Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Walther Vanden EndeHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Daniel Auteuil, Miou-Miou, Henri Garcin, Pascal Duquenne, Harry Cleven, Josse De Pauw, Christopher Granier-Deferre, Jean-Henri Compère, Dominic Gould (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Harry je bláznivý profesor. Utekla mu žena a on teď dělá všechno proto, aby zapoměl. Klidně se upřednáší k smrti a každý večer upadne z únavy do bezvědomí s nadějí, že zítra se třeba už nemusí probudit. Je to k zlosti, ale většinou nic nejde tak jednoduše, jak si naplánujeme. A tak Harry za sebou na každém kroku vláčí svou minulost. Jednoho deštivého dne ale potkal Georgese. Beznadějný případ, který nestojí za zmínku. Ale světe div se, tenhle odepsanec dal Harrymu pořádnou lekci, ve které se mluví něco o smyslu pro humor, pohodě a radosti ze života. (Bonton Home Video)
(více)Recenze (70)
Mala som pocit, že v tomto jednom snímku sa toho zmiešalo príliš veľa a vznikol z toho taký trochu guláš. Nevadí, pointa bola pekná a aj malá eko agitka sa tam nenápadne mihla. Jediné prečo musím ubrať bod je zrazenie psíka hneď na začiatku filmu. Takýmito zábermi ma bombarduje každý druhý horor, takže som vážne sklamaná ak už sa bez nich neobíde ani dráma. ()
Asi teďka budu tady za necitu, žánr road movie mám rád, ale tyhle sentimentální dojáčky o přátelství s psychicky postiženým člověkem mi začínají celkem lézt na nervy. Ne kvůli tématu, ale zpracování, jaké problém takového jedince a jeho života výrazně zkreslují a zjednodušují na vtipnou a dojemnou jízdu. Jaco van Dormaelovi patří poklona, že dokázal během natáčení pracovat s hercem, který Downovým syndromem přímo trpěl, bohužel o to víc bych očekával pořádně realistický dojem z filmu a přínosnější vklad v rámci práce s takovým tématem, stejně tak od autorského filmu belgického režiséra bych rád dostal cosi jiného, než sbírku navrstvených tradičních klišé tohoto typu filmů. To samotné vykreslení postiženého Georga jako toho nejúžasnějšího a nejinspirativnějšího člověka na světě, ohledně jehož problémového incidentu v obchodě s obuví má nám schválně ještě později dojít, že to bylo nic oproti tomu, co předvedl jeho „normální“ společník bývalé manželce, mi připadalo až nerealisticky přehnané a vykalkulované. Abych úplně nekřivdil kvalitám snímku, filmařská úroveň je velmi solidní, líbilo se mi více nápadů na fantaskní scény vysněného Georgova světa a tradičně skvělý výkon Daniela Auteuila posouvá moje hodnocení k pevným 3 hvězdičkám. [65%] ()
75%. Těsné 4*. První hodina je super, má to švih, humor, vše klape jak má, příběh se rozvíjí. Po scéně s výpujčkou autobusu to jde rapidně až překvapivě dolů. Film už dále mnoho nenabízí, jako by se zaseknul na jednom bodě. Je to velká škoda, protože místo gradace přišel pád. Závěr je sice ok, ale těch cca 35 minut předtím je docela zklamání. Během film jsem se, lae od přítelkyně dověděl o lidech s tímto syndromem hodně a film to jenom potvrzoval. Pěkná lekce. ()
Pan manažer potkal svého světlonoše a ten mu změnil jeho stereotypní život a ukázal cestu. Harry setkání s tak čistou duší, jako byl George, potřeboval, aby mohl konečně otevřít oči. Velmi příjemný a citlivě natočený snímek. Ani mi nepřišlo, že je tak dlouhý. Ponořila jsem se do něj a nechala se jím pohltit. Hrátky s kamerou byly taky příjemné a Georgovi představy byly kolikrát dětsky naivní, ale to bylo tou jeho čistou a nezkaženou duší a opravdovostí. ()
Zápletka filmu není nijak originální, mohli jsme ji vidět i ve spoustě jiných filmů, leč Osmému dnu lze přičíst k dobru podmanivý herecký výkon neherce v roli Georga a především fantazijní hudební výstupy jeho oblíbeného latinsko-amerického interpreta spolu se vzpomínkami na maminku, opravdu dojemné. ()
Galerie (17)
Photo © PolyGram Film Distribution
Reklama