Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Silné psychodrama podle námětu Simony Monyové o citovém vydírání, o nebezpečném, až patologickém vztahu mezi mužem a ženou. Trilogii na motivy knih Simony Monyové uzavírá film režiséra Filipa Renče Sebemilenec z dílny Tvůrčí producentské skupiny dramatické tvorby Davida Ziegelbauera. Je v životě opravdu nejhorší zůstat sám? I na to odpoví příběh tragické lásky Libuše (Simona Stašová) a Oty (Jaromír Dulava)... Úspěšné podnikatelce Libuši, která se ocitá na vrcholu zralého věku, nachystají dvě nejlepší kamarádky opravdu nečekané narozeninové překvapení. Díky tomu se osamělá Libuše seznámí s šarmantním „kovbojem" Otou, který vnese do jejího života lásku a radost. Libušino štěstí ale netrvá dlouho a její euforický pocit z nového životního startu vystřídají stres a utrpení. V tomto krásně i zle mrazivém vyprávění odrážejí autoři scénáře život spisovatelky Simony Monyové, jejíž stejnojmenná literární předloha se stala inspirací pro vznik tohoto filmu... (Česká televize)

(více)

Recenze (129)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Laciná manýra >Monýra< čili klasická monyoffská rádoby >zeživotazaživa< literární šmíra televizně vytuněná trendy stylem >samohana< made in Renč, další blábol šašskotelevizáckého telenovelového typu vyrobený jak podle šablonky jalovou formou s machou rutinérského jelita a s otravně přehrávajícími kreacemi stolicko-štatlařské čudlárny, dohromady pak vytvářející obludnou machinaci s panoptikálními postavami, kde možná snad i reálně možný příběh nakonec spadá a končí zpotvořený do parodie žánru i života. A tak postavy včele se S.S. už tradičně všelijak poulí oči, dělají grimasy, trhají hlavami a vypouštějí z papulí nereálné či zbytečné větší či menší bláboly a celé je to i těmi kecy zbytečně natažené do šílených devadesáti minut, přičemž příběh by snesl formát bakalářské půlhoďkové epissodky na téma "kterak nána k sobě zaslouženému štěstí přišla a jak to bylo dál"... . . . A komu to slouží? Možná si tu někdo hojí (honí?) nějaká bebinka, že... Docela mě i pobavil v závěrečných titulcích (jojo, čtu děcka rád titulky, člověk se poučí, kdo-kdy-kde-kolik) uvedený "fotograf". To si asi za lehký šekel jako vedlejšák hodil fušku známý brněnský rytíř, ležící vždy na správné straně, co tedy té pravé "Simonce" jak známo ale opravdu pomohl. Howgh. - - - P.S. Jo, na stránkách ČT jsem se mmj. dočetl, že S.M. byla "SLAVNÁ ROMANOPISKA"! Tak to jo, asi něco jako Virginia Woolfová, že... - - - P.P.S. Ano, chápu, pro někoho je tahle matérie zjevně vrchol literární i televizní tvorby, pro někoho vrchol životních kulturních zážitků! Ani si nechci představit, jak to máte lidi doma, ale je mi jasné, že vedle bulvárních plátků, šamponů a kosmetiky to bude v té jediné poličce na zdi v >obejváku< nad starou plazmou z druhé ruky pár pejprbeků S.M. (a tím není myšleno nějaký lido SadoMaso, že... ;o) Jasně, v brněnských knihkupectvích a antikvariátech dávno neprodejné ležáky... Tak užívejte >života< lidičky... %-))) - - - - - (Poprvé a naposledy z ryze studijních důvodů zase jednou protrpěno 15.12.2013 na nedělní >veřejnostádně telenovelové jebničce< , hodnocení uzívané 25., komentář zde otrávený jako šestý - 16.12.2013) ()

bobstock 

všechny recenze uživatele

Škoda, že se filmové podoby podle předloh Simony Monyové né úplně povedly a svezly se na laciné televizní tvorbě, přitom by se tohoto tématu měl chytnout někdo, kdo si zatím bude stopro stát a poví skutečně bez skrupulí a s jistou uměleckou podobu, co chtěla povědět sama již zesnulá autorka knížek. 50% ()

Reklama

Ydrosten

všechny recenze uživatele

Nikdy nepochopím, proč si někdo něco takového nechá líbyt. Když můj ( nevlastní ) otec dal mojí mámě pár facek, protože se domníval že jej podvádí, vykopal jsem ho ze dveří takovým způsobem, že se ještě 2 měsíce bál vrátit se pro svoje věci. Máma mi řekla že to bylo porvé za celou dobu ( cca 4 roky ) co byly spolu co na ni šáhnul. Nikdy jsem jí to moc nevěřil. Bůh ví jak by to pokračovalo, kdybych tenkrát neseděl v kuchyni ( kde mě nemohl zahlédnout když přišel z hospody ) a kdybych tam tenkrát nebyl na návštěvě. Co říci k filmu : ano jsou lidé kteří se pořád budou nechávat tlouct, ponižovat, a zneužívat, protože jsou prostě zamilovaní ( a v tom případě i hloupí ) a nebo se bojí říci DOST !! Bohužel, pokud ONI sami nedají impuls pro svoji záchranu, nedá se s tím nic dělat. Film hodnotit nebudu, protože bych musel dát odpad a nebo 5 hvězd ( ne za herce, ale za látku ) protože tohle je opravdu na zamyšlení se sám ( sama ) nad sebou - opravdu je ten můj partner tak vyjímečný že si tohle nechám líbyt ? BEZ hodnocení. ()

Lopezka1982 

všechny recenze uživatele

Film, ze kterého mě občas mrazilo. Simona Stašová zde podala neskutečný výkon, docela mne překvapily i velmi odvážné scény s J.Dulovou, kterého také musím pochválit za výkon. Je smutné, že příběh je založen na skutečné události... F.Renč si vzal za úkol natočit těžký námět a myslím, že se mu to povedlo. Upozorňuje na společností dodnes ne tolik vnímaný problém, což by se mělo. Chvílemi mě až rozčilovalo chování Oty k Libuši a to co si vše od něho nechala líbit a hlavně jak žena může být tak slepá a toto snášet, nevidí, neslyší ani od svých nejbližších. Film mě opravdu dokázal vtáhnout do děje :) ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Kombinace Monyová a Renč může znít jako definice kýče (a ona v podstatě je), ale vzhledem ke zmíněnému a faktu, že hlavní roli hraje Stašová, to celé dopadlo ještě dobře. Renč s ní svojí zkušenost už udělal, jí se od Románu pro ženy daří v tzv. 2. kariéře a všichni jsou happy. Čili pokud máte chuť na další ženské sólo ve stylu Simona Stašová strhává na sebe veškerou pozornost, vítejte. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo v Brně a ve Šlapanicích u Brna. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Věnováno Simoně Monyové, autorce námětu tohoto filmu, která byla sama obětí mnohaletého fyzického a psychického týrání vlastním manželem. (Zlatohlávek)
  • Film byl představen na 13. ročníku filmového festivalu v americkém městě Tiburon. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno