Nebezpečné známosti

Na Vadimovom filme asi najlepšie vidieť, aká nadčasová je de Laclosova predloha. A to myslím spomedzi všetkých adaptácií. Zatiaľ čo v historických filmoch sú Valmont a jeho žena bezcharakterní ľudia medzi, no povedzme že menej bezcharakternými, tu som mal dojem, že vlastne ide len o normálny film o moderných vzťahoch. A to sú obaja stále bezcharakterní, manželka ale viac. V dnešnej dobe, kedy sa polovica manželstiev rozpadá, sa zdá, že budúcnosťou môžu byť práve otvorené vzťahy. Valmontovci akoby tak boli "hrdinami", či skôr antihrdinami budúcnosti. Niektoré momenty už pôsobia trochu rozpačito, ale po vyše 60. rokoch nie je problém filmu čo-to odpustiť. (02.01.2023)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Laclosovy stejnojmenné románové předlohy. Ačkoli tomuto filmu nelze upřít řadu zajímavostí - historicky první filmová adaptace slavné předlohy, jazzový doprovod Arta Blakeyho, herecká přítomnost Borise Viana, vynikající výkon Jeanne Moreau, atd. - osobně mi přivodil nemalé zklamání. Snímek je v úvodních titulcích označen jako volná adaptace a z předlohy vskutku nezůstal kámen na kameni. Přenesení do současnosti by mi ani tak nevadilo (chápu, že minimálně z finančních důvodů to má své opodstatnění), ale vysloveně protivné jsem shledal to, jak svévolně scénář přejímá z předlohy to, co se mu hodí do krámu - je to právě výskyt podobných detailů, které vytrženy z kontextu románu ztrácejí smysl a které mě kvůli mé obeznámenosti s Laclosovým textem přivádí v úžas, jakému paskvilu nechal Vadim vzniknout. Za sebe nemám problém prohlásit, že u Vadima jeho osobní život (5 manželství se slavnými blondýnami) dalece zastínil ten profesní - zatím jsem od něj viděl dva filmy a oba jsem shledal jako velice slabé. Uvážím-li, že je toto Vadimův nejlépe hodnocený film na ČSFD, pak je to pro jeho filmografii vážně neradostná vizitka. (11.05.2013)

Aktualizace, úpravy a posuny významů celého Vadimova týmu přinesly poprvé na plátna kin postmoderní verzi De Laclosovy klasiky, románu v dopisech. Pozměněna byla nejen doba, ale i vlastní jména a vztahy mezi hlavními postavami. Ano, hlavním můstkem je sice pořád makiavelismus kolem Valmonta, ale to zdaleka není všechno. V poválečné době těžko uvěřitelné poměry s plánovanými sňatky, intriky na společenské úrovni předrevoluční Francie a k tomu lyžování ve tříčtvrtečních svetrech? To je zkrátka příliš. Nadto je Valmont manželem de Merteuil, de Rosemonde je příliš akční na to, že by měla být vetchou stařenkou... a v neposlední řadě z Gercourta se stal Jerry Court?! Pak už se nemám čemu divit, že z finálního zápasu zhrzeného Dancenyho a zcela pokořeného Valmonta zůstala jen nehoda před krbem - a jediné, co stojí za pozornost i v takto převráceném vyprávění, je proměna osobnosti de Tourvel. Celkově jde tedy o verzi, kterou si za rámeček nedám, její dabing nemohu doporučit, ale nadále se spokojeně budu bavit s románem a zkoumáním dalších dvanácti pozdějších adaptací. Ale bez znalosti této by mi samozřejmě stále něco chybělo. (29.10.2011)

Čerstvejšia, filmovejšia verzia románu Nebezpečné známosti, francúzskeho spisovateľa - klasika Pierreho Choderlosa de Laclosa, ktorý sa neodohráva v typickom 18. storočí, ale v moderných časoch, keď za jedno celých sto rokov, bolo toľko konfliktov a mŕtvych, že sa tomu nevyrovnajú ostávajúce veky po Kristovi. Táto čiernobiela forma robí film ešte nepokojnejším, ako by mal byť, pretože vtedy vyčnievajú také ojedinelé vlastnosti, ktoré by nevynikli, ak by som sa pozeral na všetky tie žiarivé farby. „Predátor” Vicomte de Valmont sa špecializuje na „ženskú korisť” , ktorú najprv citovo zožerie, potom následnú kosť odhodí, aby bola potenciálna obeť - emocionálne zdecimovaná, a toto všetko sa deje pod drobnohľadom jeho manželky Juliette de Merteuil, s ktorou uzavrel dohodu, že budú takto nepekne manipulovať s ľuďmi, ktorých tým pádom dostávajú do pomykova. Toto je v prvom rade FILM - VICOMTA ! A nie Juliette, i keď o-n-a pravidelne čítava dopisy od svojho „HASBENDA” , v ktorých sa chvastá svojimi klamlivými úspechmi, keď fantasticky opantáva svoje tzv. kandidátky na lásku. Natlačí im také dokonalé kaleráby do hlavy, že či chcú, alebo nechcú, nechajú sa aj tak zlomiť, a obalamutiť... Gérard Philipe je majstrovský, slizký, unikátny = Valmont. Normálne sa mi zdá, akoby vystúpil z knihy ! Mal by som povedať, že som bol ohúrený krásnou Jeanne Moreau. Áno, z časti je to pravda, i keď nie 100 % ! Je to herecká stálica, ktorá patrí medzi to najlepšie, čo sa kedy zrodilo u krajiny Galského kohúta. S čím som naopak na sto percent stotožnený, je iná krásavica. Manželka režiséra Vadima, je tak neuveriteľne sexy, že som normálne mimo obliga !!! Annette Stroyberg je stelesnením božskej A-f-r-o-d-i-t-y. Oslovila ma i réžia + kamera, kde tieto dva články, sršia zaujímavými zlepšovákmi ! Veľmi dlho som sa nemohol dostať k tomuto môjmu - filmovému restu, a tak konečne nastal ten správny moment... (02.11.2017)

Jak píši v komentáři k Frearsovým Nebezpečným z námostem, jedině jeho adaptace dokázala podchytit, že opravdovou lásku v sobě chová a v někom dostatečně pevném a vnímavém ji vytrvale a zkušeně hledá právě a jedině postava markýzy de Merteuil. A že Valmont, ač mu pravá láska spadne do klína, ji nedokáže ocenit a slepě a zbaběle či ješitně, což je totéž, ji odvrhne, což je pravý důvod, proč jím markýza pohrdne a proč osud všech dotčených končí tragicky. Vadimův film z r. 1959 tohle nerozpoznal, a tak je markýza de Merteuil, zde v roli Valmontovy manželky, vypodobněna poněkud nesmyslně a rozporuplně jako zlá a zákeřná žena bez srdce. Je to škoda, jinak by to byla chytrá adaptace, vtipná a trefná svým přenesením do 20. století, v níž brilantně funguje, navrch s decentně kritickým komentářem doby, a poskytovala by příjemně důstojné srovnání s Frearsovým počinem. Takto však zůstává Frearsův počin nedostižný svým vhledem do podstaty a smyslu díla a psychologie silných postav, a konečně i kvalitou filmového převedení - je mnohem propracovanější. Ostatně soudím, že i J. Malkovich s M. Pfeifferovou a ostatní herci byli e svých rolích mnohem přesvědčivější a charismatičtější než G. Philipe s J. Moreau a také absenci erotických scén tu považuji za zbytečné a nepatřičné prudérství. *** Všechny zmíněné nedostatky film připravují minimálně o jednu hvězdu, spíš o trochu víc. Určitě doporučuji všem, kdo ji neviděli, shlédnout Frearsovu verzi, užít si herectví, kameru i výtečně připravenou mizanscénu a zkusit nad snímkem nahlédnout, že markýza de Merteuil byla ženou se srdcem na pravém místě, která nenáviděla přetvářku a slaboštví a odhodlně a beze strachu před čímkoli hledala člověka, který by byl s to milovat doopravdy hlavou i srdcem, uměl prohlédnout každý klam a nenechal se ničím zviklat ani odradit - a nahlédnout, jak druhé dva nejslavnější pokusy o adaptaci především její postavě ukřivdily a uškodily originálnímu smyslu celého díla. (Další postřehy rozvádím ve srovnání Frearsových Nebezpečných známostí s vyumělkovaným a pitomoučkým Formanovým Valmontem v komentáři pod filmem Valmont.) *~ (10.09.2017)