Zvrácený

Zajímavé a drsné ? Hlavně jiné :-) Ze začátku jsem to chtěla vypnout .. jakože co to je ? Masakr ? Ne ten se ukázal až pak :-)) Bylo divné jet pozpátku -ale napínavé . Jen ty dialogy a chování ...no nevím -nějak ubohé . Ale nejsem kritik - změna :-) (05.12.2009)

Tak rozporuplné, že ani nevím, jak popsat, proč se mi to nelíbilo. Skvěle to okomentovali Anthony a Dadel, s jejich komentáři se ztotožňuju. Naopak jen nechápavě čtu arogantní komentář igi B., který označuje tenhle film za určený pro "poučené a zralé", kteří ho jako jediní dokáží ocenit. No, nevím o čem bych se měl ještě poučit a do čeho uzrát, abych tu orgasmil s pětihvězdičkovým hodnocením. A radši ani nechci. (28.12.2017)

Šokujícím prvkem snímku je odhalená agresivita, tak jak si ji málokdo odvažuje na plátno přednést. Ne každý je schopen strávit pohled na násilí v jeho krutější přesto lidské podobě. Myšlenka schopnosti (konat násilí) - neschopnosti (přihlížet násilí) je nasnadě. Mnohem raději si k sobě připouštíme a rádi vidíme úspěch, štěstí, atd. v životních událostech, než brutalitu a násilí podávané ve skutečnější formě. Ztělesnění s dobrem je povznášející a osvobozující (a ve filmu také jistě výnosnější), ale potkat v životě tu černější stránku je stejně náhodné (tento případ). Samotný příběh ve filmu Zvrácený (Irreversible - nezvratitelný) je pouštěn od konce. Prvním obrazem jsou závěrečné titulky, a to, co tvoří začátek děje, s vámi na konci filmu může škubnout. Děj je tedy roztříštěn do několika sekvencí, kdy v první vidíte, co se stalo a v druhé jak. Přiblížení k realitě podtrhuje zobrazení scén v jediném nesestříhaném záběru. Tak jak plyne čas, tak jak my můžeme být svědky podobných událostí. Tato skutečnost působí jako nasazení brouka do hlavy, když si uvědomíte, co vše se na plátně stačilo udát. Scény působí jako na divadle. Herce i scénu máte čas pozorovat. Celkový dojem zvyšuje měnící se kamera. Stále se jakoby nekontrolovaně pohybuje, ale ne rušivě. Místo i pocit ze situace si lze dobře představit, i když vidíte pouze střípky a jste odkázáni z velké části na zvuky (temný gay klub). Ve vypjatých situacích diváka přiblíží k centru dění a přinutí pozorovat bezprostřední násilí (leckoho tím donutí odvrátit oči nebo odejít). Film není ani tak o strachu jako o možném nebezpečí, o zániku a zrození, o náklonnosti a nenávisti. Pocit z pomsty, která se tu rodí, dojde ve svém naplnění k divákovi až na konci (začátku). (07.02.2004)

Gaspar Noé mi opäť vyrazil dych. Ale to tak, že ho nedokážem popadnúť ani po pozretí tohoto extrémne zvrhlého ale zároveň silne umeleckého diela. Pre mňa táto snímka znamená dokonalý audiovizuálny pôžitok ktorý má všetky prvky ktoré ja ako divák oceňujem. Neskrotne sa to dotýka ľudskej duše a snaží sa svojou surovou realistickosťou odvrátiť pohľady divákov preč. Bolo to tak silné ale zároveň umelecky hodnotné , náročné, pre bežného diváka nepozerateľné, epileptické, originálne, plnokrvne zlé, že len ťažko dokážem niečo takéto k niečomu prirovnať. Chaotické rozsekanie filmu ktoré sa začína od konca sa mi páčilo viac ako v snímke Memento. Celému tomuto dielu však impozantne vládne psychicky narušený koniec. Kubrick by bol na 100% hrdý. Máloktorý tvorca si ma dokázal takto získať po dvoch snímkach. (24.03.2015)

"Vďaka" takmer žiadnemu strihu a hlavne rozprávaniu príbehu pozpiatku vyvoláva Zvrátený ten pocit desu a hlavne akejsi diváckej bezmocnosti, pretože, nech už je posledná polhodinka filmu akokoľvek odľahčená a idylická, tak človek má už tie jatky stále pred očami, ešte stále sa mu točí hlava z poletovania s kameramanom po gayklube, ešte stále má zhnusený výraz na tvári z nekonečnej scény znásilnenia a už nemá šancu ovplyvniť to čo sa stane, ani keby odišiel z kina, alebo vypol TV, pretože záver (príbehu, nie filmu) je už jasný a to, čo bude následovať je tak trošku už nepodstatné.... neznášam síce toto pomenovanie, ale výstižnejšie prídavné meno ako brutálny mi k tomuto filmu nepasuje. V úvode zanie hneď veta, vraj "Čas všetko zničí"....no už je to pár rôčkov čo som to videl a akosi sa stále pri spomienke nemôžem zbaviť určitých zvrátených výjavov. U mňa teda očividne Gaspar Noe splnil, čo názvom filmu sľuboval. (20.08.2009)

Obcas som sa pristihol,ze škúlim z tych zaberov -od zaciatku do konca,obcas aj naopak a silno som rozmyslal,ze to vypnem a len co mi klesne tlak,dam si ocny framykoin...co chcem ale pochvalit,je atmosfera z tej hudby pocas diania v tom chlieve latexovych princezien,inak bieda a bôľ...ked prizmurim to oko,co mi zabehava-1* (21.09.2014)

K ZBLITÍ!!! (18.10.2007)

Film, který místy hraje moc na efekt a šok. Netradiční "zpáteční" vyprávění příběhu člověk za chvíli odhalí a film malinko ztratí na překvapivosti. Znásilnění je zde ztvárněno opravdu brutálně, rozdýchával jsem ho s obtížemi...a to si o sobě myslím, že jsem celkem otrlý divák:-) Není to ale úplně špatné, ústřední myšlenka "čas vše zničí" sedí...Nemohu se ale zbavit dojmu, že ta snaha šokovat vyznívá místy trapně (rádoby obyčejná rozmluva v metru) a samoúčelně (začátek v klubu Rectum). Já dávám za 3. (19.01.2009)

Film odrozprávaný od konca,skoro celý dej v tme resp.pološere,análne znásilnenie,niekoľko cien,kritikmi ocenovaný. Môj názor:film odrozprávaný od konca – nič nové už v českej kinematografii dááávno realizované,zbytočné znásilnenie-resp.zbytočná dlžka scény ,depresia – brutalita.Ak pominiem načo sa takéto filmy točia – napadajú mňa dve myšlienky: Názor (parafrazujem)nemenovaného komika:nie je ťažké natočiť drasticku event.smutnu scenu ale humor,ktorý vyčarí usmev na tvári je ďaleko ťažšie nafilmovať. A na záver môj postreh: ak by sme prijali fakt,že toto bolo akože zo života tak ,ktorá aspon minimálne inteligentná žena – ktorá je krásna,zmyselne oblečená ide v noci v hociktorom meste-nie ešte v Paríži – tak ktorá vstupi v noci do takej diery- do podchodu. Ak toto zvážime – pravdepodobnosť vzniku celej zápletky je ľudovo „na vode“. Odpad (29.03.2011)

Psychotropní vizuál, rozmašírovaná hlava v epicentru S/M klubu homoklád, kde je na moment ke spatření masturbující sám Gaspar Noé a třešničkou na dortě je Monica Bellucci vymrdaná do prdele. Koho to neztopořilo? Přihlašte se! (21.08.2014)

Na začátku konce vidíme Monicu Bellucci,kterak ona, lehce rozechvělá, očekává už jen samé krásné zítřky.Není si sice úplně jistá vztahem,ale je těhotná a tudíž dle biologické předurčenosti šťastná. A ten vztah? Však vono to ňák dopadne.- Veliká sranda je ,že ji divák v tomhle přiblblém rozpoložení uvidí,až když je po všem.Ta prudká změna priorit,kdy se ráno řeší banality,po kterých člověk večer ani nevzdychne,protože mu jde třeba o život.A ještě tam nacpou polemiku o vině a trestu.- Podáno pěkně nervně a ošklivě naturalisticky. -Irréversible-nezvratitelný.Osud?- Alespoň já si to takhle pamatuju,a že už je to nějakej čas.Anebo to bylo včera,nebo kdy vlastně? (11.04.2009)

Věci, které předcházely, tady následují - smutný film. O právě o to smutnější, že je vyprávěný pozpátku. (18.12.2010)

Noé by si mohl uvědomit, že ten jeho experimentální styl bude v celovečerním formátu recept na unudění diváka. Tady je i 97 minut moc. Jako ok, dejme tomu, že by to mohlo mít celé tak půl hodiny. Pak by to bylo přijatelnější a rozhodně i lepší. Ono to je do jisté míry zajímavé, odvyprávět příběh od konce do začátku, do toho roztočit a rozpohybovat kameru (ale tady zase bacha, Noé opět překročil tu hranici, kdy to bylo snesitelné), ok, dlouhá scéna znásilnění bez střihu splňuje, co říká název. Ale tady je všechno tak neskutečně natahované a později už i otravné, že jsem už jenom chtěl, aby už to skončilo. On ani ten příběh není úplně k zahození, ale pod vším tím Noého brutálním natahování scén a dialogů to úspěšně zabíjí. No, 2* jenom z hlediska experimentálního filmu, příště zkusím od Noého něco krátkého, třeba tam to fungovat bude. (13.12.2018)

Teprve až po repríze po patnácti letech a vědomí, co je Noe za zlomyslného parchanta, jsem Irreversible docenil. Noe dostal asi díky účasti Cassela a Belluci víc peněz, takže technická stránka je dostatečně zajímavá. Inspirace spanilými jízdami kamery z filmů Daria Argenta je všudypřítomná, občas mě dostala iluze vytvořená kamerou, např. skoro nekonečný sestup do nejnižších pater pekla ultra-underground-gay BDSM klubu Rektum. Taky je tu ale příliš minut nesmyslně napolohovaných a třesoucích se záběrů, které tak působivé nejsou, protože kamera se hýbe nějak ujetě skoro pořád. Líbí se mi koncept, kdy vám film naservíruje přesný opak příběhu o pomstě, zhnusí vás násilím a postavami a pak vás postupně při cestě zpátky časem uvádí do depek, když odhalujete příběhy a omyly postav, ale zase je to obousečná zbraň, kdy se v posledních 20 minutách už trochu nudíte. To je tak nějak problém režiséra všeobecně, umí vymyslet chytrý koncept, má talent na netradiční příběh nebo metody (a dobrý kameraman je eso) a na to, jak šokovat/znechutit část diváků, díky kterým se pak bude pověst filmu dobře šířit - ale neumí občas odhadnout, kde by šlo zkrátit nudu. (04.01.2019)

Proboha, co ta debilní kamera? Po deseti minutách jsem se chystal film vypnout, pak mě to sice chytlo, ale vyprávění pozpátku mě nesedí a kamera mě lezla na nervy. Monica Belucci okouzlující, zde se mě její role velmi líbila, lepší než věčně zakaboněná Maléna, Vincent Cassel opět skvělý, film má určitě něco do sebe a stojí za shlédnutí, jen mě děsně vadí, že je tak blbě natočený, jinak bych dal asi plný počet. (27.10.2021)

Ou jééé. To byla jízda. Myslím, že se zrovna Charles Bukowski vychcal na obraz Jacksona Pollocka a vzniklo cosi těžko popisovatelného, přesto nepopíratelně krásného. Tady máme přesnou ukázku toho, jak extrémní násilí a sex ve filmu, tolikrát zjebanej odborníky a "dospěláky", může být ve výsledku citově velmi obohacující zkušeností diváka. Kameraman je buď komiksový hrdina, psychopat a nebo neexistuje; režisér a scénárista si dali lajničku koksu, protáhli si anály a šli dělat film a herci svými výkony (dosadit nějakou metaforu, co vystihuje úžasnost). Nedávno sem v komentáři kritizoval ostatní uživatele pro průměrný hodnocení a ani dneska nemůžu jinak. 65 procent je ubohost a opět se opakuje, že originalita se u mainstreamu trestá. Běžte do Rectu. (04.06.2009)

Nejpříšernější scéna znásilnění, kterou jsem kdy viděla! Monica Belluci si to musela vyloženě užít. Vincent Cassel vzhledem k tomu, že není klasický štramák, vždy působí tak nějak přitažlivě, ať hraje jakkoliv velké hovado. (15.11.2011)

Zaujmavé, zvrátene a hlavne samotný horor bol kameraman. Scénka v podchode s Monicou Bellucci je klúčova pre film a bez nej by dostal odpad! bez milosti. Čo s takým hajzlom? Stať sa to mojej frajerke tak ani sám neviem čo by som bol schopný mu spraviť. (15.11.2012)

Režisér a scenárista v jednej osobe Gaspar Noé musí byť prinajlepšom odvážny realista a prinajhoršom krutý masochista, ked dovolil odprezentovať takéto niečo publicu.Narážam a vypichujem tým najdramatickejšiu scénku,kedy mladá žena je brutálnym spôsobom znásilnená cudzím mužom v podchode.A ked píšem brutálnym,tak tým myslím brutálnym - doslova a do písmena.Fuuuu akože som žena,ale toto bolo dosť silné kafe.Nič pre slabšie povahy,šokujúco - desivé.Upozornenie a výstraha pre všetky slečny a dámy!Tomu sa povie silný zážitok z filmu,ked po vzhliadnutí som sa dlhšiu dobu snažila vyhýbať podchodom,v opačnom prípade ked už tak,aspoň zrýchlim do kroku :) (15.04.2013)

Film je na sposob Mementa rozpravany odzadu. Obsahuje par fakt drsnych a silnych scen, ale ako celok nema sancu zaujat filmu znaleho hororoveho divaka, a po pozreti rychlo vyfuci do prazdna. Nepomoze ani zrucna rezia Gaspar Noe-ho a ani ucast sexice Monicy Bellucci. 51 % (27.04.2013)