Útěk

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ ZNOVU. Echm, vážně Gerád Oury? Ten, který dokázal ve svých filmech přirozenně skloubit bláznivé gagy se zajímavým prostředím ve svižném tempu a zábavném vyprávění? Tak proč přesně tohle tady chybí? Au, au. Přestože je natáčení filmu popisováno (například v Pierrových vzpomínkách) jako pohodové a s Victorem Lanouxem už kdysi dávno Pierre  začínal v kabaretech, tak mám dojem, že mezi nima zde nefunguje žádná chemie. Oury sám jako režisér a scénárista přechází mezi putováním advokátá a vězně, povykáním hysterického mileneckého páru a studentskými bouření bez ladu skladu, humoru, tempa. Nevíte, kam to vede, jaký to má smysl. Dá se říct, že jsem záměr Ouryho tentokrát vůbec  nepochopil a až na pár ojedinělých chvilek se  nebavil.  A to ještě pomijím ty excesy, jako že všechny ženské představitelky jsou tady jen proto, abychom měly komu kouknout na zadek nebo ho zmlátit. Kde jsou časy cudně vyzívávé  scéna s balkoném z Velkého šéfa? Kde je TEN  Gerárd Oury? A proč toho alespoň nebyl ušetřen můj nejdražšší Pierre? Tohle asi zase nebudu chtít dlouho vidět. (10.10.2021)

PR měl mnohé lepší filmy. A pravda, také mnoho horších. S dabingem Vladimíra Čecha, malá nostalgie několik dní po jeho smrti. Skvělý Petr Oliva a jeho postavička až moc nešikovného nešiky. Nejlepší bylo, jak ho Martial Gaulard na poli jen tak kolemjdouc bleskově oblékl do konfekce dle nejnovější módy :-) (31.03.2013)

„Koľko?“ – „Dvadsať miliónov.“ – „Videla si sa v zrkadle, škatuľa?!“ Pierre Richard patrí k mojim obľúbeným komikom nielen z Francúzska a keď vidím, koho všetkého nie sú ľudia schopní a ochotní pokladať za komediálneho herca, niekedy sa začínam rozprávať sám so sebou, aby som sa z takých názorov nezbláznil. V ÚTEKU extrémne roztržitému Richardovi (v roztržitosti by mu mohol konkurovať snáď len Peter Sellers v sérii RUŽOVÝ PANTER) navyše ako bonus pomáha skvelé ladenie do bláznivej ale stále milej a pôvabnej buddy komédie. (29.12.2007)

Na poměry Pierra Richarda i Gérarda Ouryho je Útěk poněkud slabší záležitost, která se místy téměř vleče, nicméně dobré až skvělé momenty se v ni jistě najdou. Především tedy jízda na vysunovacím sedadle spolujezdce, kaskadérská záležitost na jedoucím náklaďáku, a pak spousta momentů v posledních dvaceti minutách - třeba když se Pierre Richard prodírá pouličními boji, mimoděk podává dál molotovovy koktejly, brání se kufříkem dlažebním kostkám a podobně. (20.07.2014)

Útěkařská road movie na pozadí studentských bouří v květnu '68 v Paříži aneb taková komediální buddy variace na L'Albatros. Když jsem se do tohoto Útěku pustil, spoléhal jsem na dvě jistoty: Tou první byl Victor Lanoux, kterému se podařilo být snad nejroztomilejším gangsterem na útěku, jakého jsem spatřil. Párkrát jsem si řekl, že mohl být ke svému nesnesitelně roztržitému společníkovi na cestách více nekompromisní :o)) ...ale uznávám, že Martial dělal, co mohl, aby se současně v pravou chvíli zachoval i čestně a zároveň plně neshodil ze sebe povahu sarkastického drsňáka, žádala-li to situace (a ta si vůči neohrabanému advokátovi žádala maximum :o)). Druhou jistotu pak pro mě představoval Gérard Oury, režisér několika velkých komedií, jenž se navíc nejednou ukázal jako specialista na nesmírně vtipné akční scény. Těch se párkrát dočkáme i v Útěku, ač vzhledem k politickému pozadí jsou vyvážené i vážnějšími sekvencemi ze studentských demonstrací či policejního zátahu. Ani ty však občas neochudil Oury o drobný žertík, když se třeba uprostřed jedné z mála romantických scén s úsměškem povznese nad tradičními klišé a nechá odehrát nečekanou romantiku uprostřed požáru a záplavy „deště“ ze záchranných hadic. Během té zdlouhavé akční jízdy tu čekala řada skvělých scén (úvod se sedačkou, pole se strašákem, schovaná v přepadeném domku, banka... a další), až na pár záblesků jsem se bavil a potvrdil si, že na obě jistoty byl spoleh, přestože ani u jednoho z nich bych tento snímek neviděl jako zásadní. Navrch potěšil i starý známý herecký světoběžník Raymond Bussières (Dědeček automobil) v další pro mě nečekané účasti. [75%] (19.02.2023)