Líbánky

Neúnosná stopáž. První poločas naprostá nuda, podtržená pseudodialogy jako "on je divnej, já ho neznám, ty ho znáš, to jsou kecy...". Scénárista nezáživně kecá o ničem. Začátek druhého poločasu rozlouskne zápletku - i když teatrální podání Jiřího Černého působí před kamerou nepřesvědčivě. V divadle by možná celý příběh dopadl líp. A nastavení? V posledních deseti minutách milion zvratů (jak se Radim dostal do Bendova bytu?), (ne)dovysvětlených flashbacky. Umělecký přesah osvědčeného tandemu jsem nerozklíčoval. (07.01.2015)

Když to opravdu vezmu jako pomyslnou trilogii, stojí Líbánky (mimochodem, to je hodně hloupý termín pro svatbu a následující den) někde uprostřed. Konec hodně připomene Kawasakiho růži, naštěstí uvěřitelnost příběhu je vyšší než v případě Nevinnosti. Taky mě potěšilo, že kromě dvou hereček jsem nikoho neznal. Začátek je hodně nepovedený a za sebe můžu říct, že mě film začal bavit až druhý den ráno, když jsme se dozvěděli tajemství. Kdo byl na vojně, asi minimálně tuší, že situace někdy mohla být zlá, a tak snáz uvěří Jarchovského nápadu. Vypjaté dialogy nejsou pro mě to pravé ořechové, nicméně musím uznat, že Majer a Geislerová aspoň nejsou trapní. (09.02.2014)

Vymandlované a třikrát přesušené Dogma s neuvěřitelně debilními popisnými monology a perlami typu "ukrývali jsem se do sebe navzájem". Jedinou nejistotou ve filmu je, kdy některá z postav přejde z knižních recitací do prkenné hovorosti. Psychologie? Směšná. Závěrečná vykrádačka Triera za hranou všeho. Falešná hra na estetizovanou tragiku, pod kterou zeje černá díra úporné snahy někam se dohrabat v patologii lidských vztahů. Nejde jen o to, že Jarchovského scénáře jsou přepálené, nepřirozené a rozpadavé (i když v nich lze teoreticky rekonstruovat logické tematické celky, souvislosti a záměry otřást s divákem), jde o to, že Hřebejk místo civilnosti volí nesmyslně pompézní styl, která tu chabost v důsledku ještě umocňuje. Jeho filmům vůbec nechybí ambice a potencionálně světový look, ale zoufale jim chybí schopnost proklouznout k postavám jinak než skrze vizuální i verbální explicitnost. Sorry, tenhle fake mě hluboce uráží. [30%] (21.08.2013)

Mimořádně trapný pokus hitmakera Hřebíka o severskou drsňárnu, který má jen jediné plus, a to krásnou scénu a velmi zajímavé interiéry. Tím to ovšem končí. Téma je vyčpělé a v dnešní době trapné, výkony slabé až ubohé. Kdybych si strčil do nosu pletací drát a hodinu s ním kvrdlal, užil bych si lepší zábavu a určitě bych nebyl tak nasrán ze ztráty času. UUD (úplně ujetý divák) ProfiDivak: přirovnávat tuhle sračku k Larsovým filmům vyžaduje opravdu velký výmaz mozku (09.02.2014)

Pokiaľ sa budeme na Líbánky pozerať ako na film, ktorý má vyvolávať nejaké otázky a možno sa pokúšať aj o nejaké odpovede, tak známe scenáristicko režijné duo môžeme ako tak pochváliť. Pokiaľ však potrebujeme k plnohodnotnému zážitku aj elementárnu logiku, napríklad chovania postáv, alebo obyčajnej kauzality, tak sa dostávame bohužiaľ k záveru, že scenár je hrubo nedomyslený. Vyvoláva okrem nejakých tých morálnych "artových" otázok (čo by teda mala byť samozrejmosť) aj otázky typu ako sa kto kam dostal, kto čo z kade mohol vedieť, čiže veci, za ktoré by Jarchovského vyšticovali na FAMU za uši. No a on chce po nás sedem euro v kine. Nižšie hodnotenie ale pramení z toho, že podľa mňa natočil Hřebejk televíznu inscenáciu. Spomínané škandinávske, alebo americké nezávislé drámy proste vyzerajú filmovejšie. V telke (zadarmo) to bolo tak akurát. (09.01.2015)