Nebezpečné známosti

Ani vynikající duo Moreau - Philipe nedokáže tuto adaptaci dostat z vod kýče. Laclos byl cynický a nemilosrdný pozorovatel, zatímco Vadim je rutinní kýčař, který točí peprnou historku ze života vyšší společnosti. Proto je u něj Marriane jen další barbínou beze stopy oduševnělosti v tváři a Vadim ji snímá stejně fetišisticky jako milovanou BB v jiných filmech. Modernizace je povrchní, protože se Vadim bál sáhnout na Laclosův text, a tak se postavy vyjadřují nepřirozeně knižně - Nebezpečné známosti jsou román v dopisech, takže vkládat stylizované věty do úst hercům je nesmysl! Ovšem Moreau je v roli Julliete de Merteuil božská! (11.03.2011)

Jak píši v komentáři k Frearsovým Nebezpečným z námostem, jedině jeho adaptace dokázala podchytit, že opravdovou lásku v sobě chová a v někom dostatečně pevném a vnímavém ji vytrvale a zkušeně hledá právě a jedině postava markýzy de Merteuil. A že Valmont, ač mu pravá láska spadne do klína, ji nedokáže ocenit a slepě a zbaběle či ješitně, což je totéž, ji odvrhne, což je pravý důvod, proč jím markýza pohrdne a proč osud všech dotčených končí tragicky. Vadimův film z r. 1959 tohle nerozpoznal, a tak je markýza de Merteuil, zde v roli Valmontovy manželky, vypodobněna poněkud nesmyslně a rozporuplně jako zlá a zákeřná žena bez srdce. Je to škoda, jinak by to byla chytrá adaptace, vtipná a trefná svým přenesením do 20. století, v níž brilantně funguje, navrch s decentně kritickým komentářem doby, a poskytovala by příjemně důstojné srovnání s Frearsovým počinem. Takto však zůstává Frearsův počin nedostižný svým vhledem do podstaty a smyslu díla a psychologie silných postav, a konečně i kvalitou filmového převedení - je mnohem propracovanější. Ostatně soudím, že i J. Malkovich s M. Pfeifferovou a ostatní herci byli e svých rolích mnohem přesvědčivější a charismatičtější než G. Philipe s J. Moreau a také absenci erotických scén tu považuji za zbytečné a nepatřičné prudérství. *** Všechny zmíněné nedostatky film připravují minimálně o jednu hvězdu, spíš o trochu víc. Určitě doporučuji všem, kdo ji neviděli, shlédnout Frearsovu verzi, užít si herectví, kameru i výtečně připravenou mizanscénu a zkusit nad snímkem nahlédnout, že markýza de Merteuil byla ženou se srdcem na pravém místě, která nenáviděla přetvářku a slaboštví a odhodlně a beze strachu před čímkoli hledala člověka, který by byl s to milovat doopravdy hlavou i srdcem, uměl prohlédnout každý klam a nenechal se ničím zviklat ani odradit - a nahlédnout, jak druhé dva nejslavnější pokusy o adaptaci především její postavě ukřivdily a uškodily originálnímu smyslu celého díla. (Další postřehy rozvádím ve srovnání Frearsových Nebezpečných známostí s vyumělkovaným a pitomoučkým Formanovým Valmontem v komentáři pod filmem Valmont.) *~ (10.09.2017)

Ze začátku trochu šokující, sledovat manželský pár, v němž si oba dopřávají naprostou svobodu a ještě se povzbuzují v získávání dalších milostných zkušeností, přece jen není úplně obvyklé. Děj se ale rychle rozbíhá a obohacuje o další témata vztahů, přesto se celou dobu hlavně ptáte, zda je takový svobodný (dlouhodobý) svazek ve skutečnosti možný. Nevím, jestli na to film odpoví, vypadá to ale, že nakonec přece jen na povch vyplave potřeba druhého ovládnout. Každopádně film, který si rychle získá vaši plnou pozornost a udrží si ji do poslední chvíle! 9/10 (31.05.2006)

Musím se přiznat, že jsem se rozhodla jít na tenhle film podívat (když byla ta možnost...ano, plátno) jedině z důvodu, že tam hrál Boris Vian. Řekla jsem si, že další adaptaci Nebezpečných známostí nějak přežiju. Co se nestalo, film mě naprosto pohltit. To bych od Vadima nečekala...na druhou stranu od Moreau a Philipea ano. (01.06.2006)

Další z filmů, které krásně vykreslují jednu z mnoha podob partnerských vztahů. Poměřovat film s literární předlohou je sebemrskačství a je potřeba se ho vyvarovat. Jde o dva rozdílné výrobky, jedna vychází z druhé, ale není nutné ji kopírovat. Naopak, osobní invence je záslužná. Moderní prostředí, respektive tehdy moderní, tomu sluší. Láska a city s cynickým podtitulem. Často si bere jeden druhého ze sportovního hlediska. Získává jeho náklonost a city jen pro další vavřín vítězství zábavy. Navíc, když nemáme existenční potíže, je pole zábavy otevřené dokořán. City a láska se proměňují ve spotřební zboží, kdy prožíváme okamžiky a zneužíváme většinu protějšků k získání svého cíle. Valmont (dobrý Gérard Philipe) je úspěšný sběratel věnečků žen i dívek. Bere si, podmaňuje, vyžívá se ve svých triumfech. Možnost hlubšího citu zahazuje jen proto, aby se vyrovnal své manželce a nepřipustil porážku své slavné pověsti. Valmontova žena Juliette (skvělá a elegantní Jeanne Moreau) je vrcholem vztahového cynismu. Touží pokořit všechny. Ženy i muže bez rozdílu. Jejím královstvím je rozklad, bolest a poslušnost a dožaduje se trestů za odklonění z její vyznačené cesty. Marianne Tourvel (půvabná Annette Stroyberg - Vadim) je naivní a čistá duše, jež věří v čistotu lásky. Nedokáže si představit jinou možnost . Mladá Cécile Volanges (půvabná Jeanne Valérie) věří ve štěstí a škodolibou hrou se jí dostává velké životní zkušenosti. Danceny (dobrý Jean-Louis Trintignant) je student, který doufá, vyžaduje počestnost a dožaduje se svých satisfakcí. City už nejsou čistou a vzletnou záležitostí. Stále více jsou spotřebním zbožím, únikem, zpestřením a zábavou. (28.12.2014)