• lakikaki
    ***

    Ťažko sa mi hodnotí film, zložený z poviedok, ktoré na seba nenadväzujú, ako celok. Preto berte celkove hodnotenie ako priemer všetkých poviedok (3,43x*). ||| Dogs Have no Hell (**) od Akiho Kaurismakiho ma nezaujalo vôbec, nenašiel som tam žiadny zmysel a herecké výkony mi pripadali maximálne amatérske. ||| Lifeline (****) od Victora Erice pekne vykresľuje život prostej vidieckej rodiny počas 2. svetovej vojny, miestami nudný, miestami namáhavý, miestami vlečúci sa a v pripade deti hrajúcich sa v aute aj zábavný. ||| Ten Thousand Years Older (*****) Wernera Herzoga je dokumentom o kmeni, ktorý bol zničený pričinením moderného človeka. Kmeň vymiera, nova generácia žije nový, moderný život. Maximálne reálne a vôbec nie optimistické zamyslenie sa nad osudom ľudstva. ||| Int. Trailer. Night. (***) Jima Jarmuscha je 10-minútovým výsekom zo života filmovej hviezdy, ktorý odhaľuje to, že sláva a úspech &nemusia znamenať absolútne šťastie. ||| Príspevok Wima Wendersa, Twelve Miles to Trona (*****) ma zaujal najviac zo všetkých poviedok. Vizuálne pôsobivý a vzrušujúci. Možno úplne nesedí k ostatným poviedkam, ale predsa sa mi páčil najviac. ||| Dokument Spika Leeho We Wuz Robbed (***) je politickým dokumentom, ktorý je síce na slušnej úrovni, ale pripadal mi príliš subjektívny. ||| Námet záverečnej poviedky od Chena Kaiga, 100 Flowers Hidden Deep (**), je veľmi zaujímavý, ale spôsob, akým je spracovaný sa mi nepáči. Potenciál námetu zostal nevyužitý.(5.2.2007)

  • mortak
    ****

    Příjemné překvapení, přičemž se mi na mysl vkrádá myšlenka, že ty desetiminutovky jsou mnohem výživnější, než když se ta myšlenka roztáhne do povinných devadesáti minut, jak je to v nezávislé filmařině často zvykem. Vrcholem byl pro mě Victor Erice, který dokázal přirozeně propojit obrazově-sluchovou báseň s politickým poselstvím (začíná válka, národ bude krvácet a všichni spí), výborný byl jak Jarmusch se svou studií samoty a odcizenosti, Wenders se svou akční desetiminutovkou, tak Aki se svým hodinovým rytmem. Herzog a Chen bohužel sklouzli do prvoplánovosti a svořili jen agitky ve stylu vládních zakázek typu BESIP, nu a u Lee jsem nepoznal, zda to myslí vážně, či nám jen demonstruje, jak emoční náboj zpravodajství manipuluje s veřejným míněním.(23.9.2010)

  • emma53
    ****

    Psi nemají peklo - čas a rychlé rozhodnutí 4* a Akiho klasika se svou stálou hereckou sestavou, Čára života - čas a život, emotivní 5*, Dalších deset tisíc let - čas a jiný svět 3*, Interiér, přívěs, noc - čas a soukromí 4*, Dvanáct mil do Trony - čas k záchraně života 4* a k tomu skvělá muzika v autě, Vokradli nás - čas v politice, nuda 2*, 100 neviditelných květin - čas a pomíjivost věcí 5*.(9.3.2013)

  • Mouzon
    ***

    1) První segment byl dle mého názoru tematicky prostý, ale přesto v sobě jeho poselství skrývalo určitou vnitřní sílu. Po stránce režie se zde objevilo několik příjemných a zajímavých nápadů (pro civilizaci, která si zvykla vše vypočítávat do nejmenšího detailu, je tato lidská svoboda a nevázanost poměrně absurdním motivem; živá kapela), ale přesto byla pro mne tato část pojatá neinvenčně, nudně. Nebavilo mne to. A vzhledem k tomu, jak hluboce se film snaží působit, to taky nebyla žádná zvláštní pecka. 2) 28.6.1940 mohl zemřít člověk, ale nezemřel... Tak tato miniatura mne na rozdíl od předchozí nebetyčně uchvátila. Zvláštní - už od začátku jsem věděl, že se mi to bude líbit - a taky že jo! Mozek se příjemně namáhá, ve vztahu k ústřednímu tématu celého povídkového snímku může dosazovat jednotlivým výjevům a obrazům různé významy a nakonec se mu dostane rozřešení. Vizuálně vytříbené a celkově tak nějak "krásné". 3) Možná to bude znít hrozně necitelně, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mne vnější rovina tohoto segmentu (vymírání domorodého brazilského kmene) nějak moc vzrušila. Jestli je to pravda (přičemž to je de facto jedno, jelikož takové věci se skutečně dějí), je to samozřejmě naprosto zničující a hrozné, ale obecně nemám moc rád výjevy z rozvojových oblastí, jelikož mi to prostředí nic neříká a nedokážu se do toho naplno ponořit. Vnitřní rovina, která popisuje střetávání minulosti a budoucnosti, kontrastem dospívá k úvahám, které minimálně stojí za zamyšlení. Každopádně to není natolik dlouhé, že by bylo ztrátou času podívat se na to, ale celým svým pojetím mne to opět minulo. Hodnoceno čistě divácky: "nenadchne - neurazí". To je pro umělecké dílo nejhorší možné ohodnocení. 4) Co k tomu dodat? Nudná kontemplace. Celkem vtipný je fakt, že autor nám předkládá události, které se dějí jakoby mimo čas - spočinutí člověka před tím, než se opět pustí do věčného koloběhu práce-domů-spát-práce-domů-spát-... Ve skutečnosti ale tato chvíle zastavení při nádherné hudbě působí daleko hlubším dojmem než všechen ten humbuk okolo protagonistky. Problém je v tom, že Jarmusch zachycuje chvíli, jejíž podstata (která je pohříchu tematickou náplní tohoto segmentu) je nesdělitelná, pokud není využíváno impresionistických metod. A impresionistický dojem opravdu nevznikne tak, že namířím kameru na hlavní postavu a budu si myslet, že z toho vzejde nějaká přidaná hodnota. Minifilm, který si divák musí domyslet. Což mi obecně nevadí, když daný snímek dá divákovi "něco", kvůli čemu by mu stálo za to se s nějakým domýšlením vůbec obtěžovat (ačkoliv to by mělo být lidem obecně blízké a měli by v tom vidět podstatu - už jenom v aktu přemýšlení samotném). Nicméně Jarmusch se zachoval podobně, jako kdybych dal někomu do ruky úplně bílou Rubikovu kostku a řekl mu: "Tak, a teď si tam představ jednotlivé barvy a slož jí". Objektu to sice působí potěšení z rozvíjení vlastní fantazie, ale subjektivní autor takového zadání je diletant, který nic nevymyslí a chtěl by za to pochválit. A taky jsem trochu skeptický k režisérům, které ostatní velebí až na půdu. 5) Audiovizuální pecka, která skvěle pracuje s nadupaným tempem a má sice poněkud konvenční, zato však strhující nápad. 6) Jako zajímavá historka při posezení v hospodě je to dobré a má to svoje "kouzlo", ale jako film? 7) Vynikající nápad a kdyby nebylo animované vložky, tak i vynikající zpracování. Intimní komorní drama v specifickém asijském hávu.......Celkově je cyklus dost nevyvážený a na to, jak velká jména se na jeho výrobě podílela (přičemž s každou autorskou osobností jsem se zde setkal poprvé) mi výsledek přišel značně podměrečný. Dva segmenty stojí za zhlédnutí (Wenders, Chen) a jeden bych si bez váhání pustil znovu (Erice). Zbytek mne nijak nepobouřil, ale také nijak nezaujal (vyjma několika zajímavých informací - vymírání kmenů + zákulisí prezidentských voleb). Doufám, že styl těchto, pro mne nepovedených, segmentů nevypovídá příliš o kvalitě jednotlivých režisérů. Zkusím od každého ještě několik klasicky dlouhých snímků a poté uvidím, jestli byl můj první úsudek správný, nebo jestli těmto tvůrcům pouze nesedlo téma či metráž.(9.10.2011)

  • zputnik
    ****

    Jakou rychlostí pro člověka plyne čas? Plyne rychle či pomalu? Jsou chvíle, kdy se jedna jediná minuta vleče jako celá věčnost; a jsou chvíle, kdy celé dny letí rychlostí blesku. Tento rozličný pohled na čas si vzalo na mušku sedm nezávislých filmových tvůrců a společnými silami vytvořili první část projektu DALŠÍCH DESET MINUT. Každý z nich se tohoto úkolu zhostil po svém a každý různě úspěšně. Na projekt DALŠÍCH DESET MINUT lze nahlížet přinejmenším ze dvou úhlů: 1. divák na jednotlivé příběhy nahlíží jako na zcela samostatné příběhy, které nemají žádnou vazbu na příběhy další; 2. divák nahlíží na tento projekt jako na celek, v němž je mnohými způsoby popsáno různé chápání a plynutí času (celý projekt se tak v tomto pojetí stává více než pouhým souhrnem sedmi příběhů – síla jednotlivých příběhů se v tomto případě nesčítá, ale násobí). Zvolený úhel pohledu již zůstává na osobní volbě každého diváka; zároveň však tento úhel pohledu ovlivňuje celkový pozitivní/neutrální/negativní pocit z projektu. Poznámka: v první části projektu DALŠÍCH DESET MINUT hraje důležitou roli zvuk trumpety. Ta do značné míry dokresluje zadumanější atmosféru tohoto kolektivního díla sedmi nezávislých tvůrců.(5.9.2003)

  • - Režisér Víctor Erice natočil segment s názvom "Lifeline" ako farebný, no neskôr sa rozhodol, že ho vydá čiernobiely. (eurika)