Borsalino

Belmonda mám mezi oblíbenými herci, ale k filmu Borsalino jsem se dostal až dnes. Gangsterka o dvou podvodnících v Marseille, které si zahráli legendy Belmondo a Delon. Žánru by prospělo méně humoru, protože bitky vypadají jako od Terence Hilla a Buda Spencera, akorát chybí pověstný zvuk rány " džžž". Kdybych to viděl v první třídě, tak mne to uchvátí , ale dnes mi to přijde celkem nudné, pomalé, nezáživné a tak nějak zastaralé. (04.08.2019)

Vydařená herecká spolupráce dvou francouzských mistrů.. Jedna z těch nejpovedenějších gangsterek z evropského kontinentu minulého století. Dva rošťáci potulující se ulicemi Marseille se jednoho dne setkávají díky společné přítelkyni a začne se utvářet jedno z nejpevnějších přátelských pout v dějinách franc.organizovaného zločinu... :-) (19.07.2007)

Dva velikáni francouzské kinematografie, respektive světového filmu, společně v rovnocenných rolích na stříbrném plátně. Je vidět, jak si na plátně dobře sedli a skvěle fungují jako rivalové i společníci. Dva bezvýznamní podvodníčci se snaží vybojovat svůj boj o místo na slunci, které je zasvěceno zločinu a je zahaleno hustým tabákovým dýmem. Jejich první setkání tváří v tvář neskončí jinak než pěstním soubojem o krásnou Lolu a samozřejmě bez vítěze. Soupeření se tak mění v přátelství. Jean-Paul Belmondo jako François Capella hraje roli, která mu sedí přímo na tělo, vždy veselého chlapíka, který se neváhá otočit za každou hezkou tvářičkou. To Alain Delon hrající Rocha Siffrediho je jako rub stejné mince, jeho postava je věčně zadumaná a vážná. Prohnilá Marseille třicátých let minulého století se tak stává kulisou pro příběh mocenského vzestupu. Oba hrdinové společně roztáčejí kolo osudu a musejí se rychle naučit chodit v prostředí hazardu, intrik, šedé zákulisní politiky a nájemných vražd. Výtečné kriminální drama, které zjemňují humorné podtóny a celým filmem se line výrazná linka vtíravého klavíru z vykřičeného domu od Clauda Bollinga. (17.06.2013)

"Když se vlci perou, ovčáka to nezajímá." Tak s takovým policejním postupem naprosto souhlasím. Stačí sesbírat rozstřílená těla a zaslat mafii děkovný dopis za snižování stavů. Já jsem tedy doufal, že při souboji hodných mafiánů Siffrediho a Carelly se zlými Polim a Marellem mi nebude činit potíže fandit těm hodným, jenže mi to moc nešlo. Prostě všude samý zmetek, podvod či vražda a já jsem se tam necítil dobře. Kde byla policie, když se na ulici střílelo? Na stanici, protože vlci se prali a to ovčáky nezajímá. Fajn, takže do Marseille nepojedu ani na fotbal. Neplačte, Frantíci, můžete si za to sami. (17.09.2018)

Pokud by mě zbývala poslední hodina života a měl bych poslední přání, požádal bych nejvyššího, jestli by to místo poslední jedné hodiny nemohly bejt poslední dvě hodiny mého života, abych ještě naposled moh vidět Borsalina. Jistě, ten film není dokonalost sama, osobně si myslím že by neškodilo více tvrdosti a vážnosti na úkor zábavy a taky lépe využít rozdílných charkterů obou postav, ale copak to jde vůbec kritizovat, stačí, když si vybavím scénu, když Bebel přijde za Alainem do casina aby se usmířili a pak ty dva pohledy a ty dva úsměvy a to prostě zbourá všechny ty drobný nedostatky kterým je Borsalino obdařen, protože pánové J.P. Belmondo + A.Delon sou chlapi, kvůli kterým jsem zamiloval do filmu. (27.05.2013)