Méďa 2

Pokračování povedené komedie se v duchu bídných sequelů veze pouze v až příliš hollywoodském příběhu a nepřiměřené délky. Ostatní aspekty filmu jsou velice dobré, zajímavé je určitě obsazení Amandy Seyfriend, která zde příjemně překvapila a perfektně zapadla. Méďa je stále vtipný, stále svěží a rozhodně neztrácí elán. Jakmile se objeví hluché místo, je včas zapomenuto díky velkému množství různých pop-kulturních odkazů. /80%/ (Kino / 4. ČSFD FV) (04.07.2015)

Nářez jak svině. Co se týká humoru je sequel velmi podobný dílu prvnímu, kdo tedy nepřistoupil na hru v díle prvním může jít sledovat intelektuální dramata, ostatní sorta, která se umí bavit a umí si užít život bude žasnout, šílet, brečet a řvát. Příjde mi, že druhý díl má i zajímavější příběh, především jako velké plus považuji Tedův soudní proces, který trvá asi 20 minut, ale je nejen vtipný, ale také velmi inteligentně a suverénně podaný, že se i na kvalitní soudní thrillery kouká z vysoka. Jinak klasika, spousta nadávek, trávy, narážek na filmy, na herce, celkově na všechny celebrity, pro náš národ kolikrát i neznámé ( Kdo u nás kouká na Super Bowl viď ?). Plusem je i super tempo a svěží zábava po celý film. Z kina odejdete s úsměvem na tváři. 85% (02.07.2015)

Opravdu nesnáším slovní spojení „nekorektní humor“! Jde o lingvistický paskvil, sloužící výhradně upjatým, přechytřelým teploušům k rádoby yntelechtuálnímu vyjádření pocitu, že je něco dře v jejich dokonale vyběleném rektu podobně jako „drátěná šprcka“, „vegetariánský salám“ nebo „ostnatá okurka“. Objektivně může být humor třeba drsný, fekální nebo dementní, avšak nikdy ne nekorektní, neboť to zavání pouze povýšeneckým pohrdáním nemalými skupinami všech těch usměvavých pojídačů žiletek, koprofilů či mentálních zabržděnců. Tumor pana Mkfr-lejna je určitě maligní, mnohdy metastázuje až do bránice, avšak jeho pičující plyšák dost nevyzpytatelně žongluje se všemi výše uvedenými ingrediencemi a po čtyřech až pěti frcích hraničících s naprostou genitalitou vám je Set vzápětí schopen s downovským chichotáním rozmazat po xichtě hovno či čerstvý ejakulát, nebo po vás hodit smradlavou, lepkavou kouli holyvůdského patosu. Škoda. Ale i tak od jedničky velký pokrok a daleko vyváženější mix, v němž konečně začíná vítězit temná strana, která jej všemi cestami přibližuje k hrobu. A hnusné Amandě se musím omluvit, neboť jsem jí evidentně křivdil, když jsem se domníval, že je tak vytlemená, protože ji vždycky před klapkou někdo v přívěsu foukne do prdele obří kládu. (23.07.2015)

Podobně vtipné jako jednička, byť k určitému kvalitativnímu sestupu podle mě přece jen došlo: kromě toho, že film narostl do délky o 20 minut (a je tak už možná zbytečně dlouhý), už ani není tak vyloženě ztřeštěný jako jednička, ale brnká i na vážnější struny, což může někoho nudit (člověk se dokonce u všech těch scén ze soudních síní nemůže ubránit dojmu, že v bláznivé Americe, kde se soudí každý s každým, by klidně k podobně absudnímu soudnímu procesu mohlo dojít, jen by místo oživlého médi v soudní síni figurovalo, řekněme, mládě šimpanze). Pokud jde o herce, Mark Wahlberg je snad ještě prkennější a herecky nemožnější než v jedničce a Jessica Barth je vyloženě nesnesitelná svou uřvaností a afektovaností. Alespoň, že ta Amanda Seyfried to zachraňuje - to ona je nakonec tím nejpříjemnějším překvapením na tomto filmu, role hulící právničky jí prostě skvěle sedla. Samotný Méďa, ač titulní postava, je zde nakonec tak nějak upozaděn - a to nejenom přeneseně v tom smyslu, že mu filmový soud upírá občanská práva, ale že už u něj nefunguje ani takový ten wow efekt jako v jedničce. Jasně, pořád je tu ten odzbrojující rozpor mezi jeho roztomilostí a buransko-flákačským chováním, ale to všechno už bylo v jedničce, a osobně už mě to prostě tak nebere jako předtím. (Pokud jste jedničku neviděli, pak tuto výtku ignorujte a klidně na film vyražte, protože dvojka na svého předchůdce navazuje jen velmi volně, a není ji v podstatě vůbec potřeba znát, aby si člověk užil sequel). Po opuštění kina si člověk může být jist dvěma věcmi: byla to strašná sranda a ta písnička od Tiffany I Think We're Alone Now má prostě něco do sebe :) (02.07.2015)

Oproti jedničce notný pokles dolů. Vtipy vůbec nevycházejí z příběhu samého, ale ve většině scén jsou přidány jakoby navíc, aby se divák alespon něčemu zasmál. Koncept je sám o sobě dost nelogický, což se v prvním díle v podstatě neřešilo a bylo to dobře - divák tyto aspekty jednoduše nevnímal a bavil se promyšlenými gagy, protože o ničem jiném tohle není. Druhý díl se v jistém zasazení do reálného světa skrze soudní proces příliš plácá (a zbytečně narozdíl od Andrew - člen naší rodiny, kde to má své opodstatnění) a posouvá celý film někam úplně jinam. Třetí díl by už neměl vzniknout, téma je vyčerpané. (28.01.2016)