Jako ty

Neskutočná nuda s dobrým začiatkom, náhlym ale predvídateľným koncom a neskutočnou vatou uprostred. Kristen nesklamala, aj keď už má od dôb Tvaljatu nacvičenú tretiu mimickú obrnu tváre, je tak hnusná, že Nicholas fakt radšej mohol zabudnúť, že spolu niečo mali. Zlaté Equilibrium. To na béčkové pomery vtedajšej doby bol oproti tomuto fakt bombový zásah. (27.03.2017)

Pro mě to nejsou 3 hvězdičky, ale spíš dvě...je to takové ponuré, zvláštní a depresivní...takové bez citů :) Nedokážu si představit necítit a neprojevovat nějaké city...a hlavně - když už to umět, tak to v sobě potlačovat...Přišlo mi to hodně strnulé...což je vlastně dobře, jelikož to takové být mělo...Ale nějak mi to nesedlo...Budoucnost - zajímavá, dobře vyladěná a vymyšlená - to jejich jídlo bych chtěla...a nebyl tam vlastně vůbec žádný zásah jako do té lokality mimo Kolektiv...takže to bylo čiště v tomto prostředí a žádná "budoucnost" či ukázka toho, co se stalo s ostatními lidmi, kteří nejsou ovládání žít bez citů...Překvapil mě Guy Pearce - to bylo příjemné :) (19.03.2017)

Nevím kolik z nás si uvědomuje, že k tomu, co popisoval již Orwell, jedna část civilizace směřuje. Protipólem jsou všichni, kteří usilují o návrat k přírodě, obecně označováni jako "zelení". Na obou stranách jsou radikálové a řekněme si rovnou - všeho moc škodí. Další kapitolou je náboženství (kterékoliv a opět ta radikální forma), která má tendenci ničit vše, co není podle nich. A poslední velká kapitola je politika. Ve výsledném efektu je každá ideologie schopná totalitního způsobu jednání. Eguals mi - možná nechtěně - připomíná již zmíněného Orwella a jeho již klasický román 1984. Rozdíl obou děl je patrný samosebou na první pohled. Zůstanu u té první části civilizace... Za pár let se můžeme dočkat očipování již při narození, naše auta nás mohou záměrně zpomalit, když vyhodnotí rychlost a situaci kolem za nebezpečnou, naše ledničky nás nemusí pustit k jídlu, pokud se budeme přejídat a problém nemusí zůstat u zavřených ledniček, ale všechny naše spotřebiče se k nám mohou chovat tím "nejlepším" způsobem. Ale kdo nebo co má právo určit, co je nejlepší...??? Ještě je čas, abychom byli svobodnými lidmi i v budoucím věku. Abychom se sami mohli rozhodnout a sešlápnout pedál. Abychom se klidně přežrali a žádný umělý systém nás za to nekáral. Dosud jsme tvořili svět ke svému obrazu (i když to někdy bylo i je pod obraz). Ať nás tedy žádný "systém" neoseká do šediváckého stejnokroje. Příběhů o tom už bylo napsáno i natočeno docela dost. A Equal je v řadě jedním z nich. (23.03.2017)

Byly chvíle, kdy bych i ty tři hvězdy dal, ale celkově je to tak utahané na tak prostou myšlenku a tak děsivě pomalé ve vyjádřeních, až by jeden plakal. Chápu, že pro ty lidi v takových podmínkách je dotknutí se prsty naprostá bomba, ale jako divák to sledovat tři minuty, to je člověk popohání očima, ať si pohnou a děj jde dál. A o tom to je - všechna ta pomalost (a časem i hraní s barvičkami, kdy se z chladně modrošedé přejde do nádechu červené nebo skutečných barev) jen zastírá, jak myšlenkově impotentní ten film je. Vše je dáno základní premisou - svět, kde nejsou dovoleny emoce. První, co vás napadne, že někdo se tomu vzepře. Autor pak opíše jediný přítomný konflikt ze Shakespeara a z Romea a Julie (jo, to s tím jedem) a nedobere se ničeho, nic nerozebere, nikam se nedostane. Do toho věčně vykulený hlavní hrdina a jako chlap vypadající hlavní hrdinka, a vyleze z toho něco nekoukatelného. SPOILER Prostě v té bezemoční společnosti hlavní hrdina zjistí, že má emoce, dokonce že se mu líbí holka z práce, po 45 minutách se konečně jeden druhého dotknou, pak plánují útěk, do kterého vstoupí jedno nedorozumění, ale nakonec to vypadá, že se zase jeden druhého dotknou. (28.09.2019)

Nuda v budoucnosti, ve které jsou emoce smrtelnou chorobou. Příběh by bohatě vystačil na středometrážní film, jelikož v celovečerní podobě působí celkem utahaně. Chvílemi teda má i nějakou atmosféru, ale opravdu jenom chvílemi. Ono tady taky není moc co vyprávět, to je hlavní problém tohoto filmu. Navíc ve finále to je jak z Romea a Julie - navíc mě zklamalo, že jsem se na konci nedozvěděl, jak to bylo s tím Poloostrovem, jestli tam někdo žil nebo ne. Na to jsem byl fakt zvědavý a ono to skončí takhle utnutě. A už vůbec nechápu, že když Velká válka zničila skoro celý svět a přežily jenom dva "státy", proč jeden je (s největší pravděpodobností) plný ruin a ten druhý je strašně futuristický. Kdo to vybudoval, kdo to stihl vybudovat a provozovat, proč to tam funguje tak, jak to tam funguje? Prostě mi ten film připadal strašně nedotažený. A taky utahaný. 2* (30.10.2019)