Naqoyqatsi

Takto. Koyaanisqatsi je jenom jedno, Naqoyqatsi s velkým odstupem druhé, asi tak osmkrát působivější než Powaqqatsi a asi tak osmsetkrát než Baraka. Bohužel, na první zkouknutí jsem naprosto přízemně nerozchodil deformaci poměru stran u archivních materiálů, tj. u většiny stopáže. Někde v půlce jsem musel slibný meditační ponor přerušit a jít si vygooglit, jestli to takhle básník fakt myslel (prý ano), čímž kouzlo pro zbytek projekce notně opadlo. Takto informován zkusím někdy zopáknout, pohrávám si i s myšlenkou pustit si to navzdory autorským záměrům sražené zpátky do 4:3, abych se zbavil šíleného pocitu, že koukám někde v hospodě na film pro pamětníky roztažený na celou plazmu. Už jenom kvůli Glassově muzice mi to za to stojí. (O technofobním obsahu, proč si myslím, že je s ním Reggio vedle jak ta jedle, ale stejně mi to nebrání si film užívat, třeba zase někdy jindy.) Zatím ***1/2. (26.11.2021)

Závěr trilogie se zřejmě Godfrey Reggio s Philipem Glassem rozhodli udělat ve velkolepém duchu. Jako zásadní problém však vidím, že klipový ohňostroj přestane člověk po půlhodině vnímat, popř. usne. Jindy fungující Glassův hudební doprovod nenechá odpočinout a nevyhnutelně zahltí. Člověk nemá čas na vydechnutí a vstřebání závažných motivů. Záměr zobrazení postmoderního světa zcela postmoderní formou na mě moc nefungoval a jako celkový dojem se pak u mě dostavilo zklamání. Hodnotím slabými třemi poté, když jsem s úlevou a téměř třeštící hlavou vypnul přehrávač. (28.10.2011)

V poslednom diele trilógie už výborná hudba výrazne prevyšuje obraz. Ten je tentokrát silne založený na počítačovej grafike, čím sa zásadne líši od obrazu v predchádzajúcich dieloch, kedy bola snaha vytvárať pôsobivé výjavy čisto optickým spôsobom. A tento nový, digitálny obraz je poväčšine fádny, len výnimočne sa na obrazovke objaví niečo ozaj pôsobivého (napr. športové zábery ako z druhej časti Olympie, Oslavy krásy (1938)). Čo ešte stojí za zmienku, je vložená symbolika, z ktorej sa mi najviac páčili nasledujúce výjavy: burzoví makléri vs. gambleri, umelo vytvorené celebrity zobrazené ako digitálne postavy, výjavy zobrazujúce moc peňazí. či vplyv šoubiznisu. (05.01.2022)

Už je to raz tak, toto je najslabší diel ,,qatsi" trilógie. Dávam síce 4*, ale sú skôr slabšie a prilepšujem skôr z celkového dojmu, pretože Naqoyqatsi pôsobí veľmi nevyvážene. Iste je invenčné, že Reggio upustil od ,,atribútov" predchádzajúcich dielov a celému filmu dal nový feeling v podobe farebne upravených obrazov či 3D animácií, len či to urobil dostatočne. Mnoho sekvencií sa mi zdalo príliš agitačných a niektorým postupom sa zase vôbec nerozumel. Glassova hudba je opäť najväčším elementom, nedosahuje však kvalít predchádzajúcich filmov. (magické 1111. hodnotenie, 560. komentár) (16.06.2009)

Nejdřív mě napadlo, že kdyby dal kdokoli jiný do filmu tříminutový zpomalený záběr prostě na polorozpadlou budouvu, asi by to většinu lidí neoslovilo. V další sekvenci zas, že z těhle vizuálních efektů by se uživily počáteční titulky stovek amerických akčních filmů. A pak vojáci.. tenhle film má jasně za úkol vyložit myšlenku. PROČ??! Ve filmu by si měl každý dokázat najít svoje myšlenky, kdo tohle nedokáže, potřebuje filmy jako Nakoykatsi aby si nepřišel stupidní. Naštěstí to má dobrou kostru, zrovna když si člověk řiká, že by to po těch barevných šílenstvích chtělo odpočinek, film zpomalí. Přechody jsou vážně perfektní, timhle staví film moderní technice ultimátum. Ale zase, mimina. Sportovci sou daleko lepší. A zas pak ta část s lidma za tim, ježíši! Mam toho tuny před ksichtem denně, musim trávit ten zbytek volnýho času ještě abych na to zíral v bedně? Představte si že by v nějakym normálnim filmu byl pětiminutovej záběr lidem na ksicht. Ne, tohle je SYMBOLICKÉ, tudíž dobré. Dobré! Je mi to jasný. Tak, ńevydržel sem to a došel si pro pistácie, a film mě najednou začíná trochu víc bavit. Prosím, ať to skončí dřív než mi dojdou. Doprdele ty burgry tam! Parchante! Hej, před monitorem mi lítá moucha. Je leden ne? A co na monitoru? Nic, rakety, každému už snad dochází že exploze a násilí nejsou tou nejlepší cestou. To musí existovat FILM aby to lidem došlo? Ne, je to jasné, ale lidi to rádi poslouchají. A ještě radši to stále dokola řeší. Jako poselství. Protože jsou lidé co mají rádi poselství. Cítí se pak chytřejší a o mnoho rozumější než ostatní. Ale odkaz na Doom k tomu? Jsem nasrán! Vážně, teď jste mě pánové pěkně nasrali. Takový vymejvání, to neni dobrý ksakru. To je jako vinit Gigera za svý noční můry. Demence. Viňte náchylný blázny, ne produkty dohajzlu. A válečná oběť jedna, studiová verze. Jasný. Viděli ste Vrtěti psem? Já nedávno, jinak bych si na to asi nevzpoměl [ http://www.csfd.cz/film/5959-wag-the-dog/ ]. A ta hudbu už mě chvílema vážně vymejvá. Film se stává vítězem soutěže záběrů parašutistů s filtrem! Cože, je jediný? ASi proto že to vážně nikoho nezajímá. Vidim Nakoykatsi.. Co, film končí? Já to zvládnul! DOSLOV: Pokud to bude někdo číst, pravděpodobně budu zase poslouchat že jsem něco nepochopil. Právěže problém je v tom že to dobře chápu. A přesně proto mi přijde tak smutné, že myšlenky musí být podávány takovou formou, aby je pochopili i lidi, co pak mají tendence stavěj se co nejvýš nad ty, kterým to přijde samozřejmé. Přece víte proč jsou ty záběry tak dlouhé. Protože tvůrce vás má za debily. Chápete? Aby vám to došlo, opravdu každému. (01.02.2010)