Django
Django
Django
Režie:
Sergio CorbucciKamera:
Enzo BarboniHudba:
Luis BacalovHrají:
Franco Nero, José Bódalo, Loredana Nusciak, Ángel Álvarez, Gino Pernice, Simón Arriaga, Giovanni Ivan Scratuglia, Remo De Angelis, Rafael Albaicín (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Klasický westernový příběh vás zavede do prostředí, kde první i poslední slovo má zbraň, vše rozhoduje přesnější muška a kde nechybí krásná žena. Django (Franco Nero) na své cestě pouští zachrání krásnou Marii ze spárů kumpánů velmi obávaného majora Jacksona, který má ve zvyku zabíjet lidi jen tak pro zábavu. Nikdo se mu zatím neodvážil postavit. Až teď. Djangovým cílem je zabít Jacksona, ale je na to úplně sám… (Vapet Production)
(více)Recenze (205)
Nero dobrej, úvodní (závěrečný) vál skvělej, ale ten scénář je teda fakt hodně, hodně bolavej. No ale docela to odsejpá, rakev je taky docela cool, takže lepší tři. ()
Nyní bych se rád vrátil do minulosti a svému minulému já zlámal všechny prsty na rukou za to, že si neopatřilo verzi v původním italském znění, nýbrž verzi s anglickým dabingem. Zážitek mohl být úplně někde jinde. Ani prkenné anglické namluvení mi však nezabránilo v tom, abych si užil klasický western se vším, co k němu patří. Závěrečná přestřelka na hřbitově to akorát skvěle podtrhla. ()
Já osobně westerny nijak zvlášť nevyhledávám, i když pokud se to udělá dobře, rád se na nějaký kouknu. Django je v podstatě typická, nikterak převratná špagetovka, ve které se ale pár zajímavých momentů přesto najde. Tak předně mimořádné charisma Franca Nera je neoddiskutovatelné, i když na můj vkus si tady hraje až na moc velkého tvrďáka, což dokresluje i ta roztomile samoúčelná rakev, kterou táhne za sebou. Ale efektní to je. Pak tu máme tu jeho moc rychle střílející hračku, kterou když vytáhl poprvé, vylezlo ze mě jen „what the fuck?“ :-) A samozřejmě nesmím zapomenout na velmi působivou přestřelku na hřbitově a hlavně ten poslední záběr na v kříži zaklesnutý kolt se zakrvácenou rukojetí, kterýžto výjev se dostal na přebal. Celkově se ale jedná o tuctový western snažící se přiblížit leonovkám, i když marně. Ale viděl jsem už i horší kovbojky. ()
Joo .... víkendy u dědy .... jeho už tenkrát starší video a VHS trochu větších rozměrů ... k tomu jednohlasý český dabing, často se zadrhávajícího a opravujícího překladatele :-) no mělo to své kouzlo 85% ()
Anoooo tak tohto tyyypka s coolovou truhlou si budem dlho pamatat! ()
Ty krááávo, tak tohle byla pípčovina toho nejvyššího kalibru :o). Ještě teď se musím smát celýmu tomuhle filmu, kterej je tak debilní, až to není vůbec hezký :o). Nejvíc mě samozřejmě lákal název a fakt, že se Tarantino nechal volně inspirovat. Začátek byl výbornej, stejný titulky jako v Tarantýnově Djangu, stená hudba, až sem si říkal "no ty vole, tohle vypadá hodně dobře". No, ale pak začal film a mně nezbejvalo nic jinýho než se tlemit, co je to za bejkárnu. Asi nejvíc, když Django vytáhne z rakve "bezbolestnou" a začne tam kropit padouchy jak na střelnici. A voni né, aby se schovávali, voni mu jdou vstříc kulkám. No, tohle se jen tak nevidí. Doporučuju jako úchylnou komedii, nikoli jako klasickej špagety western :o). ()
"Teď můžeš to svinstvo uklidit, ale nesahej na mou rakev. -Django- ()
Trvalo veľmi dlhú dobu, než som sa konečne dostal k tomuto legendárnemu spaghetti westernu, ktorý podľa viacerých definuje tento subžáner ako taký. Musím povedať, že pôvodný Django je absolútne nekompromisný a jeho predstavenie divákovi patrí medzi jedno z najlepších v histórii westernov - otrhaný sympaťák, ktorý za sebou ťahá záhadnú truhlu je setsakramentsky štýlový a nekompromisný, charizmatický, ale zároveň strašidelný. Presne tak na mňa pôsobil aj celý film. Bol zablátený, špinavý, surový a na nič sa nehral, no aj tak dostatočne zaujímavý na to, aby udržal moju pozornosť. Až na pár nudných pasáží a Corbucciho občas nešťastné strihy, ktoré som už adresoval pri zhliadnutí jeho filmu Veľké Ticho sa jedná a skvelý zážitok. Akurát mi je ľúto, že Tarantino nečerpal trochu viac z tejto predlohy, pretože ako podklad by bol tento film veľmi vďačným a sľubným. ()
19. 05. 2012 (137.); klasika spaghetti-western, pan Nero byl dobrý kovboj ()
Průměrný western, kterým jsem byl trochu zklamaný, protože Franco Nero patří k mým oblíbeným hercům. ()
myslím, že VŠICHNI "UMŘEME" !!! ()
Nemôžem skryť mierne sklamanie, pretože napriek svojej legendárnosti Django nemá nejaký zaujímavý dej a ani jeho plán mi veľký zmysel nedával. Lámanie rúk síce zabolelo aj mňa, avšak jeho konanie, či nezmyselnosť ako ťahanie truhly so sebou, či útek od úplne spracovaného Mexikánca ma proste iritovalo. Ale aspoň, že Nero má charizmu a úvodná skladba je dobrá. ()
Asi jediný sci-fi western, co byl kdy natočen. Ten úžasný, lehký, dlouho pálící, lehko ovladatelný kulomet by totiž Djangovi záviděl i Arnie v Predátorovi. Navíc otupil bandu ničemů tak, že všichni zapomněli střílet, resp. běželi tupě do rány. Film s dobrou atmosférou, ale skrz nazkrz prolezlý chybami (nebo úmyslnými absudritami?) ()
Blato a spaghetti á la Corbucci. Síce to medzi zubami škrípe, napriek tomu je to porcia veľmi chutná. Mimochodom, za skutočným gurmánskym zážitkom stačí odbehnúť naproti. K Leonemu! ()
V první půlhodině film přináší nádherně jednoduchý, přímočarý western na staré, dobré téma záhadného cizince, ovšem poté, co Nero odhalí svůj ukrytý „poklad“, začne příběh nabírat trochu jiný směr a přimísí se do něj několik dalších motivů různých chutí a vůní. No něčím, tu hodinu a půl zaplnit museli. Konec už je ovšem zase správně úderný a efektní. Kdo má rád atmosférické westerny a nečeká intelektuální veledílo, mohl by se bavit. Doporučuji se dívat v původním znění. P.S. Herec ve vedlejší roli – bahno. ()
Hezké, zejména romantické nápady jako kulomet v rakvi. Nicméně teprve Tarantino vykřesal z Djanga tu správnou jiskru... ()
Překvapivě se mi i více líbil film ze stejného roku inspirovaný touto klasikou. Vadilo mi, že to bylo místy až přehnané i na tento typ filmů. ()
Dobrá hudba, dobrý tvrďák Django, občas trochu (dost) přitažené za vlasy, spaghetti western jak má být. Nelituju, že jsem se na starého Djanga podíval, ale nějaký westernový nářez srovnatelný s Tenkrát na západě a podobnými zde nečekejte. ()
Sakra, tak si říkám, jak náročné asi muselo být stále za sebou táhnout toto těžké, ale za to obzvlášť na Divokém západě opravdu praktické zavazadlo. Něco takového snad nepoznal ani Antonio Banderas v Desperadu a už vůbec ne Arnold Schwarzenegger v Komandu, když přihlédnu k obsahu zavazadla, tedy vlastně Djangovi, skutečnému pomocníkovi. Ten samozřejmě své slovo ve filmu dostane a hned je z toho možná i díky násilí (které bylo v té, ale pomalu i v dnešní době nevídané), kultovní scéna. Přesto zdaleka není jediná a už vůbec ne ta nejnásilnější, tou totiž zůstává až Tarantinem následované řezání ucha. Django samozřejmě není dokonalý, kamera, scénář i režie jsou občas poněkud zvláštní. Z druhé strany je tu ale do role sedící Franco Nero, chytlavá titulní píseň a atmosféra Divokého západu, jakou měli ve svých filmech jen ti nejlepší! A finále? Co dodat, jednoduché, přesto tak silné a vlastně ani ne příliš šťastné. Z tohoto pohledu má Django vše, vlastně mu nechybí ani ženský zápas v bahně. 75% ()
Když srovnáte Djanga a Grand silence, je tam ohromný rozdíl. Franco Nero mě nepřesvědčil, dějové linie je slabá, padouch není dost ďábelský. Můžu pokračovat, ale titulní písnička vytáhla celkový dojem alespoň na průměr. ()