poster

Nebezpečné známosti

  • francouzský

    Les liaisons dangereuses

  • italský

    Relazioni pericolose

Drama / Romantický

Francie / Itálie, 1959, 106 min

  • tomtomtoma
    *****

    Další z filmů, které krásně vykreslují jednu z mnoha podob partnerských vztahů. Poměřovat film s literární předlohou je sebemrskačství a je potřeba se ho vyvarovat. Jde o dva rozdílné výrobky, jedna vychází z druhé, ale není nutné ji kopírovat. Naopak, osobní invence je záslužná. Moderní prostředí, respektive tehdy moderní, tomu sluší. Láska a city s cynickým podtitulem. Často si bere jeden druhého ze sportovního hlediska. Získává jeho náklonost a city jen pro další vavřín vítězství zábavy. Navíc, když nemáme existenční potíže, je pole zábavy otevřené dokořán. City a láska se proměňují ve spotřební zboží, kdy prožíváme okamžiky a zneužíváme většinu protějšků k získání svého cíle. Valmont (dobrý Gérard Philipe) je úspěšný sběratel věnečků žen i dívek. Bere si, podmaňuje, vyžívá se ve svých triumfech. Možnost hlubšího citu zahazuje jen proto, aby se vyrovnal své manželce a nepřipustil porážku své slavné pověsti. Valmontova žena Juliette (skvělá a elegantní Jeanne Moreau) je vrcholem vztahového cynismu. Touží pokořit všechny. Ženy i muže bez rozdílu. Jejím královstvím je rozklad, bolest a poslušnost a dožaduje se trestů za odklonění z její vyznačené cesty. Marianne Tourvel (půvabná Annette Stroyberg - Vadim) je naivní a čistá duše, jež věří v čistotu lásky. Nedokáže si představit jinou možnost . Mladá Cécile Volanges (půvabná Jeanne Valérie) věří ve štěstí a škodolibou hrou se jí dostává velké životní zkušenosti. Danceny (dobrý Jean-Louis Trintignant) je student, který doufá, vyžaduje počestnost a dožaduje se svých satisfakcí. City už nejsou čistou a vzletnou záležitostí. Stále více jsou spotřebním zbožím, únikem, zpestřením a zábavou.(28.12.2014)

  • Angerr
    ****

    Ze začátku trochu šokující, sledovat manželský pár, v němž si oba dopřávají naprostou svobodu a ještě se povzbuzují v získávání dalších milostných zkušeností, přece jen není úplně obvyklé. Děj se ale rychle rozbíhá a obohacuje o další témata vztahů, přesto se celou dobu hlavně ptáte, zda je takový svobodný (dlouhodobý) svazek ve skutečnosti možný. Nevím, jestli na to film odpoví, vypadá to ale, že nakonec přece jen na povch vyplave potřeba druhého ovládnout. Každopádně film, který si rychle získá vaši plnou pozornost a udrží si ji do poslední chvíle! 9/10(31.5.2006)

  • Aky
    ***

    Román je samozřejmě ideální předlohou a Jeanne Moreau a Gérard Philipe bezmála ideální představitelé. Jenže z celého filmu na hony čiší počátek šedesátých let, a to zejména to horší z nich. Muzikou, střihem, nepřemoženou cudností tam, kde cudnost není na místě, už se mi dnes nechtělo se na to znovu ani dodívat do konce.(17.5.2011)

  • NinadeL
    **

    Aktualizace, úpravy a posuny významů celého Vadimova týmu přinesly poprvé na plátna kin postmoderní verzi De Laclosovy klasiky, románu v dopisech. Pozměněna byla nejen doba, ale i vlastní jména a vztahy mezi hlavními postavami. Ano, hlavním můstkem je sice pořád makiavelismus kolem Valmonta, ale to zdaleka není všechno. V poválečné době těžko uvěřitelné poměry s plánovanými sňatky, intriky na společenské úrovni předrevoluční Francie a k tomu lyžování ve tříčtvrtečních svetrech? To je zkrátka příliš. Nadto je Valmont manželem de Merteuil, de Rosemonde je příliš akční na to, že by měla být vetchou stařenkou... a v neposlední řadě z Gercourta se stal Jerry Court?! Pak už se nemám čemu divit, že z finálního zápasu zhrzeného Dancenyho a zcela pokořeného Valmonta zůstala jen nehoda před krbem - a jediné, co stojí za pozornost i v takto převráceném vyprávění, je proměna osobnosti de Tourvel. Celkově jde tedy o verzi, kterou si za rámeček nedám, její dabing nemohu doporučit, ale nadále se spokojeně budu bavit s románem a zkoumáním dalších dvanácti pozdějších adaptací. Ale bez znalosti této by mi samozřejmě stále něco chybělo.(29.10.2011)

  • vesper001
    *****

    Knihu Choderlose de Laclose jsem četla už před lety, a shodou okolností jsem dvě z filmových adaptací viděla až nyní, a to v rozmezí několika týdnů. Proto budu trochu srovnávat. Nebezpečné známosti z roku 1988 jsem ohodnotila 4*, těmto dávám 5*, i když čtyři by asi byli objektivnější. Příjemně mě překvapilo přenesení příběhu do současnosti (tedy do 60. let 20. století :). Paní de Merteuil není markýza, a de Merteuil se jmenovala za svobodna. Nyní je paní Valmontovou. Její manžel také není šlechtic, ale ambiciózní diplomat z dobré rodiny. Oba jsou krásní, šarmantní, bohatí, a napohled dokonalí manželé. A dokonce mají i společné zájmy – intriky, svádění a rozbíjení jiných párů. V porovnání se zrůdným Valmontem Johna Malkoviche, je Valmont Gérarda Philipa postavou, ke které je obtížné zaujmout jednoznačný postoj. I přes svou zvrácenost je krásný, i přes svou amorálnost sympatický a ať dělá, co dělá, máte chuť jej omlouvat a přát mu lepší konec, než ten nevyhnutelný. Zato Jeanne Moreau jako madame Valmont je perfektní mrcha. Samozřejmě, film má i své slabiny, Roger Vadim opět nedokáže odolat nazírání ženských postav i jisté povrchní symbolice (Valmont stále v černé, paní de Tourvel pochopitelně v bílé), ale závěrečná scéna je natolik silná a mrazivá, že mu to lze protentokrát odpustit.(19.12.2011)