La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Po Fanfánovi Tulipánovi jsem si pustil i další vzpomínku na mládí, tentokrát Černého Tulipána z roku 1964. Přiznám se, že jsem si jej vůbec nepamatoval a rovnou i dodám, že i teď se mi líbil nejméně. Myslím v porovnání s Fanfánem a Cartouchem. Pořád jde o dobrý film, který vás přenese do kouzelné Francie za tradičním dobrodružstvím jednoho … vlastně rovnou dvou hrdinů. Alain Delon si tady střihl dvojroli. Opět ale musím dodat, že Jean-Paul Belmondo i Gérard Philip se mi líbili více. Alain Delon je jistě výborný herec, do podobné role se mi ovšem nehodí. Jeho občas zasmušilý výraz je vhodnější spíš pro Dva muže ve městě, než na podobného hrdinu. Možná mi taky nesedly zrychlené šermovačky. Možná mi chybělo více humoru, Černý Tulipán často hraje na vážnější notu. Taky mi chyběla postava Noëla Roqueverta a klasická složka s armádou. :-) Jak jsem psal, je to dobrý film. Nicméně pokud si můžu vybrat, volím ze dvou Tulipánů raději Fanfána. ()
Další z příběhů Alexandra Dumase, který se stal nesmrtelným díky filmovému zpracování. Pro mě rozhodně jeden z filmů který poznamenal mé dětství a založil mou lásku k historicko-dobrodružnému žánru. No uznejte, jaká malá slečna by nemohla nemilovat mladého Alaina Delona (samozřejmě jenom toho hodnýho) a jeho věrného koně Voltaira. Na rozdíl od mnoha jiných filmů které jsem viděla v dětství ale tendle pro mě neztratil nic ze svého kouzla ani dnes (snad jen ten Delón už mě tolik nebere :-D). Má to švih, má to kouzlo, má to humor a nadsázku aniž by to ubralo na takovém tom reálném vzezření, úžasný kostými a zapamatovatelnou hudbu, kterou si člověk nechtěně prozpěvuje ještě tejden. ()
Reziser Christian Jacue /Fanfan Tulipan/ natocil tentokrat len priemerny film, v ktorom su sice nejake tie dobove historicke realie /par mesiacov pred padom Bastily vo Francii/ a sermovacky, ale jediny, kto tento film taha, je Alain Delon /Quan La femme s´en mele/. Okrem neho mi nikto nic nehovori. Dialogy su priemerne, sermovacky obcas aj nudia a reziser sa teda po slavnom Fanfan Tulipanovi velmi nepredviedol. Znesitelny priemerny film s Delonom - to jo, ale nic viac. 60 % ()
Alain Delon naprosto na pána. Teď už to šílenství kolem Alaina Delona chápu, ten muž byl na vrcholu sil neskutečný. Film jsem si pouštěl v rámci Encyklopedie akčního žánru a moc jsem nečekal. Naopak trochu jsem byl připravený, že mě Černý Tulipán bude od začátku do konce nudit. A místo toho jsem dostal parádní, zábavný, dobrodružný film s krásnými ženami a Delonem v dvojroli během Velké francouzské revoluce. ()
Černý tulipán obsahuje něco vtipných situací a rozverných dialogů, bohužel také dost prachobyčejných potyček a nudných šermovaček. Technické zpracování není na dobu vzniku vůbec špatné, Delon má charisma hvězdy nejvyšší svítivosti, nicméně tohle je již poněkud vyčpělý román. V tomto případě nelze být objektivní, jelikož kdo tento film viděl ve správné době, pokládá ho jistě nostalgicky za klasiku, podobně jako já Tři mušketýry, nebo třeba Vinnetoua. Viděl jsem ho ovšem až nyní, budu tedy přísný v hodnocení, protože mě to prostě moc nebavilo. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
Reklama