Umění tančit v dešti

„Niečo na tej zebre ma znervózňovalo.“ Povinná jazda pre psíčkarov alias ďalšia slzopudná záležitosť so scenárom, ktorý nie je žiadny zázrak, ale napriek tomu v ňom všetko funguje: postavy, vzťahy, zvraty, dialógy a, samozrejme, nutný koniec. Psa v origináli nadaboval Kevin Costner + produkcia Patrick Dempsey (policajt z Vreskotu 3) = wtf? (20.11.2020)

Vykradené Psí poslání s ještě hutnějším emociálním atakem. V podstatě dost depka od začátku do konce, nějak jsem získal pocit, že autoři si dali za cíl, ukázat divákovi, že život je kurva a v podstatě stojí za hovno. Anebo že bezmoc je základním emočním stavem, z něhož se dokážou vyhrabat jen ti nejsilnější. Každopádně i přes klišovitost, citovou vypočítavost a kýčovitost mě Umění tančit v dešti dostalo, takže pod čtyři hvězdy jít nemůžu ... (02.08.2020)

Název filmu symbolizuje nejen zálibu hlavního lidského hrdiny v závodění na kluzkých promáčených vozovkách, ale také celkovou životní dráhu libovolné bytosti, která je nepředvídatelná a plná nejistot - veliká škoda, že něco takového se nepodařilo otisknout do samotného příběhu, jenž je od určité a relativně brzké chvíle předvídatelný až hanba. To by ve finále možná tolik nevadilo, kdyby film diváka zpočátku tak okatě nepřesvědčoval, že bude jiný a originální. Pohled do Enzovy hlavy je totiž super, chraplák Kevina Costnera dodává retrospektivnímu vzpomínání skoro až hloubavý přesah a vztah Dennyho s inteligentním chlupáčem, okořeněný o jejich společnou závodnickou vášeň, se rozvíjí velmi nadějně a zajímavě. Pak ale přichází povinné rodinné zvraty, z nichž minimálně jeden je překvapivý, ale vyprávění se začne drolit do ohrané emocionální výpovědi, která hrozně tlačí na pilu. Od lidských hrdinů navíc nelze čekat nic moc objevného nebo překvapivého a celkový příběh vyznívá trochu jako strojově sestavená kulisa pro jinak hezké povídání s divákem. Ale rozhodně nejde o špatný nebo vyloženě odfláklý film - jede se sice vyloženě na jistotu, ale ta podbízivost a líbivost je podávaná zkrátka příliš zkušeně a uvědoměle, aby ji nešlo alespoň částečně podlehnout. Poctivé klišé podávané s železnou jistotou a s určitou podmanivou výmluvností, která nás nakonec, byť poněkud klikatě a zbytečně zdlouhavě, dovede až k příjemné závěrečné katarzi, podtržené finální písní od Creedence Clearwater Revival, podmalované odrazem očí Amandy Seyfried a doprovázené kýženým zjištěním, že pořídit si z náhlého popudu oddaného psího kamaráda není vůbec špatný nápad... Marley a já dostal solidní konkurenci, i když Enzovi přeci jen schází jeho energie a tah na bránu. 65% (19.09.2020)

Věděl jsem, že budu brečet a taky že jo. Sice se jedná o běžný, velmi jednoduchý film popisující život jednoho psa a jeho rodiny, je však nenásilně a vřele doplněný o filozofické otázky o smyslu života, jeho naplnění a o životě po něm. Navíc je do něj velice silně zakomponován prvek závodění, který sice občas postrádá jakési ukotvení v realitě, přesto je s ním nakládáno jako s obrovskou životní vášní, která člověka naučí nic v životě nevzdat předčasně. Obecně mě v drtivé většině filmy, které jsou vedeny vypravěčem nějakým způsobem ubíjí, v tomto filmu jsem byl rád za každou větu, kterou skrze hlavního protagonistu Kevin Costner pronese. Navíc se jedná o jednu z nejlépe napsaných postav letošního roku, která se zebe sype citáty, jež by se z fleku dali tesat do kamene jak na běžícím pásu, z čehož je vidět, že se jedná o knižní adaptaci. Zhruba ve druhé třetině pak přichází emocionální ždímačka, kterou naruší trochu slabší podzápletka. Závěrečná část je pak vykonstruována naprosto perfektně, přitom bez prvoplánové scény, kterou by člověk čekal, namísto ní, film končí daleko chytřeji, což mě přinutilo k hodnocení plánovaných čtyř tu pátou hvězdu přidat. „There's no dishonor in losing the race, there's only dishonor in not racing because you're afraid to lose.ׅ“ 9/10 (10.11.2019)

Najlepší film o psovi hneď po Hačikó. Vlastne je to viac než len film o psovi. Môžem s istotou povedať, že mňa tento milý film ozaj príjemne prekvapil. Na začiatku som si povedala, ó zase ďalší film o psovi, ale mýlila som sa. Hlavný dôvod, prečo som si The Art of Racing in the Rain chcela pozrieť, boli Milo Ventimiglia & Amanda Seyfried, obidvoch mám totižto veľmi rada. 75%. (13.06.2022)