy Schneider) vystihla pravou podstatu dilematu lidského života. ____ Co společného mají filmy Stará puška, Skyfall a Sám doma? Ve všech těchto filmech prokazuje ohrožený hrdina dokonalou znalost všech zákoutí a možností vlastního bydliště a schopnost je plně využit. Dodatek: svět i z přesvědčeného pacifisty dokáže udělat nelítostný nástroj pomsty, pokud mu sebere to nejdražší. ____ Stará klasika s nezapomenutelným zrcadlem, které bohužel chybí věrohodnost emočních přechodů hlavního hrdiny. Důležitým faktem je to, že se jedná o koprodukční snímek Francie a Německa, což je projevem vyrovnání se s minulostí. Film je totiž založen na tragické události, která postihla francouzské městečko Oradour-sur-Glane ve druhé světové válce, kdy Němci zavraždili 642 jeho obyvatel (http://cs.wikipedia.org/wiki/Oradour-sur-Glane). ()
Dávám pět*. Krásnou romantiku, téměř dokonalou, vystřídá drama pro silné povahy. Napětí až do konce, skvěle vymyšlená pomsta doktora, nekonečný smutek na závěr. Na takový film člověk nezapomene. ()
Toto psychologické drama z válečného období bylo natočeno efektně a ambiciózně. Jeho působnost na diváka se vyznačuje vydatným účinkem na emoční strunu vnímání. Válečná doba přináší brutalitu, strach a touhu po přežití. Krutým sadismem doprovázené skutky často vyvolávají pomstychtivost a umanuté hledání soukromé satisfakce a spravedlnosti. Zřejmě jedinou nelichotivou skvrnkou tohoto filmového díla je nestřídmé nadužívání flashbacků ke změně rytmu a atmosféry a zvýšení požadovaného účinku. Je to pochopitelné, účelné a občas i dotěrné. Naštěstí nám zůstává silný příběh beznaděje, strachu a odplaty. Hlavní postavou je obětavý a mírumilovný nemocniční lékař Julien Dandieu (dobrý Philippe Noiret). Jeho přeměna z opatrného člověka s rodinným šťastným životem v neústupného krvavého mstitele je okamžitá a úplná. S dokonalou znalostí místopisu, s temným a věčným mrakem na duši a s originální duchaplností se stává stínem a postrachem všem, na které míří ruka nesmiřitelné odplaty. Hlavní ženskou postavou je Julienova manželka Clara Dandieu (šarmantní Romy Schneider). Její oddaná láska je znenadání ukončena a zardoušena. Z dalších rolí: Julienův věrný přítel a nemocniční lékař François (Jean Bouise), Julienova bezstarostná a nadaná dcerka Florence (Catherine Delaporte, jako menší Caroline Bonhomme), Julienova starostlivá matka (Madeleine Ozeray), pragmatický německý hlavní nemocniční lékař Müller (sympatický Karl Michael Vogler), či krutí němečtí vojáci se strachem při čekání na smrt (Joachim Hansen, Robert Hoffmann, Antoine Saint-John a další). Osud ve své zvrácenosti připravil psychedelické peklo tomu, kdo veřejně nikomu nestranil a každému nemocnému nezištně pomáhal. Za nejvýraznějším zlomovým okamžikem v životě přívětivého člověka navíc stojí i vlastní chybné rozhodnutí, které mělo přinést bezpečnost a záchranu vlastní rodině. Je to silné, je to působivé, a přesto zůstává zřetelný pocit, že mohlo být nabídnuto mnohem více. ()
Asi nejvíc se mi "líbila" scéna v kostele, při které jsem si říkal, že pokud opravdu Bůh je (lol), tak je to akorát zkurvená zlá svině, která na všechny totálně mrdá. Film jako takový je hodně drsná válečná záležitost, která, ač obsahuje slušnou bojovou pasáž, se zaměřuje spíš na osudy obyčejných lidí. Hodně silný zážitek. 90% ()
Normálně ony srdcervoucí flashbacky nesnášim, jelikož většinou zkazí i to relativně dobré, co by film bez nich býval měl, ale tohle je vyjímka. Silný příběh o pomstě za ztrátu ostrůvku naděje, lásky, záchytného bodu během krutých časů, kam se můžete z toho utrpení v krutém světě vracet. Když se pak divák spolu s Noiretem vrací do těch šťastných časů, vraždil by taky, tohle se režisérovi sakra povedlo, jelikož ona rostoucí touha po pomstě za zničení té naděje a lásky, je v divákovi úspěšně pěstována až do posledního žijícího nácka. Skvostný film a skvostný Noiret. ()
Osobne jsem dost zklamany. Chapu, ze touha po pomste byla velka, aby se ale jak mavnutim kouzelneho proutku stal z doktora mstitel, ktery zacne nemecke vojaky likvidovat temer jako Rambo... Nevim, misty mi to prislo... kdyz ne trapne, tak alespon neuveritelne. Flashbacky taky nicemu neprospivaly. Tedy az na skutecnost, ze jsem se mohl pokochat pohledem na Romy Schneider, ktere to sluselo vice nez v roli Sissi, skoda jejiho brzkeho odchodu. ()
Základní téma francouzského myšlení: stojí "une femme" za tu námahu? Julien se mstí a přitom se vrací k zásadním okamžikům svého milostného vztahu. A divák se má ptát: stala ta ženská za to? Vždyť to vlastně byla obyčejná putain. Qu´est-ce qu´une femme? Dále se film vymezuje proti válečným taškařicím a snaží se zobrazovat násilí ve své nahotě. Rozhodně stojí za vidění, jen ty flasbacky by nemusely být tak cimrmanovsky ilustrativní ("Juliene, to je sekané olovo" připomíná Němého Bobše - Tak takové to tedy bylo.) ()
hhm, prehŕňajúc sa v rebríčkoch filmov natrafil som na Starú pušku. Film som videl niekoľko krát a pozrel by som si ho znovu. Výborný scenár a excelentný výkon Filipa Noireta. Skvelo ho doplnila nezabudnutelná Romy. Este aj po rokoch sa mi objavujú v pamäti obrázky na zhrbenú postavu Filipa siahajúceho na pôjde po starej puške aby pomstil smrť tých čo miloval. ()
Hlavná postava berúca vojnu osobne si do vlastných do rúk berie aj spravodlivosť. Škoda, že úvodná polhodina je taká nezaujímavá idylka; na rozvinutie príbehu sa musí čakať relatívne dlho. Potom nastupuje celkom fajn akcia, prostredie (takmer) opusteného hradu je zasa pekne netradičné - určite by si ho človek nespájal s vojnou. Vadili mi však neustále retrospektívy, ktoré sa vracali do bezstarostných chvíľ užvania si života pred vojnou, a vyrušovali hlavnú linku príbehu. ()
Ta scéna smrti jeho rodiny byla hnusná, srcervoucí na kusy a mnou fakt pohla (z polohy vleže do vsedě, abych na to líp viděl). Ne, opravdu to byl celkem masox, obzvlášť když to byli jeho milovaní. Jinak mám takový dojem, že jsem přišel na to, z čeho čerpala hra Return to Castle Wolfenstein, ale bez monster. Taky mi to trochu připomnělo Ramba (osamělý bojovník). Těch retrospektiv tam bylo možná trochu moc a pro Romy Schneider plamenem nehořím (na rozdíl od ní). Byl to ale dosti pohlcující děj a Noiretovi jsem všechno věřil. Je to pan herec. A krvavej doktorskej řeznickej oděv mu sluší. ()
V poslední době jsem přišel Philippe Noiretovi na chuť, je to vynikající herec a Stará puška to jedině potvrdila. Důkazem toho všeho je krásný záběr v závěru filmu, kdy Noiret jako Julien prožívá několik pocitů naráz a přitom stačí jen záběr na Noiretův obličej. Začátek snímku je dost brutální, ale ještě žijí lidé, kteří bohužel mohou potvrdit, že to takto skutečně bylo, že se znásilňovalo a vraždilo různým způsobem a že voják ve válce se po čase může stát totálně bezpáteřním člověkem či zvířetem. ()
Chirurgicky přesný Noiret dokonale využívá domácího prostředí. ()
Msta chutna sladce, zvlast kdyz v ni hraje Noiret... ()
Většinou zajištěná. 3/5 ()
Hodnocení za kdysi... ()
Uzasnej film o pomste jednoho obycejneho doktoro, ktery ztrati strasnou smrti (opravdu hrozne) svou milovanou manzelku. Neni nic co bych k tomu dodal. Musite si to vychutnat sami. Mohu jen doporucit. ()
Jde asi o nejlepší film o pomstě, v tomto případě odehrávající se na pozadí 2. světové války. Jedinečný výkon Noireta, temná atmosféra, vynikající a realistické akční scény, spousta flashbackových scén dodalo filmu onu syrovou atmosféru a hlavně výjimečnou kvalitu (bez nich by to nebylo tak dobré). Taktéž hudba byla výborná. ()
Postavit se zlu, i když nejste hrdina od narození, se za určitých okolností musí.Pro mě stále nejsilnější komorní válečné drama nejen ve francouzské kinematografii. ()
Čekal sem kde co, ale že po vlažnym začátku, rozjede Philippe Noiret takovejhle masakr, to ani omylem. Snad jen ty vzpomínky na rodinu malinko rušily. ()
O tu se stará, drží. Jedno jsou. Zloba a žal. Ten, jehož Bohem byl Hippokrat. Peklu peklem. Bude váš kat. ()