Soudce

V tomto filme sa zišli najmenej štyria výborní herci, medzi ktorými dominuje veľký herec vedľajších úloh - Robert Duvall. Mohol sa pokojne volať ako ten starší český film - Návrat strateného syna. Prostredie súdov a rodinné vzťahy sú častým námetom amerických filmov. Až takým častým, že ich je po čase dosť ťažké od seba odlíšiť. Tých 141 minút som bez problémov prežil, horšie bolo, že som mal na konci pocit zmarenej príležitosti. Je vinou režiséra i scenáristu, že nepremenili výborné vstupy (herci a 50 miliónový rozpočet) do adekvátneho výstupu. Viackrát som mal z ich práce pocit, že film nedokázali udržať vo svojich rukách a ten sa im chaoticky rozbehol nežiaducimi smermi. Škoda, mohlo a malo to dopadnúť úplne inak. (25.02.2019)

Některý věci jsou pro mě naprosto nepochopitelný. Jak je možný, že je k dispozici docela zajímavej příběh a k tomu hodně silná herecká sestava a někdo z toho ve finále uplácá takovou sračku, která by byla vhodná snad jako epizoda do nějaký telenovely? Patrně pan režisér, kterej má jinak na kontě samý komedie, dramata prostě neumí. Tohle je bohužel totálně nevyužitej potenciál. Jinak z toho filmu ani nebylo jasný, jestli Robert Duvall toho cyklozmrda teda přejel, nebo ne. (30.12.2017)

Opravdu moc rád bych Soudci udělil víc, než tři hvězdy, a to hlavně kvůli senzačním hereckým výkonům Downeyho a Duvalla (!!!). Ale prostě nemůžu, protože tvůrcům nejsem schopen za žádnou cenu odpustit tu do očí bijící a pro rodinná dramata dosti běžnou konvenčnost, s jakou je příběh vyprávěn a neustálou přítomnost nějakých zbytečných klišé, které celkový dojem ještě o to víc srážejí. Chtě nechtě, Soudce je přese všechno snažení režisérovo i herců jen lehce nadprůměrným výtvorem, který může být rád za vynikající výběr obsazení hlavních představitelů, protože jinak by asi ani neměl šanci dosáhnout do společnosti áčkových filmů. (26.10.2014)

Mám pocit, že Robert hraje tak trochu sám sebe a že si Soudcem řeší vlastní issues. Když už teda na tuhle terapii musíme koukat i my ostatní, oceňuju, že se při praní tohohle setsakra špinavýho rodinnýho prádla neřve tolik jako v August: Osage County a že tolik neřvou úžasní herci. Čekal jsem Souboj titánů v taláru, dostal jsem spíš šablonovitý melodramatický urovnávání rodný hroudy, co monstrstopáž vyplňujeme i ztracenými modelkovskými dcerami, hloupými bratry a Robertovými punchliny. Terapie asi snese vše. 70% (17.10.2014)

„Nevím, co to se mnou je.“ – „Osobní zaujetí klienty, kteří ti vkládají životy do tvých rukou. To přejde, věř mi.“ Soudce je docela dost nevyrovnaný film. V humorných scénách mile překvapí nadhledem, odlehčením a hláškami, stejně tak je vcelku silný v pasážích ze soudní síně, tedy až na konec (nejvíc se mi líbilo vybírání poroty) Avšak ve všech těch vážných rodinných scénách (stejně tak i romantických) je dost mdlý, předvídatelný, plný klišé. A tak se střídají povedené a slabé momenty, až přijde výše zmíněný závěr (myslím ten skutečný, ne tu nastavovanou a mazlavou kaši, která následovala po skončení procesu), jenž by mohl být i emočně docela silný, nebýt té do očí bijící snahy diváka maximálně dojmout, to už bylo opravdu přes čáru (a samozřejmě žalobce, soudce i celý sál poslouchá bez přerušení, ehm). Ve výsledku je to tak pouze na lepší 3*. „Lauren, myslím, že bych tě měl trochu připravit na setkání s dědou Palmerem. Protože on není jako děda Schnider, děda Schnider je hodný, možná tě bere na zmrzlinu, možná ti čte. Děda Palmer nic takového nedělá. Když ho poprosíš, aby ti četl, nejspíš po tobě hodí knížku.“ (19.01.2015)