Umění tančit v dešti

Film tlačí na 100% od prvej minúty, ale nie na plynový pedál, ako by mohol napovedať názov, ale na emócie diváka a nie je to správne. Tvorcovia tohto kúsku sú riadny úderníci, pretože ani 100% im nie je dosť a preto, aby zvlažili kapesníčky divákov (a najmä psíčkarov) robia aj nemožné a snáď tu nie je ani jedna scéna, ktorá by nemala mať nejaký vykalkulovaný emocionálny dopad. Nedá sa povedať, že by to išlo úplne mimo, aj keď je to také očividné, že môj organizmus sa tomu už aktívne bránil. Opakovane tu máme predkladanú myšlienku, že hlavný psí hrdina sa chce po smrti reinkarnovať v ľudskom tele, ale jeho prehnaná psychológia skôr nasvedčuje, že k tomuto už došlo v obrátenom gardé, teda, že sa nejaký človek reinkarnoval v psom tele. Ak ste nadšený psíčkar, choďte do toho, zrejme nebudete sklamaný, ostatný sa pripravte na emocionálne vydieranie, ktoré nemusí byť každému po chuti. (02.01.2022)

Nikdy jsem neměla moc ráda polidšťování zvířat a obzvlášť psů. I když Beethoven mi připadal jako vykonstruovaný přesně na city diváka, nikdy jsem nepohrdla dalšími filmy se psími hrdiny. Ale když se roztrhl pytel se všemi retrívry, už jsem toho měla tak akorát dost. Moje zlatá Lassie a ubohý Hačikó asi vždycky zůstanou na velkém piedestalu, ale nakonec jsem se na ně stejně postupně dívala a většinou se mi líbily. Nemůžu si prostě pomoct. Psy miluju a tak tvůrcům prominu ledacos. Tento film si pohrál opět s mými city a Enzo byl neskutečný sympaťák. Konec byl trošku přitažený za vlasy, ale proč ne, zajímavý nápad. (23.03.2020)

Včera se jela velká cena Monaka, takze když hned v úvodu filmu objevila typická zatáčka v Monacu, tak jsme si řekla, že je to znamení... byla jsem totiž v pokušení film pro únavu odložit ... Film, co jsem si u něj pobrečela a připitoměle se usmívala .... Dějově to přitom není nic originální, vlastně příliš mnoho dramatu...emoční tlačení na pivu, hodně kýče, až mi samotný přijde divný, že mi to moc nevadilo .... a vlastně mě nejvíc sralo, že na dráhu závodníka F1 už byl s 10letou dcelou rozhodně mega starej, i kdyby ji měl v 18ti :D (25.05.2021)

Není těch filmů o psech poslední dobou nějak hodně? Tady je ale ironicky film nejsilnější v momentě největších lidských osudů, nikoliv psích. Poslední dny se ženou jsou skvěle natočený, smutný až na půdu a člověk by skoro až slzel, jak moc je mu Mila a Amandy líto. Vzhledem k tomu, že je film vyprávěn z pozice psa a jeho života vedle závodního jezdce, bych čekal i trochu humoru, ten tu ale vlastně není a pokud nepočítám scénu s papričkou, tak je to vyloženě jedna velká, skoro dvouhodinová deprese a smutek. Pěkný den vám Umění tančit v dešti rozhodně nepřinese, ale vzhledem ke scénáři, příjemnýmu Milovi (konečně se prosadí i jinde než v Hrdinech?) a Amandě moc fajn drama. (15.01.2021)

Denny a Enzo fungují skvěle.Film v postupných dávkách nabírá na síle a emocionálně ždímá některým divákům kapesníky.Chápu,že zajímavý náměť,ale zrovna,že by pes miloval sledování aut?No když vezmu,že přímo být na závodním okruhu,tak dřív přijde o sluch pes,než o pocit z toho,že pánik je v tom mistr.Jinak rovnice šťastný,smutek a šťastný funguje i zde.Je to vážně slaďák a pro všechny co rádi pejsky.Do toho i pár zajímavých prostřihů na závodní okruh a nějaký plus za Ferrari.Kevin Costner jako vypráveč super a vlastně i s Ventimigliou jako závoďák a milující otec fajn.Amanda už hrála to co musela,ale vesměs to nějak zapadlo do toho snímku,čím nás chtěl režisér Simon Curtis nadchnout.Komedie určitě ne,spíše romantickou slina ze života,kde hlavní úlohu hraje pes Enzo.Musím říct,že tolik statických kamerových náhledů na psa jsem ještě neviděl. (26.02.2020)