Hellboy: Královna krve

Pekelně nekorektní reboot. Nový realizační tým dvě hodiny jede v přidrzlém a odvážném "dirty" stylu a navrch přidává obří porci gore, na blockbuster dost nezvyklé ražení. Neil Marshall se s tím vůbec nemaže. Na diváka se valí kanibalistické choutky Baby Jagy, oběti apokalypsy roztržené vejpůl, nejrůznější tělesné partie co chvíli končící v divákově klíně. Prostě to dává zapomenout na del Torovo nudná a uhlazená dvě předchozí zpracování. A rozhodně se mně ani nezastesklo po Ronu Perlmanovi, neb jeho nástupce David Harbour byl o poznání cool Hellboy, hláškoval ostošest a hned jsme si potykali. Dějově to sází na sexy středověkou čarodějnici Nimue, kterou obstarala s přibývajícím věkem stále mrdóznější Milla Jovovich, co vstala z mrtvých a která co chvíli hrozí apokalypsou. Její prasečí pobočník je také neméně zajímavý a zábavný. V kostce se ve filmu objeví i to, co bych nečekal, třeba obři, překvapivě ale nedojde na žádnou sexuální scénu, což je při výskytu Penelope Mitchell docela škoda. Dynamické (přec)hody budou vyhovovat divákům, kteří si na (c)hutné zápletky moc nepotrpí a ze všeho nejvíc vítají, když se pořád něco (dostatečně bláznivého) děje. Tenhle Hellboy by se hravě skamarádil s Deadpoolem. A i když se film nijak nerochní v popkulturních odkazech, stejně jako Deadpool bortí zaběhané stereotypy blockbusterů, což je naprosto osvěžující. Na svůj poměrně skromný rozpočet (50 mil.) je film napumpovaný efekty, natočenými na solidní technické úrovni. A můžu jen litovat, že filmu se nedostalo většího komerčního úspěchu. Hellboy už se tím (komerčním) pádem hned tak nevrátí, aby nakopal schematicky konzervativním blockbusterům zadky. Deadpool bude na to opět sám. 10/10 (11.07.2019)

Nechat padesátimilionový velkofilm napsat celovečerně debutujícím scenáristou a předpokládat, že to pak bude v režii béčkařského řezníka z Anglie „nějak“ fungovat, je opravdu ignorantská kalkulace a dobře producentům tak, že film propadl. Ač zde zřejmě byly snahy se fanouškům komiksové předlohy zavděčit, Cosbyho scénář pro dvouhodinový film absolutně nefunguje a působí jako přeplácaný a nesoudržný paskvil, kde ploché postavy mezi sebou nemají pražádnou chemii, nejsou z nich cítit žádné emoce, ba i jejich motivace ve všem je naprosto mělká nebo rovnou zcela nahodilá. Hellboy působí jako počítačová hra, kde skáčete z lokace na lokaci, abyste pokaždé dostali klíč, který vás posune někam dál v povrchním (a zdánlivě nepotřebném) ději. A k tomu hromada, ale opravdu nechutně velká hromada digitálního bordelu. Ale když dám stranou i ta nejzákladnější očekávání, co od každého filmového média mám (jinými slovy vypnu mozek), zkrátka mě to jako diváka absolutně nebavilo. Já vlastně po těch dvou hodinách nepřišel na to, čím mě tenhle otřesný neúspěch měl zaujmout. (17.09.2019)

Jako již tradičně musím upřímně obdivovat Marshallův vizuální drajv a odvahu jít vlastní cestou, ale scénář má jeho Pekelník bohužel tak slabý a chaotický, že film jako celek zkrátka obdivovat nemohu (a to jsem mu fandil i navzdory mlhavé kampani a tragickým ohlasům). Rychlý střih a hromadné dějové výpůstky sice určují ohromnou dynamiku vyprávění, ale zároveň nešťastně posilují epizodičnost a neuspořádanost syžetu, jenž nemá silný přesahující deadline a k důležitým zvratům dospívá víceméně náhodou. Celkem to uteče, Harbour si to dává, Milla s výstřihem vypadá až překvapivě dobře a některé scény představují high-speed guilty pleasure, ale ten film absolutně nerezonuje, neumí zapojit diváka do děje a eRkový rating těží často hrozně dětinsky a samoúčelně. V budoucnu možná docením více, zatím převažuje bída a šeď. 50% (24.04.2019)

Ježžžyššš, tady ale zase teplo! Ale i tak mi to nedalo a vyděšeným cupitavým padešátem, s prdelí panicky přitlačenou ke zdi si to odhodlaně razím kohortou zdejších rozumbradických bukvoidů, abych vám s nasazením řitního věnce sdělil, že i nový Helboj je, vyjádřeno sofistikovanou filmově teoretickou heteroterminologií, totálně popiči. Nemá to sice nacipoetiku pana Býkovského a Přístav není až tak hustý jako Salvatore, ovšem syrově pekelné vize z řetězu utrženého britského řezníka s přístupností pro dospělé patology (KONEČNĚ!!!), navíc dokonale nasvícené, takže žádné negrodémonské rejdy za bezměsíčných nocí, jakož i nahláškovaný, svižný a celistvý podklad jako vystřižený z gotické učebnice apokalyptické démonologie s VY-NI-KA-JÍ-CÍM bylinným přesahem (Baba Jaga) a parádní hudba, mohou nezabavit pouze zženštilého rektoprospektora, mířícího do kina na korektní, anemickou, kýčovitě patetickou, pseudovýchovnou furtdokolovou sračku o oelasťákovaných létajících homokládech. A paxe tu těmi procenty řiť! (04.05.2019)

Šílená R-ková (bravo) heavy metal splácanina není o nic hloupější, než takový týmovky MCU, na který už já osobně nemám další staminu. Hellboy 2019 sice propadák, upadne v zapomnění, ale zároveň ryzí vypínací zábava i pro “normální” dospělý - styl ber nebo si nas*r. (+ extra bod za hnusnou Babu Yagu) (21.07.2019)