Winnetou - 3. Teil
Desperado Trail
Vinetu III
Winnetou: The Last Shot
Winnetou - Posledný výstrel
The Desperado Trail
The Desperado Trail
The Desperado Trail
Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Dušan Antonijević, Ilija Ivezič, Slobodan Dimitrijević, Sophie Hardy (více)Obsahy(2)
Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (377)
Vinnetou: Poslední výstřel. Nejsmutnější díl, kterému pro jeho konec nikdy nedám plné hodnocení. Přesto je jako celek úchvatný. Harald Reinl uzavřel svou tetralogii opravdu stěžejním způsobem, protože divákům se do paměti navždy vryje slavná scéna, kdy Vinnetou, náčelník Apačů, odchází do věčných lovišť. S tímto snímkem končí i mýtus o divokém západu, který Reinl svými předchozími filmy vytvořil a vyprávěl ho jako pohádku, kde dobro vždy zvítězí nad zlem. Bohužel v tomto díle s sebou přineslo i největší oběť. ()
Nadšení tvůrců z kasovního úspěchu a následné Vinnetouomanie neznalo mezí a tak zcela neprozřetelně natočili díl, kdy to Vinnetou koupí do prsou od prohnaného bandity a sklátí se k zemi a to vše kvůli svému bílému bratru Old Shaterhandovi, který tam přišel původně postavit železnici napříč územím Meskalerů. Zdá se to zamotané, ale je to celkem jednoduchý a přímočarý příběh. Nyní to vypadalo, že Vinnetouovo smrtí končí celá mayovize. Teprve později všem zainteresovaným došlo, kde tkví tajemství těch obrovských finančních žní v Markách a pustili se do výroby mayovek jako na běžícím pásu. ()
Vidím to jako dneska. Kvůli své hubenosti (ach, kde ty loňské sněhy jsou) jsem v ozdravovně a se mnou spousta dalších dětí. V telce padl poslední výstřel a všichni kluci i holky brečí. Zážitek, na který se nezapomíná. Od té doby jsem tenhle film už neviděla. Dokud budu žít, tak pro mě Vinnetou zůstane nesmrtelným, protože navzdory hodnocení už si ho nikdy nepustím. ()
Poslední výstřel je třeba chápat jako mayovku, tzn. je stejně jako ostatní příběhy idealizovaný. Ale na tom není vůbec nic špatného. Přesně to člověk potřebuje: vyzdvihnout dobro a odsoudit zlo, oslavit statečnost, lásku, přátelství, po tom většina lidí v nitru svého srdce touží...Poslední výstřel považuji s Pokladem na stříbrném jezeře a Vinnetouem I. za nejlepší filmové indiánky všech dob. Zvláště je třeba s nimi seznámit děti v tom správném věku, od 7 do 13 let, určitě na ně pak již nikdy nezapomenou. Režisér, Rakušan Reinl, třebas měl rozháraný život, dvakrát rozvedený (m.j. ženat s Karin Dorovou-Ribannou) a byl dokonce zavražděn svou družkou (!), měl smysl pro tyto lidské hodnoty a svým Vinnetouem se navždy zapsal do dějin filmu. ()
Poměrně překvapivé a efektní zakončení muselo ve své době způsobit nejednu zástavu srdce... Jenže dál už to taková sláva určitě nebyla, impotentní záporáci a jejich uvažování by urazilo nejednoho kapsáře z centra Prahy :-)). A navíc, vedlejší role se už jen trapně objevují bez náznaku své osobnosti. Proto je jediné štěstí, že tuhle scénáristickou břečku vzal pod svá bedra neskutečně dobrý Harald Reinl - ten to ustál. A pak taky konec, samozřejmě.... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (37)
- Premiéra se konala 14. října 1965 v essenském Lichtburgu, tedy tam, kde slavil svou velkolepou premiéru také Vinnetou - Rudý gentleman (1964). Zúčastnili se jí Lex Barker (Old Shatterhand), Sophie Hardy (Ann) a Ralf Wolter (Sam Hawkens). (hippyman)
- Lex Barker (Old Shatterhand) za film dostal svoji rekordní mzdu: 45 000 USD, tehdy 180 000 DM. (hippyman)
- Pasáž s hořícími vory nepocházela, stejně jako mnoho jiných, z pera Karla Maye. Scénárista Harald G. Petersson se nechal inspirovat bondovkou Srdečné pozdravy z Ruska (1963), v níž je podobná scéna, ovšem s motorovými čluny. (hippyman)
Reklama