Zahradník z Argenteuil

Velmi příjemná podívaná. Celý film je cítit atmosférou staré Francie. Mám rád zelenou barvu a Jean Gabin je s ní zde příznivě spjat . Jeho zahrada je místem klidu a bezpečí, ale nejen jeho zahrada, hlavně klid , který sebou on sám nese. Film sice celkově nic neřeší, ale i přesto má své kvality. Krásná hudba a také přejezd do oblasti jižní Francie jsou nádherné momenty. Samotný závěr nakonec ani tak moc klišovitý není právě vzhledem k tomu, že se Gabin ani přes svou výhru, svého pohodlí a starého životního stylu na předměstí Argenteuil nevzdává. Dlouho jsem se už tak u nějakého filmu neuvolnil. Pravý naturalistický zážitek. Bravo Jean Gabin. (17.12.2011)

"Prvnímu, koho potkám, dám milión." Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, že v životě nejsou peníze zdaleka tak důležité jako obyčejné chvilky štěstí. Pečlivý okopávač záhonů a opatrný padělatel malých bankovek přezdívaný Tulipán to už dávno pochopil, nikam nespěchá a důvodem k závisti může být hlavně jeho vnitřní klid. Naše duše v tomto případě naprosto souzněly a celá ta zápletka s hamižným synovcem mi pouze narušovala vzniklou harmonii. Zkrátka, pokud mi "moudří, jedineční a nezkorumpovatelní" vůdci našeho národa jednou umožní dožít se důchodu, tak budu stejný jako on. A do té doby taky. (18.04.2016)

Dokud to vypadá, že film bude o velkém dluhu na sociálním pojištění, který Jean Gabin musí zaplatit během několika dní, je zaděláno na slibnou komedii. Jenže to, co se zdá být hlavní zápletkou, je jen způsob, jak představit titulní postavu a ozřejmit její způsob života. Jako nejlepší ve filmu se mi jeví sekvence, v níž Gabin rozměňuje padělané bankovky a získané mince ukrývá v deštníku. Jenže pak doslova i obrazně začne pršet. Film atakuje Liselotte Pulver, namluví si Gabinova kmotřence a staříka to degraduje do vedlejší role jakéhosi uzívaného glosátora tuctového děje. Gabinovo tolik obdivované podehrávání mi vždycky připadalo jako postoj "tak už to natočme, ať to máme z krku a můžu si jít lehnout". Pokud hraje Maigreta, lupiče v přestrojení za kněze nebo jinou postavu, která má dobrý důvod chovat se nečitelně, je vše v pořádku. Ale v Zahradníkovi z Argenteuil mi to tak vhodné nepřipadá. Gabinovo flegma nakazilo celý film a ovlivnilo můj výsledný dojem. Ne přímo špatný, ale velice ospalý film. 60% (14.12.2010)

Milá, příjemná, oddechová záležitost se skvělým Jeanem Gabinem, netuším, zda tu hrál/ztvárnil sám sebe, ale já mu to beze zbytku uvěřila.. Našla jsem pochopení pro jeho rozhodnutí žít v klidu, sám, stranou lidí, věnovat se zahradničení a malování obrazů, no a to padělání peněz bych mu stejně na konec odpustila.. K tomu tedy já mám tulipány ráda.. (21.04.2020)

Nějak se nemůžu přehoupnout přes tři hvězdičky. Nenašla jsem na filmu nic, co by ho mohlo vyzvednout mnohem výš. Jean Gabin byl civilní a dokonalý, ale nic víc. Stále je to pro mě jen obyčejný příběh o strárnoucím muži, kterému převrátí poklidný život naruby příjezd jeho synovce a snoubenky. Hned jak se snoubenka objevila na scéně, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že ji odněkud znám a pořád jsem si lámala hlavu odkud. Ke konci filmu si mi vytězoslavně rozzářily oči a já na celý obývák vykřikla: "Vždyť je to naše komteska ze Spessartu!" Jo,jo, taky by tu trilogii mohli dávat. (08.12.2010)