Dalších deset minut

Pokud budeme ochotni porozumět filmu z úvodní citace, která vyzdvihuje perspektivu času jako řeky symbolizující "homogenitu změn", dostáváme se do roviny linearity, kterou lidský osudy nejsou schopný dostatečně strávit. A pokud jsou, je to dáno jen jejich přimknutím k novým a pevnějším výkladům, jež se ale nutně dle povahy času stejně rozpadnou. Smysl jednotlivých příběhů zaniká nutně už v nich samých. Film se vyznačuje radikální nesrozumitelností a neuchopitelností z celkové interpretace. Může to být nedostatek, ale vezmeme-li vážně pojetí času, které představuje, pak to ani jinak není možné. V tom může být vskutku genialita, ale taky triviální neschopnost cokoli říct. Každá část tak až příliš výrazně nabývá samostatnosti a jednoduché propojení s úvodním motivem se mlží. Pak nezbývá, než se zaměřit na části samé. 1. přítomnost, která bez budoucnosti a minulosti nemá, co říct, a přitom jde jen o ní - přítomnost 2. jako model existenciální naléhavosti individuálního života 3. Herzog - jako zásadní střet dvou světů/konceptů času. Při konfrontaci slabší podléhá a přebírá nový výklad času a zároveň se mu už neumí přizpůsobit a stává se aspoň z počátku vyhnancem (nová mladá zahanbená generace domorodců). Osobitost se ztrácí v neschopnosti identifikace s novou situací a objevuje se deziluze z možnosti přeskočit čas postupného vývoje, který je vlastní západní kultuře (neschopnost převzít lineární, objektivní čas). 4. Jarmusch - takový protiklad k předchozí, čas jako "neustálá jednotná změna" zde není moc jak uchopit. Ukazuje se jen časová šíře nálady, krátký moment se roztahuje a přítomnost tak nabývá významnosti, který ale není moc rozumět (chybí schéma času jako homogenní přechod z jednoho momentu do jiného, a tím i jeho každodenní použití = srozumitelnost). 5. Wenders - čas na pozadí vypjaté životní chvíle. Kdy s hrozícím nebezpečí se zintenzivňuje a s poslední scénou v nemocnici zpátky zapadá do normálu. Jako řeka, co se najednou rozvodní, povodně náhle ohrozí a tím zintenzivní daný moment až k vrcholu a zároveň přijde uklidnění a návrat do původního říčního koryta. Dynamika času, kdy se ukáže hlavně moment intenzity v kontrastu s vypjatou životní situací. 6. těžko spojit s časem. Leda na pozadí boje o moc jako neuvěřitelné předvolební honičky, která nabídne podobné zintenzivnění osobního času jako předchozí povídka. 7. famózní finále. Skok do zešílení ze ztráty, a tím doje k subjektivnímu popření původní myšlenky toku pravidelného střídání, jelikož ji lidská existence ve chvíli nejsilnější konfrontace se změnou není schopna unést. Takový nutný únik, šílenství jako poslední záchrana před nesmyslností a sílou času. Přiznávám, byl jsem při sledování trochu mimo, ale to jak film podněcuje k zamyšlení nad časem z hlediska různých možností, jak uchopit lidský život, se mi zásadně líbilo. A i přes to, že se celkový výkladový rámec v zásadě nedá udržet, sdělení vybraných příběhů si rozhodně zaslouží pozornost. (18.11.2013)

Čas 7x jinak Aki 2 Victor 4 Werner 3 Jim 3 Wim 4 Spike 2 Kaige 5 (26.08.2018)

Prosím, naprosto upřímně, opravdu si myslíte, že tenhle povídkový film je tak skvělý, že by měl mít přes 70%??? Přestože jsem fanouškem nezávislé a někdy poněkud ujeté a metaforické alternativní tvorby, tohle byla prostě jenom nuda. Nic víc. Málokdy nedokoukám film do konce, ale tentokrát jsem to zívání nevydržela a musela jsem to utnout. Vážně, celou dobu jsem měla pocit, že jediným smyslem celého filmu je divákovi dokázat, jak nekonečně dlouhých může být deset minut... Pokud máte času nazbyt, tenhle film je přesně pro vás :-) (05.04.2011)

Príjemne strávených 90 minút. Jednotlivé poviedky pomaly plynú, nikam sa neponáhľajú. Musím však upozorniť, že táto zbierka nesadne každému. Ale v tomto prípade predpokladám, že divák už tak trochu vie, do čoho ide a nečaká návaly adrenalínu. Ako u každého podobného projektu, i tu je problémom nevyváženosť jednotlivých poviedok, no ako celok to na mňa pôsobilo dobre, keďže lepšie časti dokázali vyrovnať tie horšie. Vyzdvihnúť musím najmä poslednú poviedku, ktorá dokázala byť zároveň vtipná i veľmi, veľmi smutná a rozhodne sa zapísala do môjho top 10. Dal by som štyri hviezdičky, no za niektoré "nepodarky" dávam lepšie tri. Tie "nepodarky" radšej nebudem špecifikovať, nech si každý urobí názor sám. Môj verdikt: jednoznačne pozrieť, no neočakávať priveľa. (20.11.2009)

1/ Psi nemají peklo: dobrý název ale jinak o ničem (*) 2/ Čára života: na začátku slíbeno víc než v první povídce, ale výsledek nakonec stejný (*). 3/ Dalších deset tisíc let: zborcení jednoho světa díky tomu našemu během pár chvil. Možná takové důsledky by mělo cestování časem nebo setkání s přívětivými mimozemšťany (*****). 4/ Interiér. Přívěs. Noc.: Co všechno zažije herečka během pauzy v natáčení? Krom telefonátu a tisíce vyrušení nic (***). 5/ Dvanáct mil do Trony: Týpek snědl omylem LSD sušenky a snaží se najít pomoc (****). 6/ Vokradli nás: Připomínka sporného vítězství George Bushe v prezidentských volbách (***). 7/ 100 Neviditelných květin: Pseudostěhování (***). (02.03.2011)

Mam rad podobny projekty a tenhlencten se opravdu poved. (23.11.2012)

Ten minutes older: majstrovstvo v desiatich minútach,ako vždy skvelý Jarmush,Kaurismaki a ten posledný príbeh od Kaige Chena nad ním premýšlam už druhý deň,a čím viac sa mi jeho myšlienka páči:) (12.04.2016)

Wenders a Jarmusch byli výteční a poslední Chen magicky okouzlující...a hudba se moc povedla. (11.02.2020)