Nezlomný

Silný příběh, který by ale v rukou zkušenějšího režiséra dopadl mnohem lépe. Ze začátku mi vadilo nechronologické vyprávění, část na moři byla značně (i přes všechny ty žraloky) nezáživná, teprve v japonském zajetí to začalo být zajímavé. Chyběly mi emocionálně vypjaté scény (dostalo mě snad jen zobrazení vyhublého těla Zamperiniho kamaráda v džungli a samotný konec s fotkami) a naprosto mi neseděl herecký představitel krutého japonského dozorce - vypadal spíše jako vystrašená ženská než jako sadistické zvíře. Trošku mě to tedy zklamalo, ale už se těším na knižní předlohu, kterou mi naložil Ježíšek. (01.01.2015)

Ani se nedivím, že to Coenové nechtěli sami režírovat. Příběhů o nezničitelném hrdinovi je plný Hollywood. Jenže v těch onomu bájnému rekovi alespoň o něco jde, o záchranu rodiny, města, nebo rovnou celé planety. Ale zde? Hlavní hrdina si jen tak bezúčelně vzdoruje, aby si zavzdoroval. A nakonec se zachrání. Tím pohádka o pánovi s nadpřirozenými schopnostmi končí. Škoda, že mu v mezičase nenarostla křídla, mohl se laškovně vznášet nad zajateckým táborem. (08.12.2018)

Vzhledem k nezkušenosti režisérky opravdu velmi slušně natočený snímek s poměrně těžko uchopitelnou tématiku, jako snímek je to sice dost standardní životopisný kousek, ale vyvedl se. Řekl bych, že hodně za to můžeme vděčit scénáři Coenových, kteří jsou ve svém oboru prostě mistry, ale musím přiznat, že pasát s uvězněním na vodě byla o dost zajímavější, než mučení v táborech, což není zase tak něco nového. Kamera a Desplatova hudba jsou bomba, jen mě trochu mrzí, že mezi herci panuje taková monotónnost a přestože O'Connell se ukázal ve svém nejlepším světle, tak tomu chybí nějaký herecký výkon, který by to mohl utáhnout až k těm pěti hvězdičkám. Ale jsem spokojený. (03.04.2016)

Zdivočelá japonská země políbená medovými pysky Angeliny Jolie. Jeho (pyj) nedokázali zlomit. Americký Maděra Jack O´Connell končí svoji válečnou pouť v zajateckém lágru, kde z rukou sadistického šikmookého hermafrodita přijímá bolest a ponížení. Angelina v prvních fázích koketuje s ambiciozním cílem, pak se ale upne na vyboulené, nikoliv ploché, emoce a rybolov, načež ji oscarové sošky uplavaly, to ovšem neznamená, že by tenhle výtvarný pohled na americko-japonské vztahy nesklidil ovace u diváků. Film vládne mnoha kvalitními atributy: šikovná kamera Rogera Deakinse je na vodě i na souši výstavně kultivovaná, výpravně se jedná o věrně vyobrazené scenérie, na scénáři zaujme tandem Ethan a Joel Coen a Angelina utahuje sice brutalitě opratě, ovšem plně využívá svých občasných sadistických choutek, kterými jasně ukazuje, že coby žena nehodlá točit uhlazené bijáky. Vždy se vyskytne problém s hodnověrností skutečných událostí. Zpočátku jsem ani já moc nefandil Jacku O´Connellovi, že mě na dvě hodiny patřičně zabaví. Jeho obsazení nepůsobilo nikterak zajímavě, ovšem postupně ukázal, že přece jen něco z hereckého řemesla pochytil a postupně jeho kreace nabírala na kvalitě i působivosti. A dokonce se ukázalo, že i mužský vlas dokáže být odolný/nezlomný v extrémních podmínkách, a jak je vidno, účes bez laku a tužidla perfektně drží za každého počasí. Když se Angelině nebude zase ctít tolik vlézt před kameru, za kamerou má místo pevné a válečné okamžiky má náležitě osvojené. 10/10 (19.11.2019)

Několik obecných poznatků. K čemu a nač tak mají Američané pořád nutnou potřebu heroizovat své hrdiny, když to není vůbec realistický pohled na legendu. Vycházím z předpokladu, že i fyziologie člověka má své meze. Potom děsném mlácení by olympijský vítěz nebyl schopen ani předpažit v úhlu pětačtyřiceti stupňů. Přesto všechno lze také říci, že první polovina je realistická, dále dramaticky vyšperkovaná hloupost (21.11.2015)