Zahradník z Argenteuil

Ze začátku to vypadá trochu jako kdyby se nemohli tvůrci rozhodnout, co chtějí vlastně točit. Ale když Gábin přijede na riviéru stane se z toho skvělá pohodovka hlavně díky mistru Gábinovi který je svým hereckým projevem opět dokonalý. a plný lidskosti. Je to asi jeho nejlepší role. Když film skončil, měl jsem strašně hezký pocit. A když jsem z filmu naměkko nemohu mu dát méně než 4. Zcela výstížný komentář: Enšpígl (20.05.2016)

Jean Gabin byl nepochybně vynikající herec, to tvrdím i přes to, že jsem s ním viděl pouhé tři filmy, vesměs komedie. K tomu, aby komedie byla komedií, potřebuje buď výrazného komika, a to Jean Gabin, ve vší úctě k němu, nebyl a Liselotte Pulver, která snad i nějaké komediální nadání má, to ne zcela dokázala vynahradit, nebo skvělý scénář podpořený dobrou režií. Námět by byl celkem dobrý, ovšem pohřbívá to nevýrazný scénář. Film tak nějak pomalu ubíhá bez nějakého většího vzruchu bez toho, aby se snažil diváka nějak získat. Teda pokud pominu příběhovou vsuvku z lodi, což, ano, film oživilo, ale vůbec se to k němu nehodilo. Na jedno zhlédnutí to stačí, ale podruhé bych si to asi nepustil. 60 % (05.06.2016)

Hudba: Serge Gainsbourg . Gabin v roli stárnoucího umělce-malíře, který se rád nechává obklopovat krásnou inspirativní přírodou, má rád svůj klid a stačí mu k životu málo, až do chvíle, kdy se mu do soukromí vloudí jeho kmotřenec s přítelkyní. Kriminální pozadí spokojeného života Tulipána, jak mu v jeho čtvrti přezdívají, tak rázem příchodem mladých vystupuje na povrch. (30.08.2009)

Dokud to vypadá, že film bude o velkém dluhu na sociálním pojištění, který Jean Gabin musí zaplatit během několika dní, je zaděláno na slibnou komedii. Jenže to, co se zdá být hlavní zápletkou, je jen způsob, jak představit titulní postavu a ozřejmit její způsob života. Jako nejlepší ve filmu se mi jeví sekvence, v níž Gabin rozměňuje padělané bankovky a získané mince ukrývá v deštníku. Jenže pak doslova i obrazně začne pršet. Film atakuje Liselotte Pulver, namluví si Gabinova kmotřence a staříka to degraduje do vedlejší role jakéhosi uzívaného glosátora tuctového děje. Gabinovo tolik obdivované podehrávání mi vždycky připadalo jako postoj "tak už to natočme, ať to máme z krku a můžu si jít lehnout". Pokud hraje Maigreta, lupiče v přestrojení za kněze nebo jinou postavu, která má dobrý důvod chovat se nečitelně, je vše v pořádku. Ale v Zahradníkovi z Argenteuil mi to tak vhodné nepřipadá. Gabinovo flegma nakazilo celý film a ovlivnilo můj výsledný dojem. Ne přímo špatný, ale velice ospalý film. 60% (14.12.2010)

Někde jsem četla, že v tomto filmu hrál Jean Gabin v podstatě sám sebe. Pokud je to pravda, mám ho ještě raději než doposud. Nenápadný příběh samotářského bručouna, který si spokojeně žije ve svém malém světě, pěstuje zeleninu, padělá peníze a maluje, nevzbudil ani v době vzniku velkou pozornost, ale v té hromadě napínavých kriminálek, tíživých dramat a bláznivých komedií, působí klidně a přívětivě – asi jako když konečně vypnete televizi a vyjdete před dům na zahradu, zalitou odpoledním sluncem. (27.02.2012)