L'Argent
Money
Peniaze
L'argent
L'argent
Režie:
Robert BressonScénář:
Robert BressonHrají:
Christian Patey, Vincent Risterucci, Caroline Lang, Sylvie Van den Elsen, Béatrice Tabourin, Didier Baussy, Marc Ernest Fourneau, Bruno Lapeyre (více)Obsahy(2)
Norbert je mladý muž, který rychle potřebuje peníze a získá od přítele Matriala padělanou pětisetfrankovou bankovku. Poté, co ji utratí ve fotografickém obchodě, jeho bezskrupulózní majitel se rozhodne ji poslat dál...Něšťastnou obětí se stává dobrosrdečný poslíček Yvon Targe, který nepozná, že je bankovka falešná. Je zatčen ve chvíli, kdy s ní chce zaplatit jídlo. Snaží se zažalovat fotografa, ale ten podplatí prodavače Luciena, aby o transakci s falešnou bankovku mlčel. Kvůli tomuto skandálu ztratí Yvon práci. Ve snaze uživit rodinu se zaplete jako řidič auta, kterým chtějí uprchnout zločinci. Bohužel, loupež se nepovede a on skončí na tři roky ve vězení. V momentě, kdy je zatčen, jeho dítě umírá na záškrt a opustí ho manželka. Pod vlivem děsivých událostí se Yvon stane zlodějem, násilníkem a klidně i chladnokrevným vrahem... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Vvšechno, co jest, musí mít nějakou příčinu, a protože řetězec příčin nemůže být nekonečný, musí existovat první příčina. Tento známý "důkaz" používali někteří k prokázání existence boha. Ale co když se namísto tradičního boha vloudí jiné božstvo? Co se skrývá na konci řetězce příčin dokonale ukáže katolík Robert Bresson... Jeho tradičně minimalistická forma mi k tomuto filmu přesně pasuje, to chladné, pomalé, neúprosné a beznadějné podvolování se onomu božstvu, co hýbe světem. A když se mu člověk nepodvolí, tak už od světa nemůže člověk nic chtít, no, to by přece vraždil každý, ne? ()
Z mého úhlu pohledu podivné završení Bressonovy kariéry a zhmotnělý paradox toho, k čemu může vést tvrdohlavé lpění na jedné estetické premise. Jestliže Bresson tvrdil, že většina kinematografie pro něj představuje jen nasnímané divadlo, jeho vedení herců-modelů k topornému, odemocionalizovanému projevu ústí právě do podoby blízké špatnému divadlu. U sledování se mi také neodbytně vkrádalo na mysl, že geniální umělec nemusí vždy stvořit nadčasové, nestárnoucí a geniální dílo, což myslím platí jak pro samotný film, tak i pro Tolstého předlohu, která pro mě v této podobě představuje spíš unavenou moralitu víc než cokoli jiného. Banální příběh je navíc vyprávěn dost nelogicky, v níž první část není organicky spjata s druhou. Zatímco úvodní pasáž (přibližně půlhodinová) je strukturována jako koláž, v níž se mění aktéři a situovanost vyprávění se drží koloběhu falešných bankovek, zbytek filmu se už tvrdohlavě drží příběhu jednoho z tragických aktérů této výměny, poslíčka Yvona. Dvě hvězdy hlavně za skladebnou zručnost (po stránce kamery a střihu), která Bressona nezapře. ()
Tak chladný a odtažitý film som ešte nevidel. Všetci herci pôsobia ako roboti, ktorí bezducho chodia, majú kamenné tváre bez akéhokoľvek náznaku úsmevu alebo inej emócie, len strojovo hovoriaci svoje texty. Tým pádom sú vám po celý film všetky postavy úplne cudzie, nezáleží vám na nich a ich osud je vám ukradnutý, čím sa stráca akýkoľvek zmysel ten film ďalej pozerať. Navyše ak sa postavy správajú nereálne a neveríte im ani mihnutie brvou (na tých kamenných ksichtoch sa nič také za celý čas neodohralo), tak sa stráca aj akékoľvek možné posolstvo, ktoré by mohol film mať. Áno, peniaze môžu za všetko zlo sveta (nadnesene), ale spôsob, ako to chcel Bresson ukázať, bol dosť nešťastný. Chcel povýšiť tento nudný film na akýsi zvláštny druh umenia, spolu s nezvyčajnými zábermi kamery, ktoré boli úplne zbytočné a robené čisto len pre efekt umeleckosti (čiže inakosti). Ja som mu na rozdiel od niektorých tunajších pseudointelektuálov nenaletel, tomuto sa nehovorí umenie, ale veľká nuda, čiže súhlasím s mojím obľúbencom Alanom Parkerom. Bolo to moje prvé stretnutie s Bressonom a ak práve toto je jeho obvyklý štýl filmárčiny, tak sa s jeho filmami zrejme kamarátiť nebudem. ()
Cynická, lhostejná, penězi posedlá společnost jako samovolný producent zla a násilí. Jedna padělaná bankovka jako první, nevinný kamínek v nezadržitelném domino efektu, který se řítí do fatální, krví zalité propasti. ()
Společnost v manéži. Sehrávaná spravedlnost v Něčích rukou. Náhodný klaun jdoucí kolem klecí s bankovkou skrz naskrz průhlednou.// Detail na tvář - nemluví, nebrání se, přijímá. Vinu, trest… Nebo roli?// Klaun jde čím dál rychleji, bez sebe a s červenou bambulí na nose. Ta roste a prorůstá dovnitř. Až se zatmí „skutečným“ zločinem. ()
Jen Bresson dokázal natočit vyloupení banky či několikanásobnou vraždu tak, aby to v divákovi nevzbudilo absolutně žádné emoce. Jeho styl je strohý, bez hudby, bez zajímavě komponovaných záběrů. Většinu stopáže sledujeme jen lidi, jak někam jdou, popř. někde sedí a mlčí. Všechny násilné, agresivní, zajímavé a důležité scény se odehrávají mimo kameru a pro ni tak zbývá jen pohled na obličeje, chůzi či nalévání čaje. Například ve scéně, v níž je Yvon u soudu obviněn z padělání peněz by byla normální reakce, že se nespravedlivě souzený muž chce nějak bránit - aspoň něco řekne na svoji obhajobu. Ne tak u Bressona, kde ,,hrdina" nic neřekne, ve tváři se mu nic neobjeví, jen se jako mrtvola odplíží pryč (což je při režisérově oblibě v nehercích vlastně jediný herecký prostředek, co aktéři snímku používají). A k tomu všemu to převratné poselství, že peníze jsou špatné! Setkání s filmařem, kterému nerozumím. ()
Zajímavá forma tohoto filmu, která jako kdyby byla bez emocí, se mi na jednu stranu líbí, ale pak je zde skutečnost, že mě film prostě nebavil. Jsou zde zajímavé jednotlivosti, které mi sedí a které mě baví, ale pak je zde celek, který mi prostě nesedl a nudil jsem se u něj. Zase za tak výjimečný prostě nemůžu film považovat. ()
La masturbation intellectuelle poussée à son extreme (intelektuální masturbace dovedená do extrému), píše SupraFeneK na allocine.fr a mně nezbývá, než souhlasit z celé duše. 1) 82letý režisér a scénárista Robert Bresson pojal svůj poslední film ve svém tradičním duchu - herci/ochotníci hrají/nehrají, spíše jen deklamují text, který nic neříká, zatímco statická na detail zaměřená kamera chladně snímá střípky děje. Kontroverzní snímek se dočkal vášnivé adorace (převládá zde na ČSFD) i stejně tak vášnivého odmítání. 2) Spoiler. Morálnímu rozpadu hlavního hrdiny nevěřím. Panoptikální figurky bez backgroundu, emocí, čehokoli, co by alespoň naznačilo důvody jejich chování, neberu srdcem ani rozumem. Toto zobrazení není výrazem režisérské neschopnosti, ale naopak, je to záměr, který se mi ani v nejmenším nelíbí. ()
Uf, pohled na propad do pekel. ()
ocenenia : MFF Cannes 1983 - Najlepšia réžia (Robert Bresson) ◘◘◘◘ Neuveriteľná asketickosť formy.... strnulé gestá tváre, priamočiare pohyby, každý aj najbežnejší úkon konaný akoby bol niečím vznešeným, úplné odbúranie slovného balastu, totálny minimalizmus v prvkoch, ktorými sa objasňuje dej, veľká otvorenosť pri vysvetlovaní si motivácie konania postáv .... neuveriteľne chladný pohľad (tvorbu pocitov Bresson plne prenecháva na vnútro každého diváka) na spoločenský rozklad jedného človeka - človeka zlého, no aj dobrého, brutálneho, no aj ukrivdeného..... ešte pri 60. minúte som bol rozhodnutý pre 4*, nebudem sa snáď rúhať, ak poviem, že som sa aj nudil, a mierne obával z klasického záveru, v ktorom by za najväčšieho páchatela všetkého bola označená spoločnosť .... potom však prišli ďalšie minúty, a ja som bol nadšený.... napriek tomu, že množstvo, množstvo otázok ostalo otvorených, a ich odpovede snáď skryté medzi riadkami, čakajúc na odhalenie pri ďalších zhliadnutiach-precíteniach ()
Tak tohle mě hodně zklamalo. Bressona docela můžu, viděl jsem od něj 3 film, z čehož dva se mi líbily a ten poslední považuji za relativně dobrý. Tady mě zaujalo téma, ale fakt jsem netušil, že z toho vypadne film, jehož jedinou myšlenkou je "celý svět je zlý a všechno je na hovno". Jistě, můžete mi oponovat, že Bressonovy filmy jsou většinou (nebo vždycky? viděl jsem jen 4) bezútěšné, ale když tohle srovnám s tím co jsem viděl, tak Deník venkovského faráře má hloubku a věnuje se více věcem, Muška má sympatickou hlavní hrdinku, která se snaží jak jen může (a jak kdysi řekl Hitchcock, film může skončit špatně, když divák vidí, že hlavní hrdina/hrdinka udělal vše, co mohl) a A co dále, Baltazare má aspoň pár kladných postav a taky se věnuje více věcem, než jen jedné. Peníze se však věnují jen tomu svému zjednodušenému vidění světa. Ano, svět je krutý, drsný a rozhodně to není mírumilovné místo a nejspíš ani nikdy nebude. Ale dobří lidé ještě nevymřeli a každého život není jen permanentní depka. To je tady však ignorováno. Všechny postavy tu jsou zlé (kromě hlavního hrdiny, který nakonec na tu zlou stránku taky obrátí), všechny mají jeden jediný výraz po celý film a chovají se jak roboti. Není tu komu fandit a i ten příběh nakonec není bůhvíjak zajímavý, takže je to pak dost nuda. O to horší je, že relativně prázdná. Takový film bych čekal spíš od toho packala Triera, než od Bressona... Kameru to má sice slušnou, ale moc toho nezachrání. Ani mi nevadí dlouhé záběry a ani mi nevadí, že to podstatné nevidíme, ale jen o tom slyšíme. Vadí mi něco jiného a to už jsem tu vypisoval. Tak snad od Bressona příště uvidím něco lepšího... 2* ()
Velice povedene psychologicke drama. Bressonova rezie dava na celou situaci uplne jiny pohled. Chudak Yvon. Dobry namet i zpracovani! ()
Jasudžiro Ozu řekl:"Konec filmu je jeho začátkem." Nějak mám pocit, že ta věta souzní právě s tímto filmem. Souhlasím s Vitexem. Kouzlo. ()
Nezlobte se na mě, ale tohle byla tak strašná nuda. Přitom příběh nebyl vůbec špatný, ale je to tak příšerně natočené, že u toho člověk skoro usíná. ()
Pomalé tempo a mnoho statických záberov s dobrou kompozíciou robia z Bressonovho filmu v rámci estetiky zážitok. Réžia evokuje takmer výstavu fotografií čo skladajú príbeh. Dej síce vychádza z literárnej predlohy, no postavy do ktorých bol vložený mali reakcie ako na silných antidepresívach. V príbehu sa bude divák ťažko domáhať postavy s ktorou by sa mohol stotožniť , respektíve sympatizovať, no ako kritika spoločnosti sa to dá považovať za kvalitný počin. ()
Chtěl se jenom najíst. ()
"You don't like me asking questions, but I have a right to worry." Tento výrok manželky hlavného hrdinu, vyslovený bez štipky emócie, tak akosi predznamenáva celé dianie. To totiž prebieha úplne nevzrušivo, fádne, postavy sú odľudštené (nesympatický hlavný hrdina, čudná manželka, ktorá je ako taká sfinga), všetko proste pôsobí chladne ako psí čumák. A k tomu celkovému chladu prispieva aj to, že vo filme úplne absentuje hudba. Hoci samotný príbeh vôbec nie je nezaujímavý (jedna falošná bankovka spúšťa lavínu, ničiacu celú stavbu života hlavného hrdinu), takéto jeho divné podanie ma jednoducho nedokáže do neho vtiahnuť. Jeden z 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, bez videnia ktorého by som umrel s najväčším pokojom. "The money you stole..." "Without bloodshed, Your honor." "Was it out of idealism, to redistribute it?" "I'm a generous man." ()
Námet sa mi páčil, lebo bolo zaujímavé sledovať ako spúšťač udalostí, falošná bankovka, ovplyvní konanie zúčastnených a samotný dej. Na konci toho celého bola už ozaj málo uveriteľná bodka. Samotné prevedenie je chladné, zábery na nohy aktérov, vyhýbanie sa ukázaniu podstaty na kameru, šialené strihy a tým pádom skoky v deji... všetko je to vraj umelecký záber... OK, no ja konštatujem, že sa opäť raz zabudlo na diváka. A tak to aj ocením, Bresson - neBresson. ()
To je klasa film ! Nejdřív to vypadá jako soudní drama a postupně atmosféra jako z ruského románu. Jsou z toho cítit Zápisky z mrtvého domu od Dostojevského ()