Smrt darebáka

Žák prvního stupně Maréchal ne zcela náhodou vlastní sešit známého delikventa z osmičky Serrana, jeho podobně založení spolužáci z druhého stupně ho chtějí zpět (vězte, že ne kvůli dopsání zameškaného učiva), učitelé vyšetřují incident po svém a ministr školství se třepe, jestli ho to nebude stát místo.. Škola korupce, mocichtivosti a morálního úpadku, od Lautnera opentlena i nadčasovou kritikou společenských poměrů (viz. závěrečný proslov k Pařížanům). Delonově postavě, stavící kamarádství nad spravedlnost, nešlo pro její stoický klid a inteligenci nefandit a někde od chvilkového zatčení na policejní stanici jsem nabyl dojmu, že si svou situaci neúplatného, tvrdohlavého muže pátrajícího po jménu vraha svého přítele, snad i užívá.. (31.08.2015)

"Časosběrný" film, ke kterému nevyjádřit se, znamená ignorovat ho. Spanilá jízda Alaina Delona je problematická ve všech svých aspektech (včetně herectví) a poznamenaná dobou svého vzniku (včetně přednášky Klause Kinského o tom, že volání proletariátu po sjednocení přichází pozdě, protože mezinárodní průmyslová a finanční oligarchie je už dávno spojená). (02.09.2015)

Příliš zdlouhavý snímek, který má několik napínavých pasáží, jež diváka vytrhnou z neustálého mluvení - místy až nudného. Nejzajímavější scény byly ty, kde se objevovala po boku Delona hezká Ornella Muti (čekal jsem, že podobně jako i v jiných filmech s Alainem, tak i zde ona podlehne jeho šarmu a zažijí nějaké postelové dobrodružství). Smrt darebáka mě tedy příliš nezaujala svým nápadem, ale spíše herci a některými akčnějšími scénami (sledovačky, osobní auto mezi dvěma nákladními, "návštěva" v bytě Christiny,...). Přes všechny klady se ale nedostanu na vyšší hodnocení než 3*. (20.03.2011)

Další z klasických francouzských "politických" kriminálek, kterou jsem od dětství viděl už několikrát a na kterou se rád podívám i dneska. Ale ani množstvím "vážných" dialogů a předstíraně hektickým dějem se nedá zastřít skutečnost, že její příběh je pouze průměrný až nudný, a že postava Spravedlivého, Čestného a Statečného pana Maréchala je sice okázale sebejistá a namachrovaná, ale zároveň i hodně plochá a neživotná. Nemůžu si ovšem pomoct - tenhle film se mi líbí a dobře se mi na něj kouká, líbí se mi Delon, líbí se mi Klaus Kinski se svou skvělou fráninou, líbí se mi tři sedmdesátkově krásné ženské (Stéphane, Ornella a Mireille), líbí se mi jeho hudba i celková atmosféra, zkrátka ačkoliv to sice není film hluboký, má šťávu a je hezký na pohled. (16.09.2014)

Solidní kriminání thriler především svým obsahem, který se trefuje do skupiny nejmocnějších, kteří touží po moci a bohatství a po větší moci a po větším bohatství, po ovládání lidí, které rádi vodí jako loutky. Napínavé, tajemné a temné svojí bezvýchodnou možností cokoliv změnit na daném stavu věcí. V hlavní roli superhrdina Xavier Maréchal (Alain Delon), který se soustředí jen na pomstu. Nesmí chybět půvabné elegantní ženy, ať už v podobě manželky - vdovy Christiane (Stéphane Audran), přítelkyně Francoise (Mireille Darc), či milenky Valérie (Ornella Muti). Hodný, komisař Pernais (Jean Bouise), a zlý, komisař Moreau (Michel Aumont), policajt. A nejrůznější padouši, na první pohled ctihodní a bezúhoní občané: Fondari (Julien Guiomar), Nicolas Tomski (Klaus Kinski), či pěšák Marcel (Xavier Depraz). Ve skutečnosti jsou všichni loutkami, kteří ovládají mocní z ústraní a za hájení svých zájmů jim nevadí smrt kohokoliv. Všichni ví, co a jak se stalo, ale je to tak choulostivá věc, že se nemohou brát žádné ohledy a všechny nepohodlné je nutno zničit bez slitování. Možnost změny je naprosto nulová. A tak si v tom tak přežíváme a necháváme se vodit jako ty ovečky na pastvu. (23.06.2010)