Křídla Vánoc

Za hloupost se platí, takže mám problém "fandit" hlavní postavě (jako hrdinu bych ho neoznačil ani náhodou), když si tupě otevírá sklenici okurek nožem a pak padne do nedefinovatelného stavu ala KOUŘOVÉ NA STŘEŠE. Od toho se odvíjí celý pomatený (pro mě), snový (pro jiné) příběh... Komedii bych v tom neviděl ani s růžovými brýlemi. (22.12.2014)

Chvílemi záměrně předvídatelné, obalené zbytečně velkým množstvím postav, ale natolik své, že nakonec pomalu podléhám. Karin sice svůj scénář neochuzuje ani o jedinou sebezbytečnější linku, ale vzhledem k tomu, že chápu podstatu autorské hrdosti, nemám s tím problém. Jen to (například příští Vánoce) bude chtít nějakou poklidnou domácí projekci, abych se přesvědčil o tom, jestli ten pokus přesvědčit mě o nezbytnosti celého širokého záběru nebyl jen velký podfuk. 70% a po dlouhém váhání zaokrouhlení nahoru. I kdyby jen kvůli té zatracené Cestě, která je pro mě i na stý poslech očividně nezprotivitelná. (01.12.2013)

Zázraky se dějí (ne)jen o Vánocích. Karin Babinská a její střapatý bílý anděl vznášející se nad lidskými osudy je totální úlet. Prostředí velkého obchodního centra vzbuzuje nanejvýš odpor, stejně jako všechny ty nesympatické a žoviální postavy a postavičky, vyskytnuvší se poznenáhlu uprostřed nastalého předvánočního mumraje. Richard Krajčo má nepochybně silnou pozici mezi svými fans, ale film, v němž hraje hlavní roli prostě neutáhne. Křídla Vánoc jsou přesně taková, jaká být neměla. Nudná, hloupá a zbytečná. Jako Tomáš a Nina, holka, která dala každýmu. (12.02.2016)

Já věděla, proč se do tohoto filmu nijak nehrnu. Mnohokrát omletá témata buďte opatrní na svá přání, některá se mohou i splnit, muž milující všechny ženy, pokud je to bez závazků, někdo, kdo dokáže nahlédnout do podstaty problému (a, jak tady někdo zmiňuje, všem ženám poradit, ať se na toho svého nemožného chlapa vykašlou, ano, universální rada, když máte nemožného chlapa, vykašlete se na něj), netradiční bydlení v přívěsu, drsňačka bez zázemí ve skutečnosti toužící po lásce, milovaná milující a svou všudypřítomností usurpující rodina, přátelé, seance na střeše (ještě to bývá velký balkón či pavlač), herec marně hledající uplatnění (bývá to i režisér a hudebník), zvíře, které komplikuje situaci, úraz (nebo náhle se vyskytnuvší nemoc), rozporuplný vztah s rodiči. Kromě nesplněného dětského přání, cesty k moři a smutného konce opravdu velké lásky tady ta totální klišé jsou všechna. Nechci se opakovat, ale já to věděla. Kůň i křeček byli fajn, za to je ta třetí hvězda. Jsou Vánoce a zatímco na zlaté prasátko nevěřím, zlatý křeček nepopiratelně existuje. (22.12.2015)

Poměrně kvalitní psychologická záležitost s českým, ryze černým humorem. Rozhodně to není nic co bych si s chutí pouštěl na Štědrý den formou nějaké oddechovky. Zhruba prostředek filmu se mi zdál nezáživný a bál jsem se jakým směrem se film vydá. Naštěstí samotný závěr popřel můj názor z prostředka filmu. Křídla Vánoc podle mě přinášejí poselství, že každý člověk si Vánoce může přizpůsobit dle svých pravidel a jak uzná za vhodné a i tak si je užije. PF: 2014. :) ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (02.12.2013)