3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Velice dobře udělaný film o události, která před lety vzrušila celý svět. Kdybychom nevěděli, že se tento příběh skutečně stal, působil by tento film dost nevěrohodně. Tím spíš jsem se musel obdivovat, jak silnou osobností skutečná Natasha musela být, když osm let strávila uvězněná a týraná psychopatem. Herečka (v teenagerské roli) byla vybrána velmi dobře, anorektický zjev působil velmi opravdově. Obával jsem se, že zachycení dlouhých osmi let mě bud nudit, zpočátku to tak vypadalo, ale tvůrci uměli dobře vyhmátnout to podstatné, co dívka prožila. Byl to otřes, ale kupodivu nepůsobilo to zas tak mrazivě. (15.06.2015)

3096 dní je pozoruhodný životopisný film, který nás nechává nahlédnout do 8 let života nejznámější oběti únosu na světě. A toto právě přidává tomuto filmu na síle. Právě ten pocit, že to, na co se díváte, se opravdu stalo. Jak mladé verze Nataschy, tak dospělá verze jsou skvěle obsazené a odvádějí skvělý výkon. Celkově se tedy jedná o skvělý film, která stojí za to vidět. (20.11.2020)

Mám jedinou připomínku, která mi na filmu vadila - a to sice přerod 10 leté Natasche na její 14 letou verzi a jinou herečku. Věřím, že není jednoduché najít za a) dobrou herečku, která tohle zahraje a za b) ještě podobnou té předchozí, ale zatímco 10letá vypadala vážně na 10, její 14 letá alternace (ztvárněná v té době 33 letou herečkou) mi prostě moc neseděla. No ale to přejdu. Důležité je, že se zde povedlo nastínit ten příběh fakt autenticky a já zbytek víkendu strávil hledáním původním zpráv a fotografií z domu smutku. Vážně děsivé, level úchylky a kompulzivní obsese deset z deseti................... moje hodnocení = 8 z 10. (18.02.2021)

Když vezmu v úvahu, že se jedná o skutečný a pravdivý příběh, mrazí mě. To, co mala Natascha musela prožít se nedá vůbec představit. Ohledně filmu, nemyslím si, že by němečtí herci byli špatní..Třeba Antonia byla opravdu opravdová..pochmurně temná kamera taky nebyla špatná..Jen se mi zdálo, že se tak nějak všechno točilo v kruhu..ze kterého se nedalo už vykročit. Ale dobrá práce. (05.07.2014)

----- "Bylo to jasné: Přežije jen jeden z nás ..." ----- Nadělil si neposkvrněnou hračku ... to aby nezůstal sám. Přesto ji považoval za méněcenného, nečistého tvora, kterého je nutné zlomit - a přetvořit v poslušnou, snadno ovladatelnou loutku. Neboť hlubšího citu nebyl schopný. Čeká vás depresivní drama, ze kterého mrazí. Škoda slabšího úvodu a kupodivu ne až tak emotivního finále. Jakoby si snímek v začátku nevěděl rady s pocity malé holčičky, jejíž zoufalství muselo být naprosté a zničující - poté, co se ocitla v podzemní kobce bez možnosti úniku. Zrovna tak zvláštně působí závěr - odosobněný a civilní. Jenomže ono je to těžké - mnohdy ty nejsilnější vnitřní bouře nejsou viditelné při pohledu zvenčí ... a šokové zvraty (ať už k horšímu nebo k lepšímu) často prožíváme s určitým zpožděním. Třeba i proto, abychom je vůbec vydrželi - abychom je ustáli. Takže za 4* ... pro Nataschu Kampusch. P.S.: 1) Zdá se, že za všechno zlo světa jsou zodpovědné matky ... neboť čas od času vychovají zrůdu; 2) Někdy si intenzivně přeju, aby existovalo peklo. (01.07.2014)