Rocketman

Bez těch muzikálových vložek by mě to asi bavilo více, ale na druhou stranu to bylo takové Eltonovité. Celý film je hodně o citových okamžicích emocionálně slabého člověka. Je to životopis jedné senzitivní umělecké duše, která de facto prožila mládí, které lze vidět v každé druhé domácnosti, ale halt každý bolest prožívá jinak. Povedlo se. Pěkné herecké uvěřitelné výkony. (30.05.2019)

Bude to znieť veľmi divne, ale ako tínedžerka som počúvala len dva druhy hudby: extrémny death metal (čiastočne aj black metal) a Eltona Johna. Ten chlapík má nepopierateľnú charizmu, jeho skladby sú fakt sofistikované, kvalitne zahrané na klavíri a vôbec neomrzia, ani po mnohonásobnom vypočutí. Jeho škandály ale už prehrmeli v 70. a 80. rokoch, takže touto stránkou jeho existencie som sa nezaoberala. Podstatná vždy bola hudba. Tá je vlastne podstatná aj v tomto filme, skladby sú perfektne rearanžované a hoci sú obohraté ako melódia starého verklikára, tu vôbec nenudia. Herecký výkon hlavného hrdinu je na Oscara, takisto kostýmy. Pre fanúšikov doslova povinnosť, pre ostatných zaujímavý a dynamický životopis. (24.08.2019)

Když film rozjel první muzikálovou scénu, kde dojemně zpívá celá Eltonova rodina, byla to pecka. Bohužel se tohle velmi brzy vyčerpá a postupně se to spíš stává jakousi povinností, než že by to nějak výrazně filmu přispělo. I když možná si to víc užije fanoušek tvorby Eltona Johna. Já mám rád pár jeho songů a taky ho především znám jako vtipného a sebevědomého chlapíka. Tady ho trápí sebevědomí příšerně a pár dobrých hlášek sice má, ale zrovna tohle hlavnímu herci moc nejde. Přesto hraje Taron Egerton výborně, a vlastně je to jeden z hlavních důvodů proč film vidět. Celkově jsem z tohohle zpracování spíš nesvůj. Asi si zjistím, jak moc si vymýšleli (snad to není tak ujetá smyšlenka jako Bohemian Rhapsody), ale i když musela být divočina prožít si tenhle život, stejně to na mě nepůsobilo v tomhle pojetí nijak zvlášť originálně a zábavně. Elton se rychle proslaví, jeho rodina se k němu chová čím dál hůř, bere drogy a pije... Něco klasicky hollywoodsky vyhrocené (např. hádka s jeho dvorním textařem - i když se tam stále zdůrazňuje, jak se nikdy nepohádali), něco zase zjednodušené (Opravdu jsou jeho rodiče takoví padouši? To asi pro ně bylo pěkně trapné tenhle film vidět...). Poměrně zábavný film, ale čekal jsem víc, tyhle hudební dramata mám obvykle radši. (7/10) (12.02.2020)

V prvom rade treba povedať, že Elton John je určite pozoruhodný skladateľ s hudobným megatalentom. Škoda, že neostalo len pri tom, hoci kvitujem, že tu jeho orientácia nešla do explicitnosti (hoci žalúdok mi poriadne obrátilo) a je tam veľa pesničiek (podľa mňa až priveľa). Napriek tomu nechápem, prečo niektorí ľudia majú pocit, že ich sexualita je ich najdôležitejším statusom. Tak dopadol aj George Michael, namiesto spevu začal viac prezentovať obscénnosťami a zomrel v zabudnutí sám so svojími drogami. Elton John sa nedávno vyjadril, ako je šokovaný, že v Rusku sa tento film premieta bez 5 minút jeho úspešného homosexualizovania. Nuž škoda, že ja som nevidel tú ruskú verziu, mne vôbec tie scény nechýbali. Dokonale by mi stačil životný a hudobný príbeh tohto žabiaka, u ktorého ťažko viete rozlíšiť, kde je prdel a kde hlava. Ešte že nosí okuliare. (05.06.2019)

Ano, výsledek bude samozřejmě každý srovnávat s nápaditým, živelným a Malekem skvěle zahraným loňským veleúspěchem v podobě Bohemian Rhapsody. Energie, výtečná kamera a střih jsou pochopitelně i tady, Taron Egerton je zrovna tak skvostný. Oba projekty navíc spojuje jméno režiséra Dextera Fletchera. Ač je u snímku o Freddiem Mercurym všude uváděný Bryan Singer, právě Fletcher po něm film dokončoval a asi mnohé doladil. Nyní přichází s britským klenotem Eltonem Herculesem Johnem. Nemám rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Tenhle mezi takové nechce zapadnout. Celé je to pojaté jako jakási terapie, do které jsou citlivě zapracovaná ryze muzikálová čísla i momenty jako „klasické“ vystoupení. A pochopitelně životní mezníky včetně nejbolestivějších proher sebedestruktivního umělce. Začalo to nezájmem rodičů, pokračovalo setkáním s dvěma důležitými muži: textařem Berniem (skvělý Jamie „Billy Elliot“ Bell) a manažerem, milencem a slušným zmetkem Johnem Reidem, který spolupracoval právě i s kapelou Queen. A vystoupením v americkém klubu Troubadour, kdy měl pocit, že létá a které leccos odstartovalo. Přechody mezi jednotlivými životními etapami jsou přitom přirozené a hladké. Přesto bych si přál větší dynamiku, nějaký zásadní moment i výraznější tečku. Ano, víme o tom, že chlapec toužil po objetí, že bylo jeho extravagantní pestrobarevné odívání cestou obrany proti světu, že se zásadně podílí na boji proti AIDS, přesto bych byl místy temnější, kontroverznější, chcete-li. Každopádně natočené a Egertonem zahrané a zazpívané je to skvěle. (26.06.2019)