poster

Všechny moje děti

  • Slovensko

    Všetky moje deti

  • USA

    All My Children

Dokumentární / Drama

Slovensko / Česko, 2013, 90 min

Režie:

Ladislav Kaboš

Kamera:

Michael Kaboš

Hudba:

Martin Dohnal

Hrají:

Marián Kuffa
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • SHit4U
    ***

    Opravdu dobrý, vtipný a cikánskou povahu vystihující dokument. Pan farár je dobro samo a co to dělá, je na okamžité nanebevzetí. Trošku mi vadilo, že dokument nešel uplně na dřeň a některým palčivým tématům se vyhýbal, ale v celkovém vyznění dokumentu, který je opravdu spíše vtipný, to nikterak nevadí. Člověk se zasměje, pobrečí, nechá se dojmout a pak se zase zasměje. Nicméně díky zákulisním informacím vím, že tvůrci ignorovali některé události, a to především tu, že při cikánském představení v Žakovicích, které bylo věnováno panu faráru, se část v ghettu žijících cikánu vydala během představení, na kterém byla i valná část místních, krást do přilehlých domků a zahrad...což mi dost vadí. Taky z toho důvodu, že kdyby se to ve filmu objevilo, nepřišel by o svoji nepředpojatost. Vždyť vždy když cikání něco provedli, ukradli, vždy to tam manželé Kabošovi dali a v konfrontaci s farárovým přístupem, to pokaždé vyznělo vtipně. Proto si myslím, že tady měla hlavní slovo žena, která prostě chtěla sladkou, nahnědlou tečku.(12.4.2014)

  • LeoH
    *****

    Nesmírně citlivý, nezjednodušující, nepřikrášlující, nesenzacechtivý, humánní kousek. Připadáte si lepší než oni, protože jste čistí, nekradete, neperete se a „vlastní pílí“ jste se dopracovali k dobrému vzdělání, slušné práci a důstojnému bydlení? Zkuste se narodit tam, mezi nimi, třeba jen pár set metrů od vašich dveří. Pohrdáte ze svého bezpečného, prodrátovaného, pojištěného světa těmi, kdo potřebují „berličku“ zvanou náboženství? Zkuste bez ní zvěstovat civilizaci, ohleduplnost a lidskost tam, kde žádná jistota není a homo homini lupus se jeví jako jediná strategie přežití. Nebo zkuste bez víry, jen silou vydolovanou z dobroty vašeho hrdě materialistického ega, kousek po kousku přetvářet k lepšímu svět pro stovky cizích bytostí, které vám za to často ani nepoděkují a občas na vás vezmou sekeru. — Ano, asi by se dalo tu a tam krátit nebo zavrtat hloub do povah a motivací, ale hvězdičky kvůli tomu srážet nebudu. Tady je potřeba jen tiše smeknout, případně vzít na Všechny moje děti vaše vlastní děti, aby včas zahlédly hloubku lidské bídy existující tady a teď, a taky jedinečný obraz lidské, nebo spíš nadlidské, lásky.(30.7.2014)

  • Radko
    ****

    Na riešenie cigánskych problémov majú ľudia rôzne názory. Zväčša sú to len hlúpe a prázdne reči. Od humanistických (v pozadí ktorých cítiť túžbu zarobiť na eurofondoch) po rasistické. Reči, reči, reči. Zdá sa, že koľko je tu odborníkov. Nie je. Tých, čo niečo zmysluplné robia je ako šafranu. Ako farár Marián Kuffa. Praktik, čo kašle na úradné obmedzenia. Kráča cestou potreby núdznym. Namiesto rečí sú za ním činy. Nie ideály, ale konkrétne výzvy, konkrétne riešenia. Je za tým cesta srdca, obete a Božej milosti. Kto to vo filme nevidí, je rovnaký obmedzenec, ako tisíce teoretikov. Náckovia sa môžu ohradiť, že oni robia praktické veci. Lenže tie sú vo vzťahu k Cigánom diktované najmä nenávisťou, zlom a násilím. Pán Kuffa pomáha tým, čo pomoc potrebujú. Narkomanom, prostitútkam, bezdomovcom a cigáňom. A tiež hovorí, že iná cesta ako vyriešiť zúfalý stav obyvateľov osád ako cesta obete a srdca jednoducho nie je. Súhlasím. Myslím, že úsilie predražených misií v cudzine, či aktivity občianskych združení a nadácií v rozvojových krajinách by sa okamžite mali preorientovať na Cigáňov v osadách. Bezvýnimočne. Pretože pokiaľ existuje tretí svet doma, je úplne zbytočné riešiť ho v cudzine. Na záver jedna parafrázovaná podnetná myšlienka montérkového farára (pretože častejšie sa pohybuje v montérkach ako v kňazskom rúchu): Na záver Ťa nebudú súdiť podľa úspešnosti výsledkov, ale podľa úprimnosti snahy niečo zlepšiť, pomôcť niekomu.(16.2.2014)

  • d-fens
    *****

    Mňa ten film proste dojal. Najprv som to bral tak nejak humorne, keď si Rómovia-Cigáni stavali obydlia, tá ich nepraktičnosť, naivita, nebojím sa povedať hlúposť, tie hlúpe hádky, bitky o postel, potom som v tom však začal vnímať prvky punku, a to naozajstného, kde človek cíti život tak ostro ako britvu na svojej brade, a snaží sa akýmikoľvek prostriedkami prežiť, nech pripadajú akokoľvek anarchisticky alebo asociálne. Nie, tento film určite nepatrí do rady viacerých akože dokumentov o Rómoch, pretože výsledne o Rómoch vôbec nie je. Je o človeku - AKOMKOĽVEK, a jeho práve na to byť milovaný, byť akceptovaný, o práve človeka, aby ho v hocakej situácii vnímali ostatní ľudia ako človeka, a nie ako tvora nehodného existencie!! Čím viac sa blížil záver, tým viac som sa cítil previnilým, malým, "nedostatočným" človekom. A hlavne, čím viac sa blížil záver, tým viac som sa cítil byť materiálne oveľa bohatší ako som! A nie len to! Ja som si to začal vyčítať! Samozrejme, veci ako že Kuffu skoro v jednej osade "zarúbali sekerou" som rozhodne nebral na ľahkú váhu, podobne ako rôzne vyhrážky, prípadne neochotu pracovať! Ale to záverečné motto, to sa proste nedá pre ako-tak veriaceho človeka (ako ja) ničím prebiť ! A síce slová farára Kuffu v závere filmu, kde povedal niečo v zmysle "Boh nás nebude súdiť podľa skutkov, ale podľa veľkosti lásky a snahy". Voči tomu som zatiaľ proste nenašiel argument... Tento film ma ponížil, a ďakujem mu za to! Moja "láska" je totiž ak, tak iba sebecká (inak povedané, mám pocit že som mizantrop) a moja snaha o niečo dobré (pomôcť iným, pomôcť sebe, snaha zmeniť niečo aspoň o trochu k lepšiemu...), tá je doslova nulová. Po filme som sa hanbil za svoj život!! Uvedomil som si (aspoň na chvíľu), že aj ten Cigán so svojimi 5-timi deťmi, ktoré síce musia spať na dvoch posteliach a pod troma duchnami pri piecke spolu s rodičmi v tatranskej zime, že aj ten Cigán prežíva svoj život plnšie a "naozajstnejšie" ako ja vo svojom útulnom, osamelom pohodlí :-/(25.9.2014)

  • Lisabellla

    Když jsem viděla, kolikrát byl tenhle dokument v programu ČT kolem Vánoc, ani jsem neměla chuť se podívat. Během takového jednoho obyčejného večera mi přišla SMS "Koukni na dvojku". A tak jsem to zapla. A koukala. A za pár dní jsem na to koukala znovu. A když jsem to dokoukala, byla jsem trochu překvapená. První, na co jsem se zeptala, bylo: "Co ten chlap udělal, že má potřebu takhle ten skutek odčinit...?" ... hned potom mi přišlo na mysl, že má nekonečnou trpělivost. A pak padla věta: "Až pojedeme na Eland (jezdíme přes tu vesnici celkem často), stavíme se za tím chlapem a dáme mu tisíc euro, protože si to zaslouží." A bylo rozhodnuto. Tenhle dokument mě bude stát tisíc euro. Dražší film jsem ještě neviděla.(15.1.2015)

  • - Dej filmu sa v prevažnej miere odohráva v dvoch rómskych osadách – v Huncovciach a Veľkej Lomnici. (Eoin)

  • - Skladateľa Martina Dohnala zasiahli osudy Rómov z osady natoľko, že sa rozhodol prerušiť prácu na opere Stalinova smrť a prijal ponuku na vytvorenie hudby pre film. (Eoin)

  • - Práca na filme trvala štyri roky. (Eoin)