Fair Play

Socialistické zřízení svlečené do naha, dostává páskem přes prdel. Zarytý komunista bude běsnit. Ukázat to nejhorší a zaobalit do toho celou společnost. Zarytý "demokrat" si bude libovat. Byly to kurvy a neštítili se ničeho. Film odhalující, ukazující, ale také utvrzující. Jsou dnešní sportovci do podobných přečinů nuceni? Ovšem, že ne. Vlastní vůle je v tomto případě důležitější, než jakékoli politické zřízení. Ztráta i znovu nalezení důvěry v sebe sama i v druhé. Snímek se mohl klidně odehrávat v současné době, nicméně režisérka zvolila jinak. Chtěla do toho politiku. Hlavně společenskou morálku vzniknuvší z politického zřízení. Chtěla to tak, a natočila to výborně. Skutečně, celková, skvělá režie, jemná hudba a především skvostné duo Geislerová s Judit Bárdos, drží mé hodnocení velmi pevně. Třetí setkání s Andreou Sedláčkovou opět výborné. [Kino Citadela - Litvínov] (05.05.2014)

Dlouho jsem v kině nezažil tak intenzivní, ale zároveň strašidelný zážitek. Fair Play se na první pohled tváří jako klasické sportovní drama. Do té doby jsem si ale uvědomil, že klasické sportovní drama je pojem, který mě naučil vnímat až Hollywood. Takže najede se původní kostra, někdo si klade nějaký cíl, nejde mu to, pak mu to jde, ke konci se stane průser, ale vše se vlastně zvrátí v happy-end. Tady je to jinak. Fair Play je sice o sportu, ale zároveň je i o tehdejší době. A řekl bych, že je hlavně o té době. Judith Bardós zahrála naprosto božsky. Civilně, lidsky, přirozeně. S její maminkou, kterou hraje Aňa Geislerová, jsem si říkal, že kdyby se nejednalo o film, dokázal bych jejím pocitům hodně snadno uvěřit a věřil bych i tomu, že se jedná o sousedky ze stejného patra bytovky, ve které bydlím i já. I díky tomu jsem s nimi prožíval všecko. Dokonce i celou tu řadu nezodpovězených otázek. Třeba situace s jejím tátou podle mě mohla být trošku lépe vyřešitelná. Já si třeba nedokážu představit, že bych opustil rodinu a emigroval kvůli režimu do ciziny. Stejně tak si ale nedokážu představit, že by STB byla na lidi, kteří je "zlobí", milá v tom smyslu, že jim nechají třeba měsíc čas na rozmyšlení, jestli s nimi budou spolupracovat, nebo ne. I tak se ale musím uklonit, protože tak výrazný, depresivní a smutný film z tehdejší doby jsem asi ještě neviděl. K tomu natočen opravdu poctivě. Fair Play je rozhodně filmem, který stojí za zamyšlení pro celý náš národ. (13.03.2014)

Ten film má několik předností, ale myslím, že zobrazovat normalizaci jako boj "dobra se zlem", jak je cílem režisérky (a přesně to jsou její slova), je zkrátka nešťastné. To, jak jsou hrdinky nekonečně nevinné a omlouvané v každém svém rozhodnutí a veškeré zlo systému se soustředí do konkrétních figurek typu "zlý estébák" a "trenér kariérista", celý problém hodně zplošťuje. Taky se pozná, že první bylo téma a jemu na míru se domýšlel příběh, takže ten zůstává čistě modelový a chybí mu osobnější rovina - o hrdiny jsem se nezačal moc zajímat. (05.03.2014)

Prvý z tých troch filmov, na ktoré môžeme byť v našich končinách každý rok hrdí. Príbehovo jednoduchší a rozlohou i vizuálne nie tak veľkoformátový ako Hořící keř, ale vnútorne rovnako silný a v detailoch ešte citlivejší. Budete dojatí a smutní, ale radi, že ste ho videli. (05.03.2014)

Myslím si, že Andrea může být na svůj film právem hrdá. Je to jeden z těch filmů, který se mě poměrně velmi obtížně komentuje, protože jsem byl tak zažranej do pocitů hlavních hrdinů a čekal jak se v další scéně zachovaj, že jsem moc nevnímal pihy na kráse a jediný který jsem si všiml, byl vztah hlavní hrdinky se svým přítelem, ten mě přišel s ohledem na všechno ostatní jakoby naroubovaný na poslední chvíli, ano svůj smysl s ohledem na chování a motiaci hlavní hrdinky měl, ale když si vezmu, že každá postava ve filmu byla napsaná naprosto fantasticky, dramatický prvky maj užasnou gradaci, herecký výkony skvělý, zdá se po Evě Vicie se česká kinematografie dočká další talentovaný slovenský maďarský ve službách koruny, tak ten vztah bych zařadil do kolonky "nehodící se, škrtněte". Tu výtku píšu ovšem jen proto abych odůvodnil svůj počet hvězd, protože tenhel film si nějaký peskovaní fakt nezaslouží, protože i když mě je prostředí vrcholvých sportovců naprosto cizí, tak atmosférou filmu jsem se vrátil zpátky do 80.let a tenhle příběh jsem si prožil do morků kostí a takovýhle prožitky umí dopřávat jen kvalitní bijáky. (10.03.2014)