poster

Zahradník z Argenteuil

  • Česko

    Zahradník od Argenteuil

  • Francie

    Le Jardinier d'Argenteuil

  • Západní Německo

    Blüten, Gauner und die Nacht von Nizza

  • anglický

    The Gardener of Argenteuil

Komedie / Krimi

Francie / Západní Německo, 1966, 86 min

  • Willy Kufalt
    ***

    Pohodová komedie o svérázném mužíčkovi v podání Jeana Gabina, který miluje zahradnictví, poezii a malování, na první pohled žije desítky let zastaralým životem, mimo jakýchkoliv společenských pokroků nejen moderních 60. let... ve skutečnosti ale představuje pro společnost skrývající se hrozbu v podobě dlouholetého padělatele bankovek. Od počátku je zaděláno na slušný námět, velice se mi líbil provázející komentář s pěkným nadhledem, a některé situace hodně zábavné, např. taková malá optimistická vzpoura pana zahradníka vůči důchodcovským povinnostem či jeho typicky senilní názory na současnou mládež, kde každý je automaticky "beatlesák". :-)) Nebo když Gabin postupně sbírá pomocí záměny svých bankovek spoustu drobných nejdřív do kapsy, pak do prasátka a hlavně do třetice do deštníku. Trochu horší to je s přechodem děje na Riviéru, když se začíná děj motat hlavně kolem mladých. No a konfrontace milého staříka s dekadentní společností mladých pseudoumělců a jejich psychedelického happeningu na lodi snad v tomhle žánru ani nebyla nutná. Celkově jsem se příjemně pobavil, ale ve srovnání se zvyškem Gabinovy pozdní filmografie (včetně komedie, jako např. Svatý rok) je to za mne jenom dobrý průměr. 65%(12.11.2019)

  • Markussis
    *****

    Velmi příjemná podívaná. Celý film je cítit atmosférou staré Francie. Mám rád zelenou barvu a Jean Gabin je s ní zde příznivě spjat . Jeho zahrada je místem klidu a bezpečí, ale nejen jeho zahrada, hlavně klid , který sebou on sám nese. Film sice celkově nic neřeší, ale i přesto má své kvality. Krásná hudba a také přejezd do oblasti jižní Francie jsou nádherné momenty. Samotný závěr nakonec ani tak moc klišovitý není právě vzhledem k tomu, že se Gabin ani přes svou výhru, svého pohodlí a starého životního stylu na předměstí Argenteuil nevzdává. Dlouho jsem se už tak u nějakého filmu neuvolnil. Pravý naturalistický zážitek. Bravo Jean Gabin.(17.12.2011)

  • Caszidy
    ***

    Vše klape a je v pořádku v příjemné uvolněné atmosféře až zhruba do poloviny filmu. Pak se odjede na riviéru začne to být celé takové podivné(obzvláště scéna na lodi je vskutku šílená). Gabin je jako obvykle výborný, Serge Gainsbourg sympatický a jeho hudba přesně padnoucí, ztřeštěná Liselotte Pulver nijak neruší, ale vzhledem k oné druhé polovině nemohu dát více než 3*.(7.12.2010)

  • xaver
    *****

    Jean Gabin a hvězda německé strašidelné trilogie Liselotte Pulverová. Přiznám se, neuměl jsem si představit tuto dvojku, ale bylo to parádní, i když snímek je především parketou Gabina. Ten je zde, jako ostatně vždy, famózní. Trochu ztřeštěná, ale úchvatná Liselotte pak systematicky nabourává jeho léty zaběhlá neměnná pravidla. Z filmu vyzařuje pohoda, klid a laskavý humor. Postava zahradníka mi tak trochu připomíná jednu starší Gabinovu roli, Tulák Archimedes. V tomto případě je však snímek barevný a z předměstí Paříže se přestěhujeme do nádherného prostředí Francouzské riviéry. Zde je samorost, zemitý francouzský človíček a jeho zdravý selský rozum konfrontován s dekadencí představitelů mezinárodní smetánky. Zahradník v tomto případě ale není vrah, nýbrž jednoznačný vítěz. Závěr filmu pak trochu připomíná agitku, kdy nepoctivost byla spravedlivě potrestána a dvojka podvodníků přijde o "poctivě" vyhrané peníze. Každopádně ale za 5.(8.3.2012)

  • Enšpígl
    *****

    Jean Gabin nafasoval nejen velký množství hereckého talentu, ale i ohromnou lidskou noblesu, která je dokonale využita v tomto filmu. Příběh zajel nejkratší cestou přímo do mýho srdce. U některých scén mně bylo neskutečně krásně, třeba když Jean Gabin jel po silnici s povozem taženýho koněm, byl to jen záběr kamery, nic víc, ale mělo to v sobě takový kouzlo starých dobrých časů nebo jak nad ránem šel Tulipán malovat na pobřeží záliv. V tu chvíli jsem si nepřál nic jinýho než abych stál vedle něj, slyšel šplouchat moře, cítil poryv větru a všechno ostatní by mně bylo u prdele. Už dlouho mně nebylo u televize tak hezky, jako včera, když jsem sledoval Zahradníka z Argenteuil.(8.12.2010)