Křídla Vánoc

Chvílemi záměrně předvídatelné, obalené zbytečně velkým množstvím postav, ale natolik své, že nakonec pomalu podléhám. Karin sice svůj scénář neochuzuje ani o jedinou sebezbytečnější linku, ale vzhledem k tomu, že chápu podstatu autorské hrdosti, nemám s tím problém. Jen to (například příští Vánoce) bude chtít nějakou poklidnou domácí projekci, abych se přesvědčil o tom, jestli ten pokus přesvědčit mě o nezbytnosti celého širokého záběru nebyl jen velký podfuk. 70% a po dlouhém váhání zaokrouhlení nahoru. I kdyby jen kvůli té zatracené Cestě, která je pro mě i na stý poslech očividně nezprotivitelná. (01.12.2013)

Nejdelší, nejnudnější a nejblbější reklama na Globus, která kdy v televizi běžela. KOUSEK DĚJE Vánočí atmosféra snímku spočívá v tom, že hlavní hrdina, který pracuje v obchoďáku - stejně jako všichni jeho kámoši - dostane dar "vidět" do lidí. Nijak extra to neřeší, nijak s tím neexperimentuje, jak by udělal každý s novou schopností, rovnou se jí snaží zastavit. A pak se přece jen párkrát rozhoupe k tomu, aby jí použil, což ve většině případů znamená, že dotyčné ženě (jde hlavně o ženy), řekne, že její manželství stojí za prd, načež se žena rozhodne manželství ukončit. Vskutku vánoční. K příjemné atmosféře se přidá fakt, že autonehodu nepřežije jen děda a babička, zatímco žena a děti jo. Což bylo asi záměrem anděla. To jsou Vánoce jako prase! Kdyby snímek aspoň vyzníval cynicky, ale on ne, on se fakt tváří jako hluboce lidský a chápající. Přidejte si k tomu příšerné herecké výkony, koně v obchodním skladu a pusťte si radši přímý přenos ze zubní ordinace (pokud takovou reality někde vysílají - vsadila bych se, že jo). (23.12.2016)

Takže. Nejdřív ze všeho bych chtěl zpucovat sám sebe za to, že v listopadu lezu do kina na film o Vánocích, notabene když venku je to na šortky. Tfuj tajbl, Bobši! Dál bych se rád omluvil Kláře, Zuzaně, Tereze, Michale, Janě, Báře a loňské zimě, že jsem si o nich myslel, anebo jim dokonce řekl, jak jsou vlezlé. To jsem totiž ještě neznal písničku "Cesta", díky které mám Krajča s poKlusem už tejden za prdelí. Pecka. Člověk jde do kina na pět filmů a večer před spaním jediné, co se mu honí hlavou, je "Jestli se blížím k cíli..." =) No a ať nežeru, tak na závěr uznám, že to všechno dohromady nebylo tak e-e, jak jsem čekal. Kdybych z kina vycházel do nadýchaných závějí křupavého sněhu přímo ke Štědrovečerní večeři, a po boku měl svého Ježíška, asi bych i čtvrtou hvězdu uronil. (23.11.2013)

Ona balí dárky, on pracuje v optice, ona je sarkastická pesimistka, on volnomyšlenkářský balič vdaných paniček. A teď do něj zřejmě vstoupilo něco nadpozemského. Jeho kolegové a přátelé řeší, zda je to nadpřirozený úkaz, nebo se prostě jenom zbláznil. Najednou si všichni něco přejí (ten pořádný úspěch v televizi nebo filmu, tamten víc životního prostoru, načež mu v autě zemře tchýně s tchánem). Do toho přicházejí další méně důležité postavy, ON se na NÍ začne koukat kapku jinak. A pak přijdou titulky. Kouzlo Vánoc v tom nevidím, křídla Vánoc odstřihla režisérka růžovými brýlemi. Ostatně se s postavami moc nenamáhá nic moc dělat. Prostě klade otázky, chce, abychom přemýšleli, ale právě tvůrci moc nedomýšleli, s čím vůbec přicházejí. Emocionální zákruty nefungují, herci nejsou špatní, ale že bych na někoho chtěl pochvalně ukázat prstem, tak to těžko (možná na Novotného). To, co filmaři naznačí, už v dalších desítkách minut zrovna dvakrát nezúročí. Podivný žánrový slepenec. Tři hvězdy s přivřenýma očima.. (02.04.2014)

Moje hodnocení po první projekci bylo natolik rozporuplné (přiznávám zklamání), že jsem film hvězdičkami ani neocenil. Stalo se ale něco zvláštního. Příběhy těch "obyčejných" lidiček se ve mně nějak usadily a v následujících dnech se mi až moc často honily v hlavě. ... Dal jsem tomu čas a po pár týdnech jsem si dal druhou projekci. Až po ní jsem musel tenhle film ocenit. Možná spíš srdcem, ale přiznávám, že Karin Babinská se trefila. Aspoň tedy do mého. ... Díky. (17.06.2014)